Čtyřdenní týden může být receptem, jak se vyhnout vyhoření a zvýšit produktivitu

„Rychle se řítíme do společnosti vyhoření,“ řekl nizozemský ministr práce Karien van Gennip. „Viděli jsme to už během Covidu, ale začalo to už dříve. Může to být díky sociálním médiím, díky kultuře neustálého zapínání, kterou máme.“

Flexibilita je podle ní jednou z odpovědí na problémy duševního zdraví. Ta může zahrnovat roztažení kariéry tak, aby bylo možné v určitých letech pracovat méně, aby bylo možné se starat o malé děti nebo stárnoucí rodiče, než se opět zrychlí tempo.

Čtyřdenní pracovní týden pro všechny může také přispět k větší finanční nezávislosti žen, které často pracují dva nebo tři dny, a vést muže k tomu, aby více pomáhali s poskytováním péče, dodala.

Nabídka možností pro zaměstnance, jako je čtyřdenní pracovní týden, „je obchodní nutností“, řekl Sander van ‚t Noordende, výkonný ředitel společnosti Randstad NV, která poskytuje služby v oblasti zaměstnanosti.

„Proč?“ „Protože talentů je málo a vy se k nim začínáte chovat téměř jako ke svým zákazníkům,“ řekl. „Lidé mají na výběr.“

Podle něj 50 % lidí říká, že jsou ochotni dát výpověď, pokud nejsou ve svém zaměstnání spokojeni.

„Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem je zásadní věc, kterou lidé hledají,“ řekl. „Podniky by měly zintenzivnit svou činnost.“

Právo na odpojení

Tváří v tvář výzvám, jako je změna klimatu, přechod na čistší energie a zdravotní péče pro stárnoucí populaci, může být zkrácení tradičního pracovního týdne úspěšné pouze tehdy, pokud se zvýší produktivita, dodal Gennip.

„Pevně věřím, že když máte více volna, budete produktivnější i v pracovní době,“ řekla. To vyžaduje investice do lidí a technologií a také změny v kultuře zaměstnávání.

Podle generální tajemnice globálních odborů UNI Christy Hoffmanové však ne všichni chtějí kratší týdny. Někteří zaměstnanci by například raději měli pětidenní pracovní týden a šest týdnů volna ročně.

Uvedla, že zvýšené monitorování a dohled spojené s prací z domova vedly k nespokojenosti bílých límečků, a dodala, že „právo na odpojení je opravdu důležité“.

Příznaky vyhoření

Vyhoření je stav fyzického, emocionálního a duševního vyčerpání způsobený dlouhodobým stresem. Může se projevovat různými způsoby, včetně následujících příznaků:

Emocionální vyčerpání: pocit vyčerpání, odtažitosti nebo citové otupělosti.
Fyzické vyčerpání: pocit únavy, nemoci nebo nedostatku energie.
Duševní vyčerpání: potíže se soustředěním, problémy s pamětí a pocit přetížení.
Ztráta motivace: pocit nedostatku nadšení nebo inspirace pro práci nebo jiné činnosti.
Negativní postoj: pocit negativního, cynického nebo beznadějného postoje k práci nebo jiným oblastem života.
Snížená produktivita: pocit menší produktivity nebo efektivity v práci.
Zvýšená absence: častější čerpání volna nebo častější volání na nemocenskou.
Zdravotní problémy: pociťování fyzických příznaků, jako jsou bolesti hlavy, svalové napětí nebo poruchy spánku.

Pokud se u vás projevuje několik z těchto příznaků, může se jednat o známku vyhoření a doporučuje se poradit se s odborným poradcem nebo terapeutem, který vám pomůže vypracovat strategie pro zvládání stresu a pracovní zátěže. Je také důležité podniknout kroky ke zlepšení péče o sebe a najít si čas na volnočasové aktivity, které vás baví.

Jak se vypořádat s příliš velký množstvím práce?

Existuje několik strategií, jak se vypořádat s velkou pracovní zátěží:

Stanovte si priority úkolů: Udělejte si seznam všech úkolů, které potřebujete dokončit, a stanovte jejich priority podle důležitosti a termínu. Nejprve se zaměřte na nejdůležitější úkoly.
Delegujte úkoly: Pokud je to možné, delegujte některé úkoly na jiné členy týmu nebo kolegy.
Používejte techniky řízení času: Používejte nástroje, jako je technika Pomodoro, abyste si práci rozdělili na zvládnutelné časové úseky.
Dělejte si přestávky: Dbejte na pravidelné přestávky během dne, abyste si odpočinuli a načerpali nové síly.
Komunikujte s nadřízeným: Pokud se cítíte přetížení, promluvte si o své pracovní zátěži s nadřízeným. Může vám pomoci najít řešení nebo poskytnout další zdroje.
Vyhledejte pomoc: Pokud máte problémy se zvládáním práce, zvažte rozhovor s odborným poradcem nebo terapeutem. Mohou vám pomoci vypracovat strategie pro zvládání stresu a pracovní zátěže.

Studie koordinovaná neziskovou skupinou 4 Day Week Global, do níž se zapojily desítky společností, ukázala snížení stresu a úzkosti a zvýšení efektivity a příjmů, uvedl Adam Grant, organizační psycholog z Wharton School na Pensylvánské univerzitě. Lidé také více cvičili a lépe spali.„Rychle se řítíme do společnosti vyhoření,“ řekl nizozemský ministr práce Karien van Gennip. „Viděli jsme to už během Covidu, ale začalo to už dříve. Může to být díky sociálním médiím, díky kultuře neustálého zapínání, kterou máme.“Flexibilita je podle ní jednou z odpovědí na problémy duševního zdraví. Ta může zahrnovat roztažení kariéry tak, aby bylo možné v určitých letech pracovat méně, aby bylo možné se starat o malé děti nebo stárnoucí rodiče, než se opět zrychlí tempo.Čtyřdenní pracovní týden pro všechny může také přispět k větší finanční nezávislosti žen, které často pracují dva nebo tři dny, a vést muže k tomu, aby více pomáhali s poskytováním péče, dodala.Nabídka možností pro zaměstnance, jako je čtyřdenní pracovní týden, „je obchodní nutností“, řekl Sander van ‚t Noordende, výkonný ředitel společnosti Randstad NV, která poskytuje služby v oblasti zaměstnanosti.„Proč?“ „Protože talentů je málo a vy se k nim začínáte chovat téměř jako ke svým zákazníkům,“ řekl. „Lidé mají na výběr.“Podle něj 50 % lidí říká, že jsou ochotni dát výpověď, pokud nejsou ve svém zaměstnání spokojeni.„Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem je zásadní věc, kterou lidé hledají,“ řekl. „Podniky by měly zintenzivnit svou činnost.“Právo na odpojeníTváří v tvář výzvám, jako je změna klimatu, přechod na čistší energie a zdravotní péče pro stárnoucí populaci, může být zkrácení tradičního pracovního týdne úspěšné pouze tehdy, pokud se zvýší produktivita, dodal Gennip.„Pevně věřím, že když máte více volna, budete produktivnější i v pracovní době,“ řekla. To vyžaduje investice do lidí a technologií a také změny v kultuře zaměstnávání.Podle generální tajemnice globálních odborů UNI Christy Hoffmanové však ne všichni chtějí kratší týdny. Někteří zaměstnanci by například raději měli pětidenní pracovní týden a šest týdnů volna ročně.Uvedla, že zvýšené monitorování a dohled spojené s prací z domova vedly k nespokojenosti bílých límečků, a dodala, že „právo na odpojení je opravdu důležité“.Příznaky vyhořeníVyhoření je stav fyzického, emocionálního a duševního vyčerpání způsobený dlouhodobým stresem. Může se projevovat různými způsoby, včetně následujících příznaků: Emocionální vyčerpání: pocit vyčerpání, odtažitosti nebo citové otupělosti. Fyzické vyčerpání: pocit únavy, nemoci nebo nedostatku energie. Duševní vyčerpání: potíže se soustředěním, problémy s pamětí a pocit přetížení. Ztráta motivace: pocit nedostatku nadšení nebo inspirace pro práci nebo jiné činnosti. Negativní postoj: pocit negativního, cynického nebo beznadějného postoje k práci nebo jiným oblastem života. Snížená produktivita: pocit menší produktivity nebo efektivity v práci. Zvýšená absence: častější čerpání volna nebo častější volání na nemocenskou. Zdravotní problémy: pociťování fyzických příznaků, jako jsou bolesti hlavy, svalové napětí nebo poruchy spánku. Pokud se u vás projevuje několik z těchto příznaků, může se jednat o známku vyhoření a doporučuje se poradit se s odborným poradcem nebo terapeutem, který vám pomůže vypracovat strategie pro zvládání stresu a pracovní zátěže. Je také důležité podniknout kroky ke zlepšení péče o sebe a najít si čas na volnočasové aktivity, které vás baví.Jak se vypořádat s příliš velký množstvím práce?Existuje několik strategií, jak se vypořádat s velkou pracovní zátěží: Stanovte si priority úkolů: Udělejte si seznam všech úkolů, které potřebujete dokončit, a stanovte jejich priority podle důležitosti a termínu. Nejprve se zaměřte na nejdůležitější úkoly. Delegujte úkoly: Pokud je to možné, delegujte některé úkoly na jiné členy týmu nebo kolegy. Používejte techniky řízení času: Používejte nástroje, jako je technika Pomodoro, abyste si práci rozdělili na zvládnutelné časové úseky. Dělejte si přestávky: Dbejte na pravidelné přestávky během dne, abyste si odpočinuli a načerpali nové síly. Komunikujte s nadřízeným: Pokud se cítíte přetížení, promluvte si o své pracovní zátěži s nadřízeným. Může vám pomoci najít řešení nebo poskytnout další zdroje. Vyhledejte pomoc: Pokud máte problémy se zvládáním práce, zvažte rozhovor s odborným poradcem nebo terapeutem. Mohou vám pomoci vypracovat strategie pro zvládání stresu a pracovní zátěže.