Po práci na několika dalších japonských pracovištích Niino věděl, že jeho rozhodnutí narazí na odpor.
„Když se pokusíte přestat, dají vám výčitky svědomí,“ řekl Niino, který žije v Kamakuře, pobřežním městě asi 65 km jižně od Tokia, pro Al-Džazíru.
„Snaží se, abyste se styděli a cítili se provinile, že jste odešli z práce za méně než tři roky, a já jsem to měl velmi těžké.“
Niinova zkušenost vnukla jemu a jeho příteli z dětství Yuichiro Okazakimu nápad: Co kdybyste se mohli vyhnout strastiplnému odchodu z práce tím, že to za vás udělá někdo jiný?
Tak vznikl startup Exit, který se zabývá nepříjemnou záležitostí, jako je podání výpovědi, za japonské zaměstnance, kteří se stydí nebo se stydí to udělat sami.
Za poplatek 20 000 jenů (144 dolarů) Exit kontaktuje zaměstnavatele klienta, aby ho informoval o jeho rozhodnutí dát výpověď, a zaměstnanec se tak vyhne konfrontaci s nadřízenými, která by vyvolala úzkost.
Od svého spuštění v roce 2017 obchodní model společnosti Exit převzaly přibližně dvě desítky dalších společností, čímž v Japonsku vznikla mezera v odvětví outsourcingu rezignace.
Zdroj: Getty Images
Niino uvedl, že většinu jeho klientů tvoří muži ve věku kolem 20 let a že jeho firma ročně obdrží asi 10 000 dotazů, i když ne všichni, kteří se na něj obrátí, nakonec službu využijí.
„Dva hlavní důvody, které vidím, jsou strach ze šéfa, takže nemohou říct, že chtějí odejít, a také pocit viny, který mají, protože chtějí odejít,“ řekl.
Niino se domnívá, že popularita této služby může souviset s aspekty japonské kultury, které odrazují od disharmonie a podporují myšlenku, že úspěch vyžaduje dlouhodobý závazek.
„Vypadá to, že když s tím skončíte nebo to nedokončíte, je to jako hřích,“ řekl. „Jako bys udělal nějakou špatnou chybu.“
Japonsko, kde byl celoživotní pracovní poměr po většinu 20. století normou, je již dlouho známé svou trestající pracovní kulturou, která podporuje jak dlouhou pracovní dobu, tak i dlouhé pracovní nasazení.
Podíl pracovníků, kteří pracují více než 60 hodin týdně, má sice klesající tendenci, ale patří k nejvyšším v OECD – přibližně 6 %.
„Karoshi“, termín zavedený v 70. letech 20. století pro označení smrti z přepracování, je oficiálně uznáván jako příčina stovek úmrtí na kardiovaskulární choroby a sebevražd ročně.
Přestože tradiční japonský systém celoživotního zaměstnání v posledních desetiletích oslabil, japonští zaměstnanci stále mění firmy méně často a v porovnání se svými kolegy v jiných zemích se více spoléhají na odměňování podle délky praxe.
Zdroj: Getty Images
V roce 2019 činila průměrná délka pracovního poměru v japonské společnosti 12,4 roku, zatímco průměr OECD byl 10,1 roku. Podle studie OECD z roku 2018 mělo Japonsko také třetí nejvyšší mzdový příplatek za nepřetržitou práci ve stejné společnosti po dobu nejméně 20 let, a to po Turecku a Jižní Koreji.
Exit sice v Japonsku uspokojil poptávku, která dříve nebyla uspokojena, ale ne všichni jsou z odvětví, které se díky němu zrodilo, nadšeni.
Koji Takahaši, manažer strojírenské společnosti v Tokiu, byl tak zaskočen, když mu zavolali z agentury a oznámili mu, že jeho mladší zaměstnanec po několika dnech práce odešel, že navštívil jeho rodiče, aby si tuto zprávu potvrdil.
„Dal jsem rodičům svou vizitku, představil jsem se jako vedoucí manažer společnosti, jehož syn do ní nově nastoupil, a vysvětlil jsem jim situaci,“ řekl Takahaši pro Al-Džazíru.
„Řekl jsem jim, že rezignaci přijmu, jak si přeje, ale chtěl bych, aby mě nejprve kontaktoval a potvrdil svou bezpečnost.“
Takahaši uvedl, že rozhodnutí zaměstnance využít outsourcingovou agenturu pro výpovědi negativně ovlivnilo dojem z jeho osoby.
„Myslel jsem si, že pokud někdo nedokáže rezignovat, aniž by využíval tento druh služeb, je to jeho vlastní škoda a že je nešťastná osobnost, která práci považuje jen za prostředek k získání peněz.“
Niino uvedl, že se jeho firma setkala s chladným přijetím ze strany některých zaměstnavatelů, ale jiní byli vděční za upřímnou zpětnou vazbu o podmínkách na jejich pracovišti.
Zdroj: Getty Images
„Většinou neřeknou pravý důvod, proč chtějí odejít, například že se jim nelíbil šéf,“ řekl.
„Obvykle se vymlouvají na to, že musí odjet, aby se postarali o rodinu. Ale díky naší službě člověk, který odchází ze zaměstnání, řekne svůj upřímný názor, proč chce odejít.“
Niino uznává, že by bylo ideální, kdyby se Japonci cítili lépe, kdyby byli sami sebou, což je podle něj v „uzavřené společnosti“, kde je harmonie na prvním místě, obtížné.
Dokud se tak nestane, poskytují podle něj podniky, jako je ten jeho, cennou sociální službu.
„Někteří klienti říkali, že měli myšlenky na sebevraždu, ale poté, co jsme jim pomohli, na to přestali myslet,“ řekl Niino. „Dostalo se mi velkého uznání.“
„Náš svět není tak snadné napravit nebo změnit,“ dodal. „Tuto společnost provozujeme už šest let a počet klientů roste, takže to asi znamená, že se nic nezměnilo. Myslím, že se nezmění ani v příštích sto letech.“
Když chtěl Toshiyuki Niino před několika lety odejít z práce, ve které nebyl spokojený, jen těžko sbíral odvahu postavit se svému šéfovi.
Po práci na několika dalších japonských pracovištích Niino věděl, že jeho rozhodnutí narazí na odpor.
"Když se pokusíte přestat, dají vám výčitky svědomí," řekl Niino, který žije v Kamakuře, pobřežním městě asi 65 km jižně od Tokia, pro Al-Džazíru.
"Snaží se, abyste se styděli a cítili se provinile, že jste odešli z práce za méně než tři roky, a já jsem to měl velmi těžké."
Niinova zkušenost vnukla jemu a jeho příteli z dětství Yuichiro Okazakimu nápad: Co kdybyste se mohli vyhnout strastiplnému odchodu z práce tím, že to za vás udělá někdo jiný?
Tak vznikl startup Exit, který se zabývá nepříjemnou záležitostí, jako je podání výpovědi, za japonské zaměstnance, kteří se stydí nebo se stydí to udělat sami.
Za poplatek 20 000 jenů (144 dolarů) Exit kontaktuje zaměstnavatele klienta, aby ho informoval o jeho rozhodnutí dát výpověď, a zaměstnanec se tak vyhne konfrontaci s nadřízenými, která by vyvolala úzkost.
Od svého spuštění v roce 2017 obchodní model společnosti Exit převzaly přibližně dvě desítky dalších společností, čímž v Japonsku vznikla mezera v odvětví outsourcingu rezignace.
Zdroj: Getty Images
Niino uvedl, že většinu jeho klientů tvoří muži ve věku kolem 20 let a že jeho firma ročně obdrží asi 10 000 dotazů, i když ne všichni, kteří se na něj obrátí, nakonec službu využijí.
"Dva hlavní důvody, které vidím, jsou strach ze šéfa, takže nemohou říct, že chtějí odejít, a také pocit viny, který mají, protože chtějí odejít," řekl.
Niino se domnívá, že popularita této služby může souviset s aspekty japonské kultury, které odrazují od disharmonie a podporují myšlenku, že úspěch vyžaduje dlouhodobý závazek.
"Vypadá to, že když s tím skončíte nebo to nedokončíte, je to jako hřích," řekl. "Jako bys udělal nějakou špatnou chybu."
Japonsko, kde byl celoživotní pracovní poměr po většinu 20. století normou, je již dlouho známé svou trestající pracovní kulturou, která podporuje jak dlouhou pracovní dobu, tak i dlouhé pracovní nasazení.
Podíl pracovníků, kteří pracují více než 60 hodin týdně, má sice klesající tendenci, ale patří k nejvyšším v OECD - přibližně 6 %.
"Karoshi", termín zavedený v 70. letech 20. století pro označení smrti z přepracování, je oficiálně uznáván jako příčina stovek úmrtí na kardiovaskulární choroby a sebevražd ročně.
Přestože tradiční japonský systém celoživotního zaměstnání v posledních desetiletích oslabil, japonští zaměstnanci stále mění firmy méně často a v porovnání se svými kolegy v jiných zemích se více spoléhají na odměňování podle délky praxe.
Zdroj: Getty Images
V roce 2019 činila průměrná délka pracovního poměru v japonské společnosti 12,4 roku, zatímco průměr OECD byl 10,1 roku. Podle studie OECD z roku 2018 mělo Japonsko také třetí nejvyšší mzdový příplatek za nepřetržitou práci ve stejné společnosti po dobu nejméně 20 let, a to po Turecku a Jižní Koreji.
Exit sice v Japonsku uspokojil poptávku, která dříve nebyla uspokojena, ale ne všichni jsou z odvětví, které se díky němu zrodilo, nadšeni.
Koji Takahaši, manažer strojírenské společnosti v Tokiu, byl tak zaskočen, když mu zavolali z agentury a oznámili mu, že jeho mladší zaměstnanec po několika dnech práce odešel, že navštívil jeho rodiče, aby si tuto zprávu potvrdil.
"Dal jsem rodičům svou vizitku, představil jsem se jako vedoucí manažer společnosti, jehož syn do ní nově nastoupil, a vysvětlil jsem jim situaci," řekl Takahaši pro Al-Džazíru.
"Řekl jsem jim, že rezignaci přijmu, jak si přeje, ale chtěl bych, aby mě nejprve kontaktoval a potvrdil svou bezpečnost."
Takahaši uvedl, že rozhodnutí zaměstnance využít outsourcingovou agenturu pro výpovědi negativně ovlivnilo dojem z jeho osoby.
"Myslel jsem si, že pokud někdo nedokáže rezignovat, aniž by využíval tento druh služeb, je to jeho vlastní škoda a že je nešťastná osobnost, která práci považuje jen za prostředek k získání peněz."
Niino uvedl, že se jeho firma setkala s chladným přijetím ze strany některých zaměstnavatelů, ale jiní byli vděční za upřímnou zpětnou vazbu o podmínkách na jejich pracovišti.
Zdroj: Getty Images
"Většinou neřeknou pravý důvod, proč chtějí odejít, například že se jim nelíbil šéf," řekl.
"Obvykle se vymlouvají na to, že musí odjet, aby se postarali o rodinu. Ale díky naší službě člověk, který odchází ze zaměstnání, řekne svůj upřímný názor, proč chce odejít."
Niino uznává, že by bylo ideální, kdyby se Japonci cítili lépe, kdyby byli sami sebou, což je podle něj v "uzavřené společnosti", kde je harmonie na prvním místě, obtížné.
Dokud se tak nestane, poskytují podle něj podniky, jako je ten jeho, cennou sociální službu.
"Někteří klienti říkali, že měli myšlenky na sebevraždu, ale poté, co jsme jim pomohli, na to přestali myslet," řekl Niino. "Dostalo se mi velkého uznání."
"Náš svět není tak snadné napravit nebo změnit," dodal. "Tuto společnost provozujeme už šest let a počet klientů roste, takže to asi znamená, že se nic nezměnilo. Myslím, že se nezmění ani v příštích sto letech."
