Uvedla to v pátek Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). V předběžném hodnocení ruské invaze do sousední země organizace konstatovala, že není jasné, zda bude Ukrajina schopna v případě vleklého konfliktu sklízet úrodu. Nejistota panuje také kolem vývozu potravin z Ruska.
FAO připomíná, že Rusko je největším světovým vývozcem pšenice, zatímco Ukrajina pátým největším. Obě země dohromady zajišťují 19 procent světových dodávek ječmene, 14 procent globálních dodávek pšenice a čtyři procenta celosvětových dodávek kukuřice. To úhrnem představuje více než třetinu světového vývozu obilovin. Rusko je také světovým lídrem ve vývozu hnojiv.
Zdroj: Bloomberg
„Pravděpodobné narušení zemědělských činností těchto dvou hlavních vývozců základních komodit by mohlo vážně vystupňovat celosvětovou potravinovou nejistotu,“ uvedl šéf FAO Čchü Tung-jü ve sdělení, z kterého cituje agentura Reuters.
Index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, dosáhl v únoru rekordní výše. Vystoupil na 140,7 bodu z lednové hodnoty 135,4 bodu. V nadcházejících měsících bude podle expertů patrně dál stoupat, protože důsledky konfliktu se projevují po celém světě.
Podle FAO nebude v sezoně 2022 až 2023 oseto nebo zůstane nesklizeno 20 až 30 procent polí, na kterých se na Ukrajině pěstují ozimé obiloviny, kukuřice a slunečnice. Vývoz z Ruska pak mohou narušit mezinárodní sankce, dodává FAO. Na Rusku a Ukrajině závisí podle této organizace na 50 zemí světa v dodávkách pšenice ze třiceti a více procent. Jsou mezi nimi i ty nejméně rozvinuté země.
Zdroj: Getty Images
„Celosvětový počet podvyživených lidí by se mohl v letech 2022 až 2023 zvýšit o osm až 13 milionů,“ upozorňuje FAO. Nejvýraznější nárůst v tomto ohledu očekává zejména v oblasti Asie a Tichomoří a pak v subsaharské Africe.
Uvedla to v pátek Organizace OSN pro výživu a zemědělství . V předběžném hodnocení ruské invaze do sousední země organizace konstatovala, že není jasné, zda bude Ukrajina schopna v případě vleklého konfliktu sklízet úrodu. Nejistota panuje také kolem vývozu potravin z Ruska.FAO připomíná, že Rusko je největším světovým vývozcem pšenice, zatímco Ukrajina pátým největším. Obě země dohromady zajišťují 19 procent světových dodávek ječmene, 14 procent globálních dodávek pšenice a čtyři procenta celosvětových dodávek kukuřice. To úhrnem představuje více než třetinu světového vývozu obilovin. Rusko je také světovým lídrem ve vývozu hnojiv.Zdroj: Bloomberg„Pravděpodobné narušení zemědělských činností těchto dvou hlavních vývozců základních komodit by mohlo vážně vystupňovat celosvětovou potravinovou nejistotu,“ uvedl šéf FAO Čchü Tung-jü ve sdělení, z kterého cituje agentura Reuters.Index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, dosáhl v únoru rekordní výše. Vystoupil na 140,7 bodu z lednové hodnoty 135,4 bodu. V nadcházejících měsících bude podle expertů patrně dál stoupat, protože důsledky konfliktu se projevují po celém světě.Podle FAO nebude v sezoně 2022 až 2023 oseto nebo zůstane nesklizeno 20 až 30 procent polí, na kterých se na Ukrajině pěstují ozimé obiloviny, kukuřice a slunečnice. Vývoz z Ruska pak mohou narušit mezinárodní sankce, dodává FAO. Na Rusku a Ukrajině závisí podle této organizace na 50 zemí světa v dodávkách pšenice ze třiceti a více procent. Jsou mezi nimi i ty nejméně rozvinuté země.Zdroj: Getty Images„Celosvětový počet podvyživených lidí by se mohl v letech 2022 až 2023 zvýšit o osm až 13 milionů,“ upozorňuje FAO. Nejvýraznější nárůst v tomto ohledu očekává zejména v oblasti Asie a Tichomoří a pak v subsaharské Africe.
