Inflace předčila očekávání trhu, podle analytiků je blízko vrcholu

Meziroční inflace v září překonala očekávání trhu, který předpokládal stagnaci, růst cen ale zrychlil na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta. Podle analytiků oslovených ČTK se přesto blíží inflace svému vrcholu a za celý rok by měla dosáhnout 16 až 17 procent. Odborníci neočekávají, že by zdražování přimělo Českou národní banku, aby na listopadovém jednání zvýšila základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent. Podle Českého statistického úřadu byla zářijová meziroční inflace nejvyšší od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly v září spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny bydlení, a to především zdražení energií. "I přesto, že v září meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 18 procent, čísla z posledních měsíců naznačují, že se nacházíme blízko inflačního vrcholu. Meziročně totiž dále zpomaluje tempo růstu imputovaného nájemného i ceny pohonných hmot," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. "Zdá se, že inflace se již přiblížila svému vrcholu. Poptávkové inflační tlaky se již vyčerpaly a nyní naopak bude výrazný útlum domácí poptávky inflaci brzdit. Nabídkové faktory jsou už do značné míry do inflace zahrnuté," soudí hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podle něj ale firmy stále mají vysoká inflační očekávání, což bude komplikovat návrat k nízkým hodnotám inflace. Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila se kvůli postupnému promítání vysokých cen energií do účtů domácností nedalo očekávat, že inflace rychle pomine. "Nejnovější data ovšem nehodnotíme ani jako mimořádně tragická. Kromě nákladů spojených s bydlením lze pozitivně vnímat další zpomalení inflace u potravin, kde pokračuje uklidňování situace nepřetržitě již od května a zdražování již téměř zastavilo," uvedl Hradil. Zdroj: Shutterstock Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že hlavní inflační riziko pro příští měsíce představují ceny energií. "Jejich inflační potenciál není zcela vyčerpaný, a bude proto tlačit inflaci dál nahoru. S dvoucifernou inflací proto můžeme počítat minimálně až do poloviny příštího roku. K ČNB avizované dvacetiprocentní metě se však inflace letos už s největší pravděpodobností nedostane. Oproti prognóze centrální banky je inflace nyní o 2,4 procentního bodu nižší, a tak ČNB nejspíš ani v listopadu nezvýší svoji hlavní úrokovou sazbu," řekl. Zvýšení úrokových sazeb ČNB nepředpokládá ani hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler, podle něj zůstanou na současné vyšší úrovni delší dobu. Upozornil, že výhled inflace je nejistý kvůli vývoji cen energií. "V minulých měsících překvapoval slabší dynamikou, v září naopak citelněji zrychlil. V říjnu však inflaci patrně ovlivní úsporný tarif, který inflaci posune opět k nižším hodnotám. Čísla inflace tak budou do konce roku rozkolísaná," uvedl Seidler. Zpomalení tempa růstu cen pod deset procent očekává až v polovině příštího roku. Situace v zemích V4 Ze zemí Visegrádské skupiny (V4) má po Maďarsku nejvyšší inflaci Česká republika, kde spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 18 procent. Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. V Polsku míra inflace v září vystoupila na 17,2 procenta. Členem V4 je i Slovensko, které jako jediná země tohoto uskupení patří do eurozóny, a podléhá tedy měnové politice Evropské centrální banky (ECB) ve Frankfurtu nad Mohanem. Srpnová inflace na Slovensku vystoupila na 14 procent. Ceny zboží a služeb v zemi tak rostly nejrychleji od června roku 2000.