MPSV: Firmám chybí až 249.000 zaměstnanců, na odvodech to znamená 45 mld. Kč

Pracovníci chybějí jedné z pěti oslovených společností, jako hlavní bariéru růstu to uvádí jedna ze sedmi, vyplynulo z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí. Extrémně vysoká poptávka podle ní brzdí rozvoj ekonomiky. Kdyby tato místa byla obsazena, jen na odvodech v průměrné výši u jednotlivých profesích by přinášela navíc 45 miliard korun do státního rozpočtu, uvedl při dnešním představení výsledků analýzy volných pracovních míst a zaměstnávání cizinců ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Výrazná poptávka je po manuálních profesích, prioritně lidé chybí v podpůrné administrativě, těžbě, veřejné správě. Firmám i institucím podle Jurečky chybějí nejen zaměstnanci pro manuální práci, ale také vysokoškoláci. Vedle tradičních odvětvích poptávajících zaměstnance jako je pohostinství, není dostatek lidí například i ve zdravotnictví.

Jako smysluplné a dlouhodobé východisko vidí Jurečka robotizaci a digitalizaci, ale také podporu časnějších návratů z rodičovské dovolené či zlepšení mobility zdravotně znevýhodněných tak, aby se mohli vrátit do otevřeného pracovního trhu. Posledně jmenovaná skupina tvoří zhruba 6000 lidí. Další cestou je zrychlení cesty vysokoškoláků na pracovní trh.

Kapacitu několika tisíc lidí, kteří by pracovnímu trhu pomohli, vidí Jurečka také ve vězeňských zařízeních. Přínosem by podle něj bylo zejména snížení počtu lidí, kteří trest vykonávají přímo ve věznicích.

Jurečka také připomněl, že vláda se nedávno dohodla na navýšení kvóty pro zahraniční pracovníky o 20.000. Kromě tradiční spolupráce s postsovětskými státy zmiňuje ministerstvo například i Vietnam, Filipíny či Mongolsko.

Zástupci firem kritizují na současné právní úpravě o pobytu cizinců dlouhé lhůty, které jim ztěžují zaměstnávání lidí z jiných zemí. Ministerstvo vnitra začalo v létě vypořádávat připomínky k novému zákonu o vstupu a pobytu cizinců, jeho hlavním cílem je digitalizace agendy.

Systém by měl umožnit podání na úřad elektronicky, cizinci i jejich garanti by měli mít přístup ke všem informacím na jednom místě, měl by také umět sám upozorňovat lidi na důležité termíny. Pokud zákon projde legislativním procesem, měla by část platit od poloviny roku 2025, zbytek od ledna 2026.

Ke konci června bylo v Česku podle zprávy o migraci ministerstva vnitra za druhé čtvrtletí letošního roku registrováno více než milion cizinců. Více než 551.000 jich bylo z Ukrajiny, téměř 120.000 ze Slovenska a 67.000 z Vietnamu, vedle dalších také 12.000 z Mongolska.

Úsporné opatření v rozpočtu ministerstva zemědělství (MZe) na rok 2024 za šest miliard korun je snížení vůči střednědobému výhledu, ve kterém se původně počítalo s navýšením peněz o tuto částku. Pro ČTK to dnes uvedl mluvčí MZe Vojtěch Bílý. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) minulý týden na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že v kapitole ministerstva zemědělství jsou úspory 10,4 miliardy korun. Bílý dnes řekl, že v návrhu rozpočtu zatím nejsou pokryté všechny požadavky ministerstva. Kofinancování Programu rozvoje venkova ve výši 65 procent se podle něj měnit nebude.

V rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) je ve výhledu na příští rok na Společnou zemědělskou politiku ze státního rozpočtu částka 11,62 miliardy korun, na letošek byla určena částka 5,68 miliardy korun.

Ministerstvo financí v pondělí zveřejnilo detaily úsporných opatření. Národní dotace v zemědělství mají proti letošnímu roku klesnou o 200 milionů korun na 2,5 miliardy korun. Již letos se zrušil program, ze kterého čerpaly hlavně potravinářské firmy například z holdingu Agrofert, zpracovatelé masa jako třeba Maso uzeniny Písek či mlékárny, jako je Madeta nebo Mlékárna Klatovy. Letos se mělo rozdělit 230 milionů korun. MZe také zrušilo dotační programy, které směřovaly na chov dojnic a skotu bez produkce mléka.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ve středu před jednáním vlády řekl, že vláda není schopna dodržet střednědobý plán z minulých let . Uvedl také, že u dotačních programů z národních zdrojů bude pečlivě sledovat smysluplnost a efektivnost nakládání s penězi.

Bílý uvedl, že pro MZe je zásadní zachování podpory základních programů, které směřují na zlepšení životních podmínek zvířat nebo potravinové banky. „Aktuální návrh rozpočtu obsahuje alokace na jednotlivé ukazatele v kapitole ministerstva zemědělství, hospodaření s těmito penězi budeme dále upřesňovat. V rámci kofinancovaní Strategického plánu společné zemědělské politiky (SZP) nejsou v tuto chvíli v návrhu rozpočtu pokryté všechny naše požadavky. Na základě dohody s ministerstvem financí budeme toto pokrytí řešit v průběhu roku 2024. Závazek na kofinancovaní 65 procent SZP vláda schválila a není nijak zpochybněn,“ doplnil.

Ministerstvo zemědělství by příští rok mělo hospodařit s výdaji 53,7 miliardy korun. Oproti letošnímu rozpočtu je to pokles o 3,8 miliardy korun, tedy o 6,6 procenta. Podle návrhu má letos na podporu agrárního sektoru z rozpočtu směřovat zhruba 39 miliard korun, letos bylo v rozpočtu 39,44 miliardy korun.

Z vládního materiálu vyplývá, že se mají snížit také dotace na lesní hospodářství o 1,1 miliardy na 2,139 miliardy korun. Podpora vodního hospodářství má klesnout ze tří miliard na jednu miliardu korun. O miliardu by měl klesnout rozpočet Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), který letos hospodařil se zhruba dvěma miliardami. Příští rok by také měly klesnou o sto milionů korun výdaje SZIF na marketing.