Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s předběžnými odhady statistiků je tak pokles mírnější. ČSÚ původně na konci července uváděl pokles v druhém kvartále o 0,6 procenta. Mezičtvrtletně hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 0,1 procenta, tedy stejně jako podle předchozích odhadů.
Pokles ve druhém čtvrtletí byl ovlivněn podle ČSÚ nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob. Naopak pozitivně působily výdaje na spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. Ekonomika oslabuje už druhé čtvrtletí v řadě. V prvním kvartále také meziročně klesla o 0,4 procenta.
Výdaje na konečnou spotřebu celkově meziročně klesly o dvě procenta, z toho na spotřebu domácností dokonce o 4,5 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí naopak meziročně vzrostly o 3,3 procenta. Tvorba hrubého fixního kapitálu stoupla o 2,5 procenta.
K mírnému mezičtvrtletnímu růstu HDP pomohla tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. „Pozitivně přispěly také vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností, které vzrostly poprvé po šesti čtvrtletích. Naopak významně negativní vliv na mezičtvrtletní srovnání měla změna stavu zásob,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Zdroj: Ilustrační foto
Pozitivněji než HDP, představující peněžní hodnotu všech výrobků a služeb vytvořených na určitém území, si vedla meziročně hrubá přidaná hodnota (HPH). Ta je výsledkem rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci. Na rozdíl od HDP v meziročním srovnání vzrostla, a to o 0,6 procenta. Podle statistiků byl odlišný vývoj od HDP způsoben zejména změnami v dynamice vyplacených dotací na produkty. Posílil zpracovatelský průmysl a informační a komunikační činnosti, zatímco stavebnictví a obchod, dopravu, ubytování a pohostinství postihl propad.
Mezičtvrtletně však HPH o 0,2 procenta klesla. Nejvíce ji negativně ovlivnilo oslabení obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Pozitivně naproti tomu působil růst průmyslu a peněžnictví a pojišťovnictví.
Celková zaměstnanost vzrostla podle ČSÚ ve druhém kvartále v porovnání s předchozím čtvrtletím o jedno procento a meziročně o 0,8 procenta. Celkem bylo odpracováno o 0,2 procenta hodin více než v předchozím čtvrtletí a meziročně o 0,9 procenta více.
Česká ekonomika podle analytiků směřuje k celoroční stagnaci
Česká ekonomika směřuje k celoroční stagnaci. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení zpřesněných údajů o vývoji HDP ve druhém čtvrtletí. Očekávají, že druhé pololetí přinese oživení spotřeby domácností, zpomalí se ale růst exportu, který ekonomiku táhl v první polovině roku.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka nelze mezičtvrtletní růst HDP přeceňovat. „Dnes zveřejněné výsledky nemění pohled na další vývoj české ekonomiky. Domácí poptávka se sice začíná stabilizovat, investiční dokonce růst, avšak nová rizika se objevují v zahraničí,“ poukázal na slabší hospodářskou výkonnost Německa, které je významným českým obchodním partnerem. „Kladná nula proto bude pro českou ekonomiku v letošním roce ještě dobrým výsledkem,“ dodal Dufek.
„Česká ekonomika prožila malátné první pololetí a má téměř jistě namířeno do podobně slabého druhého. V prvních šesti měsících byla hlavní brzdou růstu snížená spotřeba domácností, která utrpěla propadem reálných příjmů a mrazivou spotřebitelskou náladou. Naopak směrem nahoru ekonomiku táhl průmyslový sektor,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Ve druhém pololetí se podle něj působení jednotlivých složek HDP obrátí. „Celkový výsledek bude patrně téměř identický, druhé pololetí stejně jako to první přinese ekonomickou stagnaci, a poblíž nuly tak skončí i celoroční výsledek,“ doplnil.
Také hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek očekává změnu struktury HDP. „Mezikvartální údaje naznačují, že se česká ekonomika v polovině roku nacházela v bodu zlomu, a že letošní druhé pololetí bude z hlediska struktury vypadat odlišně. Čekáme zejména odraz ode dna v soukromé spotřebě, k němuž napomůže nejen pokles inflace, ale zřejmě také zapojení části ‚covidových‘ úspor během letních dovolených. Export již naopak neporoste stejným tempem jako v prvním pololetí, jelikož globální poptávka zůstává utlumená,“ uvedl.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák si všímá, že na oživení spotřeby domácností ukazují už údaje za druhé čtvrtletí, kdy se mezikvartálně zvýšila o 0,2 procenta. Byl to přitom první růst od poloviny roku 2021. Zároveň ale upozornil, že je spotřeba na výrazně nižší úrovni, než na jaké byla před pandemií covidu-19. „Pokud nepočítáme ‚covidová‘ čtvrtletí, tak se spotřeba domácností stabilizovala na úrovních roku 2016,“ řekl.
Zdroj: Getty Images
Oznámil to Český statistický úřad . Ve srovnání s předběžnými odhady statistiků je tak pokles mírnější. ČSÚ původně na konci července uváděl pokles v druhém kvartále o 0,6 procenta. Mezičtvrtletně hrubý domácí produkt stoupl o 0,1 procenta, tedy stejně jako podle předchozích odhadů.Pokles ve druhém čtvrtletí byl ovlivněn podle ČSÚ nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob. Naopak pozitivně působily výdaje na spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. Ekonomika oslabuje už druhé čtvrtletí v řadě. V prvním kvartále také meziročně klesla o 0,4 procenta.Výdaje na konečnou spotřebu celkově meziročně klesly o dvě procenta, z toho na spotřebu domácností dokonce o 4,5 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí naopak meziročně vzrostly o 3,3 procenta. Tvorba hrubého fixního kapitálu stoupla o 2,5 procenta.K mírnému mezičtvrtletnímu růstu HDP pomohla tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. „Pozitivně přispěly také vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností, které vzrostly poprvé po šesti čtvrtletích. Naopak významně negativní vliv na mezičtvrtletní srovnání měla změna stavu zásob,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.Pozitivněji než HDP, představující peněžní hodnotu všech výrobků a služeb vytvořených na určitém území, si vedla meziročně hrubá přidaná hodnota . Ta je výsledkem rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci. Na rozdíl od HDP v meziročním srovnání vzrostla, a to o 0,6 procenta. Podle statistiků byl odlišný vývoj od HDP způsoben zejména změnami v dynamice vyplacených dotací na produkty. Posílil zpracovatelský průmysl a informační a komunikační činnosti, zatímco stavebnictví a obchod, dopravu, ubytování a pohostinství postihl propad.Mezičtvrtletně však HPH o 0,2 procenta klesla. Nejvíce ji negativně ovlivnilo oslabení obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Pozitivně naproti tomu působil růst průmyslu a peněžnictví a pojišťovnictví.Celková zaměstnanost vzrostla podle ČSÚ ve druhém kvartále v porovnání s předchozím čtvrtletím o jedno procento a meziročně o 0,8 procenta. Celkem bylo odpracováno o 0,2 procenta hodin více než v předchozím čtvrtletí a meziročně o 0,9 procenta více.Česká ekonomika podle analytiků směřuje k celoroční stagnaciČeská ekonomika směřuje k celoroční stagnaci. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení zpřesněných údajů o vývoji HDP ve druhém čtvrtletí. Očekávají, že druhé pololetí přinese oživení spotřeby domácností, zpomalí se ale růst exportu, který ekonomiku táhl v první polovině roku.Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka nelze mezičtvrtletní růst HDP přeceňovat. „Dnes zveřejněné výsledky nemění pohled na další vývoj české ekonomiky. Domácí poptávka se sice začíná stabilizovat, investiční dokonce růst, avšak nová rizika se objevují v zahraničí,“ poukázal na slabší hospodářskou výkonnost Německa, které je významným českým obchodním partnerem. „Kladná nula proto bude pro českou ekonomiku v letošním roce ještě dobrým výsledkem,“ dodal Dufek.„Česká ekonomika prožila malátné první pololetí a má téměř jistě namířeno do podobně slabého druhého. V prvních šesti měsících byla hlavní brzdou růstu snížená spotřeba domácností, která utrpěla propadem reálných příjmů a mrazivou spotřebitelskou náladou. Naopak směrem nahoru ekonomiku táhl průmyslový sektor,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Ve druhém pololetí se podle něj působení jednotlivých složek HDP obrátí. „Celkový výsledek bude patrně téměř identický, druhé pololetí stejně jako to první přinese ekonomickou stagnaci, a poblíž nuly tak skončí i celoroční výsledek,“ doplnil.Také hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek očekává změnu struktury HDP. „Mezikvartální údaje naznačují, že se česká ekonomika v polovině roku nacházela v bodu zlomu, a že letošní druhé pololetí bude z hlediska struktury vypadat odlišně. Čekáme zejména odraz ode dna v soukromé spotřebě, k němuž napomůže nejen pokles inflace, ale zřejmě také zapojení části ‚covidových‘ úspor během letních dovolených. Export již naopak neporoste stejným tempem jako v prvním pololetí, jelikož globální poptávka zůstává utlumená,“ uvedl.Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák si všímá, že na oživení spotřeby domácností ukazují už údaje za druhé čtvrtletí, kdy se mezikvartálně zvýšila o 0,2 procenta. Byl to přitom první růst od poloviny roku 2021. Zároveň ale upozornil, že je spotřeba na výrazně nižší úrovni, než na jaké byla před pandemií covidu-19. „Pokud nepočítáme ‚covidová‘ čtvrtletí, tak se spotřeba domácností stabilizovala na úrovních roku 2016,“ řekl.
Investice do nemovitostí zůstávají jedním z nejoblíbenějších způsobů, jak budovat pasivní příjem, a realitní investiční fondy (REIT) nabízejí ideální vstupní...
Společnost Chime Financial, působící v oblasti digitálního bankovnictví, ohlásila svůj záměr vstoupit na burzu prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO)....
