Maloobchodní tržby klesly potřinácté v řadě – Obavy o finance Čechů

Maloobchodní tržby klesly potřinácté v řadě, v květnu o 6,1 procenta

V květnu jejich meziroční pokles zpomalil na 6,1 procenta z dubnových 8,4 procenta. Vyplývá to z revidovaných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se tržby obchodníků zvýšily o půl procenta.

Ve srovnání s loňským květnem tržby za nepotravinářské zboží klesly o 9,2 procenta a za potraviny o 6,4 procenta. Naopak tržby za pohonné hmoty se zvýšily o 11,5 procenta. „Nižší tržby realizovaly všechny sortimentní typy prodejen s výjimkou prodejen s počítačovým a komunikačním zařízením a s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím. Tržby vzrostly také nespecializovaným prodejnám s převahou nepotravinářského zboží,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.

V prodejnách s výrobky pro domácnost se tržby snížily 16,2 procenta, v obchodech s oděvy a obuví o 12,4 procenta, ve sportovních prodejnách o 7,2 procenta a v drogeriích o 2,6 procenta. Prodejci počítačů a komunikačních zařízení naopak utržili o 2,6 procenta více, lékárníci pak o 1,4 procenta více.

Tržby z prodeje potravin se snížily v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin o 6,5 procenta a ve specializovaných prodejnách potravin o 3,6 procenta. Internetovým a zásilkovým obchodům klesly meziroční tržby posedmnácté v řadě, tentokrát o osm procent.

Tržby z prodeje a oprav motorových vozidel se v květnu meziročně zvýšily o 2,3 procenta. Za motorová vozidla, včetně náhradních dílů, zákazníci zaplatili o 2,7 procenta víc než před rokem. Tržby za opravy stouply o 0,7 procenta.

Dopadu schodku státního rozpočtu na vlastní finance se bojí 72 procent Čechů

Dopadu schodku státního rozpočtu na vlastní finanční situaci se obává 72 procent Čechů. Naopak 23 procent lidí se domnívá, že jejich situaci rozpočtový deficit neovlivní. Zbylých pět procent to neumí posoudit. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas (ČRo), kterého se na konci června zúčastnilo více než 1000 Čechů.

Dopadů schodku se častěji obávají mladí ve věku od 18 do 29 let, lidé se základním vzděláním, obyvatelé nejmenších obcí nebo voliči předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. „Může to být provázané s celkovou komunikací, kdy pan Babiš neustále ve svých vystoupeních mluví o tom, jak vláda ožebračuje. Lidé to možná do určité míry ani nepocítí, ale můžou reflektovat tato mediální sdělení,“ řekl Radiožurnálu ředitel Medianu Přemysl Čech.

Většina lidí se domnívá, že by měl stát šetřit hlavně ve výdajích za státní správu. Tento názor zastává téměř 90 procent dotázaných. Naopak pro snižování valorizace důchodů či různých dávek je jen třetina lidí. Se zvyšováním daní by pak souhlasilo pouze 16 procent veřejnosti, hlavně studenti a obyvatelé hlavního města.

Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. Jde tak o druhý nejhlubší pololetní deficit od vzniku Česka po výsledku roku 2021.

Vláda chce deficit snižovat konsolidačním balíčkem, který upravuje 63 zákonů. Mimo jiné zvyšuje daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent, slučuje na 12 procent nynější snížené sazby DPH deset a 15 procent a mění v sazbách rozložení některých položek. Zavádí také odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců nebo ruší některé daňové výjimky, například slevu na školkovné nebo slevu na studenta. Předloha zavádí nový státní koeficient u daně z nemovitosti. Součástí je i úprava spotřebních daní, daně z hazardu nebo snížení státní podpory stavebního spoření.

V příštím roce by měla navrhovaná opatření zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy.