Nikde není tento posun tak patrný jako v Polsku, pevném spojenci Ukrajiny, který vedl Evropskou unii v odsouzení ruské invaze. Varšava minulý měsíc vydala překvapivý zákaz dovozu ukrajinského obilí po týdnech pouličních protestů polských zemědělců kvůli nadbytku obilí, který vyvolal propad cen. Omezení rychle následovala v Maďarsku, na Slovensku a v Bulharsku.
Podle úředníka obeznámeného s myšlenkami polské vlády měl zákaz zajistit, aby solidarita s Kyjevem neodradila voliče. Je to vzácné přiznání rostoucího znepokojení vládnoucí strany Právo a spravedlnost, že šest měsíců před ostře sledovanými volbami riskuje ztrátu klíčové části své základny.
Přestože si strana Právo a spravedlnost udržuje v průzkumech před říjnovým hlasováním náskok, roztříštěná krajina by mohla její moc oslabit. Dlouholetá bašta polských pevně katolických konzervativců, jejíž základna na venkově byla klíčová pro volební úspěch od chvíle, kdy se strana v roce 2015 dostala k moci. Vyhlídka, že nechá rozzlobené zemědělce na holičkách, není součástí vítězného programu, když se představitelé přehoupnou do režimu kampaně.
Jedním z podnětů k akci je nedávný vzestup krajně pravicové protievropské aliance Konfederace v průzkumech veřejného mínění, která do Kyjeva nasměrovala obavy veřejnosti z přílivu ukrajinských uprchlíků a neomezené vojenské pomoci.
Vůdce PiS Jaroslaw Kaczynski – faktický vůdce Polska – vyjádřil obavy, i když se k obilnému embargu vyjádřil pozitivně a řekl, že toto „tvrdé rozhodnutí“ nakonec Kyjevu pomůže.
„Není v zájmu našich přátel, aby se Polsko dostalo do krize – a aby se zde k moci dostali lidé, kteří změní politiku radikální podpory Ukrajiny,“ řekl Kaczynski minulý měsíc davu lidí, z nichž někteří byli oblečeni v tradičních krojích, ve školní aule v obci Lyse na severovýchodě Polska, asi 150 kilometrů severně od Varšavy.
Evropská unie, která tento krok pokárala za možné porušení obchodní politiky bloku, mezitím uzavřela dohodu s východními členy, kteří zákaz zavedli, a zajistila tranzit zboží do jiných členských států. Dohoda, k níž se připojilo Rumunsko, podmiňuje opatření – nyní zahrnující pšenici, kukuřici, řepku, slunečnici a slunečnicový olej – červnovým termínem, který může být prodloužen do konce roku. Blokáda však zůstává v platnosti.
První jednostranná akce Polska přišla o něco více než týden poté, co 5. dubna přijel do Varšavy na státní návštěvu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což je projevem jednoty v době, kdy Kyjev shání munici a techniku. Polský prezident Andrzej Duda ve svém projevu prohlásil, že oba sousedy nic nerozdělí.
Embargo však staví Ukrajinu, která se již potýká s nejistou dohodou s Ruskem o povolení dodávek z černomořských přístavů, do svízelné situace – přibližně 7 % jejího vývozu kukuřice a pšenice směřovalo v této sezóně do Polska.
Zelenskyj během telefonátu s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem tato omezení odsoudil a požadoval jejich zrušení.
„Umělé a nezákonné omezení obchodu s Evropskou unií dopadá na Ukrajinu, která se brání ruské agresi, jak ekonomicky, tak politicky,“ řekl Zelenskyj.
Polští zemědělci mezitím pokračují v protestech na hraničních přechodech, kde se ohrazují proti přílivu ukrajinského obilí, které tlačí ceny dolů. Robert Winnicki, jeden z vedoucích představitelů Konfederace, se připojil k protestujícím a viní PiS z toho, že umožnil příliv „nekvalitních“ produktů.
„Polští zemědělci trpí, protože nemohou prodat své obilí,“ řekl Winnicki novinářům poté, co se v březnu setkal se zemědělci shromážděnými na ukrajinské hranici u obce Medyka. „Ukrajinské obilí se mísí s polským a jako takové se pak prodává do obchodů, do továren, aby ho Poláci spotřebovali.“
Skepsi veřejnosti potvrzují i některé průzkumy veřejného mínění. Přibližně čtvrtina lidí dotázaných v průzkumu, který si před prvním rokem války objednal deník Rzeczpospolita, uvedla, že jejich pohled na ukrajinské uprchlíky se v uplynulém půlroce zhoršil.
Podle průzkumu agentury Kantar ze 14. až 19. dubna vedla hlavní opoziční strana Právo a spravedlnost v čele s bývalým předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem v poměru 35 % ku 27 %. Obě strany získaly shodně 5 procentních bodů. Konfederace si udržela stabilní podíl 7 %, ukázal průzkum, zatímco přibližně 15 % nebylo rozhodnuto.
Polská vláda se v reakci na to zaměřila na svého oblíbeného nepřítele, Evropskou komisi, s níž vede neustálý spor o normy právního státu, a uvedla, že výkonná moc EU zemědělcům nepomohla.
Tusk obvinil administrativu z toho, že vinu v této krizi odklání.
„Ještě před rokem jsme měli vážnou šanci vyřešit problém ukrajinského obilí společně s EU způsobem, který by pomohl Ukrajině a neohrozil polské zájmy,“ řekl Tusk minulý měsíc na shromáždění v Lipsku na východě Polska.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
