Inflace v EU v srpnu klesla na 5,9 procenta, v Česku byla druhá nejvyšší

Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 14,2 procenta Maďarsko, druhá nejhorší byla Česká republika, kde inflace dosáhla 10,1 procenta. Tyto dvě země jsou zároveň v EU jediné, kde byla inflace v srpnu nad deseti procenty.

V zemích eurozóny míra inflace klesla z 5,3 na 5,2 procenta. To je mírné zlepšení proti předběžné zprávě zveřejněné koncem srpna, podle které srpnová inflace činila 5,3 procenta. Předběžná zpráva data za celou EU neobsahovala.

V srpnu k celkové inflaci v eurozóně nejvíce přispěly ceny služeb, a to podílem 2,41 procentního bodu. Následovala kategorie potraviny, alkohol a tabák s příspěvkem 1,98 bodu.

Proti červenci ceny v EU vzrostly, a to o půl procenta. Stejně se meziměsíčně zvýšily i v eurozóně. Analytici předpokládali, že míra inflace v eurozóně v srpnu zůstane na 5,3 procenta, meziměsíčně počítali s růstem cen o 0,6 procenta.

Před rokem, tedy v srpnu 2022, byla v celé EU míra inflace na 10,1 procenta. V Maďarsku činila 18,6 procenta a v České republice 17,1 procenta. V eurozóně byla před rokem inflace na 9,1 procenta.

Nejnižší míru inflace mělo v srpnu letošního roku Dánsko, kde podle metodiky Eurostatu činila 2,3 procenta. Následují Španělsko a Belgie (obě 2,4 procenta). Naopak nejvyšší inflaci měly již zmíněné Maďarsko a Česká republika, třetí nejvyšší inflace byla na Slovensku, a to 9,6 procenta.

V patnácti členských zemích srpnová inflace proti červenci klesla, v jedné zůstala beze změny a ve zbylých jedenácti se zvýšila.

S nesouhlasem ministerstva financí i ministerstva práce se setkala naprostá většina opozičních pozměňovacích návrhů k vládnímu konsolidačnímu balíčku. Ministerstva k nim vydala svá stanoviska pro středeční jednání sněmovního rozpočtového výboru, který bude všechny pozměňovací návrhy posuzovat a před závěrečným schvalováním k nim vydá své stanovisko. Ministerstvo financí podpořilo dva koaliční návrhy a neutrální postoj zaujalo pouze k jednomu opozičnímu návrhu, který předložila poslankyně ANO Zuzana Ožanová. Stojí to v podkladech pro jednání výboru, které má ČTK k dispozici.

Návrh poslankyně Ožanové se týká takzvaných příkazových bloků v elektronické podobě, které se mají využívat hlavně při ukládání pokut. Vláda je navrhuje zavést pro policii a celníky. Pozměňovací návrh má do budoucna umožnit, aby je mohlo využívat mnohem víc úřadů. Ministerstvo financí ale upozorňuje, že návrh je spojen s nemalými technickými a finančními nároky na elektronizaci příkazního řízení. „Vzhledem k tomu, že se jedná o výkon přenesené působnosti, lze očekávat požadavky zejména územní samosprávy (ale i dalších subjektů) na finanční kompenzaci ze státního rozpočtu,“ stojí v materiálu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve ujistil, že prostuduje všechny pozměňovací návrhy, i ty opoziční. Jde mu hlavně o zachování objemu úspor. Koaliční poslanci zatím předložili dva návrhy. První z nich vychází ze srpnové dohody koaličních stran, upravuje vládní balíček v řadě bodů a podpořil ho rozpočtový výbor. Druhý návrh vznesli koaliční poslanci ve druhém čtení. Podle zpravodaje k balíčku Jiřího Havránka (ODS) z většiny obsahuje legislativně technické změny. Navíc zavádí omezení při prodeji cigaret.

Ministerstvo financí nesouhlasí ani s pozměňovacím návrhem hospodářského výboru, který doporučil zachovat daňové úlevy pro včelaře. Ministerstvo poukazuje na to, že v lépe zpracované podobě už takový návrh podpořil v komplexním pozměňovacím návrhu rozpočtový výbor.

S nesouhlasem ministerstva financí se setkal například návrh místopředsedkyně Sněmovny Kláry Dostálové (ANO), aby zákon osvobodil položky související s bydlením na dva roky od daně z přidané hodnoty. Stanjurův úřad upozornil mimo jiné na to, že to nedovoluje evropská směrnice. Stejně tak dopadl návrh poslanců ANO v čele s místopředsedou Sněmovny Karlem Havlíčkem, který chtěl z balíčku vyřadit zvýšení daně z příjmů firem z 19 na 22 procent. „Jedná se o zásadní opatření ke konsolidaci veřejných financí v oblasti daně z příjmů právnických osob,“ uvádí MF a dodává, že ponechání sazby by mělo záporný dopad na rozpočet.

Také další návrh Havlíčka a dalších, který odmítá znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta, MF odmítlo s tím, že jde o jedno z důležitých opatření ke konsolidací veřejných financí. Úřad vlády odmítl návrh poslanců ANO v čele s lékařem Juliem Špičákem, kteří chtějí z komplexního pozměňovacího návrhu vyřadit snazší rušení výzkumných ústavů zřizovaných ministerstvy i snazší odvolávání a jmenování jejich ředitelů.

U ministerstva financí neuspěla ani předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová se svými spolustraníky, která navrhla, aby kojenecká voda a dětské pleny patřily do snížené, 12procentní sazby DPH. Ministerstvo financí uvádí, že kvůli zpřehlednění a zjednodušení daňového systému a omezení prostoru pro výkladové nejasnosti chce u všech nealkoholických nápojů sjednotit sazbu daně na 21 procentech. Výjimku bude mít kohoutková voda, mléčné nápoje a jejich rostlinné alternativy.

Předloha má pomoci podle vlády zlepšit stav státního rozpočtu. V příštím roce by měl pomoci snížit schodek o 97 miliard korun a do roku 2025 celkem o 150 miliard korun. Opozice tvrdí, že balíček je pouze o zvyšování daní, může navíc způsobit růst inflace a záporně ovlivnit ekonomický výkon.