Proč má čínská ekonomika problémy a co to pro vás znamená?

Peking tento týden snížil úrokové sazby, aby podpořil poptávku poté, co jeho politika "Zero-COVID" a krach na trhu s nemovitostmi otřásly ekonomikou. Čínské potíže poškodí globální růst, ale mohly by také přispět k ochlazení inflace. Vzhledem k tomu, že růst hlavních světových ekonomik zpomaluje v důsledku vysoké inflace, kterou ještě zhoršila válka na Ukrajině, mnozí ekonomové doufají, že Čína opět přijde světu na pomoc. Toto však není rok 2008, kdy tehdy rychle rostoucí čínská ekonomika a obrovské stimuly, které pekingská vláda rozpoutala, pomohly západním zemím zotavit se z finanční krize mnohem rychleji. Tentokrát jsou čínské hospodářské problémy hluboké. Vláda se téměř vzdala letošního cíle 5,5% růstu HDP a premiér Li Kche-čchiang minulý měsíc varoval, že na další expanzivní politiku je nyní malá chuť. Podnikatelskou a spotřebitelskou aktivitu v druhé největší ekonomice světa zbrzdila pekingská politika nulové daně z přidané hodnoty, která vyvolala několikaměsíční výluky pro zaměstnance v desítkách měst a donutila mnoho podniků zavřít. Čínští představitelé se nyní zdráhají tuto drakonickou politiku zrušit, protože se obávají, že by to mohlo vyvolat větší krizi. Čína se nemůže naučit žít se společností COVID "Čína se s COVID fakticky nesžila jako zbytek světa. Pokud by se tedy virus náhle rozšířil po celé zemi, nastal by ekonomický chaos," uvedl pro DW Jacob Gunter, vedoucí analytik berlínského Mercator Institute for China Studies (MERICS). "Nemají vybudovanou žádnou imunitu - protože odmítli dovážet mRNA vakcíny - nemají příliš vyspělý systém zdravotní péče a s očkováním hodně váhají." Ještě horší je, že nedávný vládní zásah proti dluhům developerů vyvolal realitní krach, který přivedl jednoho z největších stavitelů v zemi, společnost China Evergrande, na pokraj bankrotu. Čínští kupci domů přestali splácet hypotéky na nedokončené byty, bankovní úvěry na nákup nemovitostí poprvé za deset let klesly a objem obytné plochy - měřítko nové stavební aktivity - se ve druhém čtvrtletí snížil téměř o polovinu. "Krach nemovitostí je větším problémem [ve srovnání s politikou Zero-COVID]," řekl Craig Botham, expert na Čínu z výzkumného domu Pantheon Macroeconomics. "Ekonomika ukázala, že se dokáže rychle vzpamatovat z výluk, ale škody způsobené poklesem cen aktiv v odvětví, které má hodnotu 30 % HDP, jsou mnohem zhoubnější. Domácnosti, banky i místní samosprávy mají poškozené rozvahy." Čínská centrální banka sice odmítá uvolnit další měnové stimuly, dokud nebude inflace a pandemie pod kontrolou, ale tento týden snížila úrokové sazby poté, co průmyslová výroba a maloobchodní tržby rostly méně, než se očekávalo, a poptávka po ropě v červenci meziročně klesla o 10 %. Čína snižuje, zatímco svět zvyšuje sazby "Je to opak toho, co se děje všude jinde ve světě, kde země zvyšují své sazby," řekl Gunter DW. "Čína má opačné problémy než my ve Spojených státech a v Evropě," dodal s tím, že čínští spotřebitelé se bojí utrácet ze strachu, že budou posláni do karantény bez příjmů. Botham uvedl, že poslední snížení sazeb pravděpodobně příliš nezmění hospodářský růst, a to ze dvou důvodů. "Jedním z nich je, že budou mít okamžitý dopad pouze na náklady financování bank, aniž by se musely promítnout do reálné ekonomiky. Druhým a důležitějším důvodem je, že poptávka po úvěrech se propadla. Mám podezření, že PBoC [Čínská lidová banka] měla pocit, že musí něco udělat, i když ví, že cokoli udělá, bude mít minimální dopad," dodal. Vzhledem k tomu, že vyhlídky na další stimulaci byly pozastaveny, snažila se centrální vláda odvést pozornost od Pekingu a řekla regionálním vládám, aby se více snažily pomoci stabilizovat růst a zvýšit pracovní příležitosti, což se setkalo se skepsí. "Místní vlády mají rozvahy plné děr a nemohou udělat o mnoho více," varoval Botham. "Potřebujeme, aby zasáhla centrální vláda. Analytik společnosti Pantheon Macroeconomics vyzval k přechodu od opatření na straně nabídky k opatřením na straně poptávky. V květnu Peking oznámil 50 politických opatření, která mají pomoci regionům zotavit se z výluk. Zahrnovala daňové úlevy pro podniky a spotřebitele a další dotace. Li tento týden navštívil jižní technologické centrum Šen-čen, což označil za ekonomickou zjišťovací misi před zasedáním politbyra, které se uskuteční tento měsíc. Si pod tlakem, aby zvýšil poptávku Poté, co státem podporované noviny tento týden na titulní straně vyzvaly k novým prorůstovým politikám, tlak na čínské představitele již sílí. S odvoláním na Wen Bina, hlavního ekonoma China Minsheng Bank, Financial News uvedly, že Peking by měl použít více stimulů ke zvýšení poptávky. Noviny také vyzvaly k většímu rozvoji průmyslové politiky a opatřením pro trh s nemovitostmi, která by podle nich podpořila oživení výroby a spotřeby. Odpor vůči novým stimulačním opatřením by se mohl v příštích měsících zmírnit, protože prezident Si Ťin-pching usiluje o znovuzvolení do čela Číny na 20. celostátním sjezdu Komunistické strany Číny. Podle hongkongských novin Ming Pao je pravděpodobné, že summit, který se uskuteční v listopadu, schválí Siovo třetí funkční období. Na rozdíl od roku 2008, kdy čínské měnové stimuly ve výši 4 bilionů jüanů (14,2 bilionu Kč) pomohly stabilizovat světovou ekonomiku, bude dopad jakékoli budoucí expanzivní politiky Pekingu pro Západ pravděpodobně omezený, řekl Botham v rozhovoru pro DW. Mohly by však podle něj pomoci zmírnit krizi životních nákladů, která poškozuje růst na Západě. "Dá se s jistotou říci, že [Čína] v tomto cyklu globální ekonomiku nezachrání. Naděje na nový komoditní supercyklus poháněný Čínou budou zmařeny. Důraz na politiku na straně nabídky a slabost čínské poptávky však bude znamenat, že Čína bude v příštích 12 měsících vyvážet dezinflaci, a dokonce deflaci do zbytku světa, což pomůže ochladit globální inflaci."