Rozpočtová rada vyzývá k pokračování konsolidace veřejných financí

Strukturální deficit veřejných rozpočtů se v roce 2022 mírně zlepšil, stále se ale pohyboval nad dvěma procenty hrubého domácího produktu (HDP), uvedla rada. Na nerovnováze veřejných financí se podle ní podepisují fiskálně málo zodpovědné kroky z doby pandemie, loni ji ještě prohloubila jednorázová opatření reagující na zdražení pohonných hmot a energií po ruské agresi vůči Ukrajině.

Problém strukturálního schodku se podle rady nevyřeší pouze hospodářským růstem. Uvítala proto vládní balíček i úpravu penzijního systému jako kroky správným směrem. Podle ní oddálí náraz do dluhové brzdy stanovené na zadlužení 55 procent HDP. „Pokud by zadlužování České republiky pokračovalo podle našeho základního scénáře, na dluhovou brzdu by veřejné finance narazily do pěti či šesti let. Ve scénáři s reformními opatřeními se dluhové brzdy dotkneme až kolem roku 2032,“ uvedl člen rady Petr Musil.

„Z hlediska fiskální politiky jsme na tom v pocovidovém období lépe než v letech 2020, 2021, ale zdaleka nejsme zpět na bezpečné letové hladině,“ řekl předseda rady Mojmír Hampl. Zdůraznil ale, že je nutné zachovat plánované reformy a nerušit je. „Náraz na dluhovou brzdu hrozí ne v příštím, ale přespříštím volebním období, to není skvělá zpráva, je to pořád velmi brzo,“ dodal.

Vládní opatření také zpomalí zadlužování státu v dlouhodobém horizontu. V 70. letech by se měl dluh stabilizovat na 187 procentech HDP, zatímco bez opatření by to bylo 311 procent HDP. Roční schodek penzijního systému by v 50. letech měl dosáhnout 2,2 procenta HDP, zatímco bez nynějších úprav by to bylo 4,5 procenta HDP. Schodku důchodového systému v polovině století se už Česko nemůže úplně vyhnout bez dramatického prodloužení důchodového věku nebo snížení náhradového poměru, uvedl člen rady Jan Pavel. Je to podle něj dáno demografickým vývojem.

Pavel také upozornil, že tyto údaje vychází pouze z mechanické projekce ekonomického a demografického výdaje za předpokladu neměnných podmínek proti současnosti. Podotkl také, že v projekci zadlužování nejsou obsaženy chystané vládní škrty ve výdajích, protože je kabinet chce představit až v konečném návrhu státního rozpočtu, který bude schvalovat teprve příští týden.

Podle rady bude nutné i po vládním balíčku, který nyní projednává Sněmovna, dál konsolidovat veřejné finance. Jinak by veřejný dluh narostl tolik, že by ho bylo podle rady těžké ufinancovat.

„Vláda bude fakticky konsolidovat své vlastní hospodaření. Až dosud jsme totiž měli automaticky valorizovánu pouze jednu velkou výdajovou položku, a to důchody. V roce 2024 přibydou další tři: platby státu za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění, platy učitelů v regionálním školství a výdaje na obranu, jež mají vzrůst na úroveň dle našich závazků plynoucích z členství v NATO. Na tyto dodatečné výdaje vláda musela najít dodatečné příjmy,“ uvedl Hampl. Současná konsolidace podle něj nebude napravovat nerovnováhy z minulých let, ale z větší části povede pouze k nezhoršení současného stavu veřejných financí.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.

V dnes představené zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to konstatovala Národní rozpočtová rada. Vládní konsolidační balíček a úprava penzijního systému podle rady mohou změnit trend a oddálit náraz na dluhovou brzdu, do budoucna ale bude třeba v konsolidaci pokračovat.Strukturální deficit veřejných rozpočtů se v roce 2022 mírně zlepšil, stále se ale pohyboval nad dvěma procenty hrubého domácího produktu , uvedla rada. Na nerovnováze veřejných financí se podle ní podepisují fiskálně málo zodpovědné kroky z doby pandemie, loni ji ještě prohloubila jednorázová opatření reagující na zdražení pohonných hmot a energií po ruské agresi vůči Ukrajině.Problém strukturálního schodku se podle rady nevyřeší pouze hospodářským růstem. Uvítala proto vládní balíček i úpravu penzijního systému jako kroky správným směrem. Podle ní oddálí náraz do dluhové brzdy stanovené na zadlužení 55 procent HDP. „Pokud by zadlužování České republiky pokračovalo podle našeho základního scénáře, na dluhovou brzdu by veřejné finance narazily do pěti či šesti let. Ve scénáři s reformními opatřeními se dluhové brzdy dotkneme až kolem roku 2032,“ uvedl člen rady Petr Musil.„Z hlediska fiskální politiky jsme na tom v pocovidovém období lépe než v letech 2020, 2021, ale zdaleka nejsme zpět na bezpečné letové hladině,“ řekl předseda rady Mojmír Hampl. Zdůraznil ale, že je nutné zachovat plánované reformy a nerušit je. „Náraz na dluhovou brzdu hrozí ne v příštím, ale přespříštím volebním období, to není skvělá zpráva, je to pořád velmi brzo,“ dodal.Vládní opatření také zpomalí zadlužování státu v dlouhodobém horizontu. V 70. letech by se měl dluh stabilizovat na 187 procentech HDP, zatímco bez opatření by to bylo 311 procent HDP. Roční schodek penzijního systému by v 50. letech měl dosáhnout 2,2 procenta HDP, zatímco bez nynějších úprav by to bylo 4,5 procenta HDP. Schodku důchodového systému v polovině století se už Česko nemůže úplně vyhnout bez dramatického prodloužení důchodového věku nebo snížení náhradového poměru, uvedl člen rady Jan Pavel. Je to podle něj dáno demografickým vývojem.Pavel také upozornil, že tyto údaje vychází pouze z mechanické projekce ekonomického a demografického výdaje za předpokladu neměnných podmínek proti současnosti. Podotkl také, že v projekci zadlužování nejsou obsaženy chystané vládní škrty ve výdajích, protože je kabinet chce představit až v konečném návrhu státního rozpočtu, který bude schvalovat teprve příští týden.Podle rady bude nutné i po vládním balíčku, který nyní projednává Sněmovna, dál konsolidovat veřejné finance. Jinak by veřejný dluh narostl tolik, že by ho bylo podle rady těžké ufinancovat.„Vláda bude fakticky konsolidovat své vlastní hospodaření. Až dosud jsme totiž měli automaticky valorizovánu pouze jednu velkou výdajovou položku, a to důchody. V roce 2024 přibydou další tři: platby státu za státní pojištěnce do systému zdravotního pojištění, platy učitelů v regionálním školství a výdaje na obranu, jež mají vzrůst na úroveň dle našich závazků plynoucích z členství v NATO. Na tyto dodatečné výdaje vláda musela najít dodatečné příjmy,“ uvedl Hampl. Současná konsolidace podle něj nebude napravovat nerovnováhy z minulých let, ale z větší části povede pouze k nezhoršení současného stavu veřejných financí.Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.