Nabídka bytů a domů příští rok klesne, poptávka vzroste

Důvodem je nedostatečná výstavba rezidenčních projektů způsobená nízkou poptávkou a vysokými náklady na výstavbu. Poptávka po bydlení naopak v prvním pololetí příštího roku vzroste o 2,3 procenta a v druhém o 2,5 procenta. Developeři, kteří se zabývají rezidenční výstavbou, očekávají převážně stabilní ceny nového bydlení. Podle průzkumu 63 procent dotázaných plánuje držet ceny svých nemovitostí na současné úrovni. Vyplývá to ze studie, kterou zpracovala analytická společnost CEEC Research.

„Finanční situace domácností bude méně napjatá než letos a zejména v druhé polovině roku lze očekávat už citelnější snížení jak úrokových sazeb České národní banky (ČNB), tak sazeb hypotečních, což podpoří poptávku po bydlení. Rozhodně ale nečekejme nijak zářný rok,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v tiskové zprávě.

Počty zahájené bytové výstavby letos s výjimkou července významně meziročně klesají. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se od letošního ledna do konce července meziročně zahájila výstavba o pětinu méně bytů, naopak dokončeno bylo o 3,2 procenta bytů více. Nejnovější data ČSÚ ze srpna vykazují, že meziročně byla v tomto měsíci zahájena stavba o 23 procent bytů méně a dokončeno jich bylo o 22 procent méně. Klesají také počty stavebních povolení, která evidují stavební úřady, podle studie se od dubna snižují každý měsíc v průměru o 9,3 procenta.

Nárůst poptávky v příštím roce by měl být způsoben snížením úrokových sazeb. To, že se v druhém pololetí poptávka oproti začátku roku zvýší o 0,2 procenta pak podle studie vypovídá o postupném zlepšení na trhu s rezidenčními nemovitostmi.

„Poptávka souvisí s dlouhodobým přesunem obyvatelstva do měst a předměstí za prací, proto má růstovou tendenci. Vzhledem k vzrůstajícím objemům poskytnutých hypotečních úvěrů v posledních měsících se zdá, že si lidé na aktuální úroveň úrokových sazeb zvykají a trh se začíná pomalu hýbat,“ uvedl ředitel společnosti UlovDomov.cz Michal Hrbatý.

V Praze, kde je jedna z nejvyšších poptávek po bydlení, se očekává v prvním pololetí 2024 výraznější růst poptávky o téměř tři procenta. V následujícím pololetí by měla poptávka v Praze vzrůst dokonce o 3,8 procenta, což podle studie naznačuje, že zájem o nemovitosti v hlavním městě bude nadále růst.

Developeři očekávají převážně stabilní ceny nového bydlení. Zdražit má v úmyslu 31 procent dotázaných developerů, a to v průměru o pět procent. Motivací pro možný nárůst cen by byl nárůst poptávky a inflace. Pokles cen nabízených novostaveb v průměru o čtyři procenta očekává šest procent firem.

Podle dat analytické společnosti Deloitte z letošního června byla průměrná cena bytu v Česku za metr čtvereční 93.300 korun a nájem 272 korun za metr čtvereční. Nejdražší byty jsou v Praze, kde za metr čtvereční prodejci v průměru požadují 156.000 korun a 373 korun za nájem jednoho metru čtverečního. Nejlevněji se naopak bydlí v Ústeckém kraji.Nabídka bytů a domů příští rok klesne, poptávka vzroste

Nad úrovní vládního cenového stropu pro elektřinu a plyn má v současné době smluvně zafixované ceny energií 4,2 procenta domácností a podnikatelů. Na počátku příštího roku, pokud cenový strop přestane platit, by jim tak kvůli tomu mohly skokově stoupnout platby za elektřinu a plyn. Týká se to 367.000 odběrných míst, z toho 326.000 patří domácnostem, uvedl v tiskové zprávě Energetický regulační úřad (ERÚ) s odvolání na svůj průzkum mezi dodavateli energií. Úřad současně vyzval spotřebitele, aby se co nejdříve snažili získat u dodavatelů nižší ceny.

Vláda zavedla cenové stropy na elektřinu a plyn kvůli prudkému zdražení komodit na trhu během loňské energetické krize. Stropy byly stanoveny na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce do konce letošního roku. O jejich platnosti pro příští rok vláda zatím definitivně nerozhodla, předpokládá se však, že budou zrušeny.

„Alespoň některé smlouvy s cenami elektřiny nebo plynu zafixovanými nad současnými cenovými stropy, jejichž platnost přesahuje období zastropování, má ve svém portfoliu většina z dotázaných dodavatelů. Celkově se jedná o 367.000 odběrných míst, tedy o 4,2 procenta z celkového počtu 8,94 milionu odběrných míst v České republice,“ uvedl ERÚ.

Podle jeho předsedy Stanislava Trávníčka většina dodavatelů už oslovila nebo v brzké době plánuje oslovit s nižší nabídkou ty zákazníky, kteří mají ceny sjednané nad cenovými stropy. V této souvislosti apeloval na spotřebitele, aby na takové nabídky včas reagovali. „Spotřebitelům, kteří mají cenu zafixovanou nad cenovými stropy a dodavatel je dosud nekontaktoval, jednoznačně doporučujeme, aby se na něj obrátili sami, a to co nejdříve. Díky aktivnímu přístupu mohou získat nižší cenu u současného dodavatele, nebo přejít včas k dodavateli novému, i kdyby to mělo znamenat, že za předčasné ukončení smlouvy zaplatí sankci,“ doplnila členka Rady ERÚ Markéta Zemanová.

Podle zjištění úřadu o úpravě fixovaných smluv a snížení cen neuvažuje jen malá část dodavatelů, do 10.000 odběrných míst. Někteří z nich mají obavy z porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, jiným v tom údajně brání smlouvy se zprostředkovateli, které jim zakazují oslovit zákazníky přímo. Pro některé jsou překážkou pro změnu smluv i podmínky soutěží, ve kterých dodavatelé vysoutěžili dané kontrakty.

Z nedávno zveřejněného průzkumu agentury Ipsos vyplynulo, že zhruba dvě pětiny lidí dosud nezaznamenalo informaci o možném zrušení stropů na konci roku. Více než polovina tuzemských spotřebitelů se ale následku ukončení cenového stropu energií obává. K případným změnám dodavatele jsou však Češi podle průzkumu spíše konzervativní. V současné době o ní uvažuje 17 procent spotřebitelů, kteří jako hlavní důvod většinou uvádí nevýhodnou nabídku stávajícího dodavatele.

Informace, rady nebo praktické tipy související se změnou dodavatele energií najdou lidé na webu ERÚ.