Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zároveň uvedl, že české firmy mají jiné možnosti podpory, než je plošná kompenzace zdražení energií. Německá vláda ve čtvrtek oznámila, že tamnímu průmyslu poskytne úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard korun) kvůli vysokým cenám elektřiny.
„Pokud dopustíme dotační závody, tak s nejbohatší evropskou ekonomikou Německem prohrajeme. Naším cílem je, aby se v celé Evropě snižovala úroveň dotací, protože to nahrává těm nejbohatším ekonomikám,“ řekl Stanjura. „Je poctivé vzít všechny formy podpory, které dostávají energeticky náročné provozy, a porovnat je v mezinárodním srovnání. Například u nás je možné čerpat dotační peníze z modernizačního fondu, to jsou řádově desítky miliard, to v Německu není,“ doplnil ministr.
Vláda se podle něj nechystá změnit názor a nadále platit za spotřebitele náklady na obnovitelné zdroje elektřiny a na distribuci. Podle ministra by to vyžadovalo odebrání zhruba 50 miliard korun z jiných rozpočtových kapitol, na což vzhledem ke zkušenostem z debaty o podobě státního rozpočtu nevidí prostor. Stanjura také vyjádřil přesvědčení, že Energetický regulační úřad (ERÚ) ještě zmírní plánované zdražení regulované složky ceny energií.
Pro domácnosti by podle prvního návrhu ERÚ měla regulovaná složka ceny elektřiny vzrůst meziročně o 71 procent. Ještě výrazněji stoupne pro velké odběratele, na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. Definitivní podobu regulované složky cen energií představí ERÚ koncem listopadu.
Stanjura dnes také odmítl možnost hradit poplatek za obnovitelné zdroje energií z výnosu z emisních povolenek. Podle něj je zhruba polovina z 80 miliard korun, které povolenky vynesou, už zahrnuta v příjmech státního rozpočtu. Druhá polovina je účelově vázaná na nové investice do zelených technologií a nelze ji použít k uhrazení platby za instalace obnovitelných zdrojů provedené v letech 2009 a 2010.
Sociálně slabé domácnosti, které zdražení elektřiny postihne, mohou podle ministra čerpat příspěvek na bydlení. Tuto formu adresné podpory považuje za účinnější než plošné financování energií všem odběratelům.
Zdroj: Unsplash
Bartoš: Základní digitální dovednosti má 60 procent Čechů, víc než průměr EU
Základní digitální dovednosti má v současnosti 60 procent Čechů, což je o šest procentních bodů více, než je průměr EU. Lépe jsou na tom severské státy jako Finsko, Švédsko, Dánsko, naopak za ČR jsou země východní Evropy. Do roku 2030 se Česko zavázalo podíl digitálně gramotných zvýšit na 80 procent. Uvedl to dnes místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti).
Za sedm let bude podle něj na trhu práce přes 90 procent pozic vyžadovat alespoň základní digitální dovednosti a očekává se, že v Česku vznikne přes 500.000 nových pracovních pozic.
V současnosti je Česká republika mezi evropskými státy s nejvyšším podílem pozic v informačních technologiích, které se nedaří dlouhodobě obsadit. Zatímco v tuzemsku je to 77 procent míst, průměr EU je 63 procent. Zcela na poslední příčce je ČR v podílu žen mezi odborníky. Zatímco evropský průměr je 19procentní zastoupení žen v IT, v Česku je to deset procent.
Podle Bartoše je nutná změna ve vzdělávacím systému. „Zřídili jsme proto Výbor pro digitální vzdělávání v rámci Rady vlády pro informační společnost. Dochází k modernizaci vzdělávacího obsahu tedy toho, co se děti ve školách učí. Školy ve výuce kladou větší důraz na rozvoj digitálních dovedností a informatického myšlení, a to napříč předměty,“ uvedl. Učí se podle nové pojetí informatiky, které se zaměřuje nejen na programování, ale také na pochopení toho, jak technologie fungují.
„Před námi stojí výzva modernizace vybavení ve školách. Podporujeme školy ve využívání digitálních technologií ve výuce. Rozšiřuje se i nabídka studijních programů vysokých škol, právě včetně oblasti ICT. Stejně tak považujeme za stěžejní kurzy zaměřené na bezpečné využívání technologií či aktivity na podporu kyber prevence,” dodal Bartoš.
Na nutnost širší podpory digitálního vzdělávání upozorní za deset dní druhý ročník Týdne pro Digitální Česko. Jde o jednu z největších vzdělávacích akcí svého druhu, pořádá ji kabinet místopředsedy vlády pro digitalizaci. V krajích se uskuteční na 120 workshopů, přednášek, kurzů, webinářů, a to jak fyzicky, tak i on-line. Zahájení týdne se v pražském Vnitroblocku vedle Bartoše zúčastní prezident Petr Pavel nebo eurokomisařka Věra Jourová.
Zdroj: Getty Images
Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura . Zároveň uvedl, že české firmy mají jiné možnosti podpory, než je plošná kompenzace zdražení energií. Německá vláda ve čtvrtek oznámila, že tamnímu průmyslu poskytne úlevu až 12 miliard eur kvůli vysokým cenám elektřiny.„Pokud dopustíme dotační závody, tak s nejbohatší evropskou ekonomikou Německem prohrajeme. Naším cílem je, aby se v celé Evropě snižovala úroveň dotací, protože to nahrává těm nejbohatším ekonomikám,“ řekl Stanjura. „Je poctivé vzít všechny formy podpory, které dostávají energeticky náročné provozy, a porovnat je v mezinárodním srovnání. Například u nás je možné čerpat dotační peníze z modernizačního fondu, to jsou řádově desítky miliard, to v Německu není,“ doplnil ministr.Vláda se podle něj nechystá změnit názor a nadále platit za spotřebitele náklady na obnovitelné zdroje elektřiny a na distribuci. Podle ministra by to vyžadovalo odebrání zhruba 50 miliard korun z jiných rozpočtových kapitol, na což vzhledem ke zkušenostem z debaty o podobě státního rozpočtu nevidí prostor. Stanjura také vyjádřil přesvědčení, že Energetický regulační úřad ještě zmírní plánované zdražení regulované složky ceny energií.Pro domácnosti by podle prvního návrhu ERÚ měla regulovaná složka ceny elektřiny vzrůst meziročně o 71 procent. Ještě výrazněji stoupne pro velké odběratele, na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. Definitivní podobu regulované složky cen energií představí ERÚ koncem listopadu.Stanjura dnes také odmítl možnost hradit poplatek za obnovitelné zdroje energií z výnosu z emisních povolenek. Podle něj je zhruba polovina z 80 miliard korun, které povolenky vynesou, už zahrnuta v příjmech státního rozpočtu. Druhá polovina je účelově vázaná na nové investice do zelených technologií a nelze ji použít k uhrazení platby za instalace obnovitelných zdrojů provedené v letech 2009 a 2010.Sociálně slabé domácnosti, které zdražení elektřiny postihne, mohou podle ministra čerpat příspěvek na bydlení. Tuto formu adresné podpory považuje za účinnější než plošné financování energií všem odběratelům.Základní digitální dovednosti má v současnosti 60 procent Čechů, což je o šest procentních bodů více, než je průměr EU. Lépe jsou na tom severské státy jako Finsko, Švédsko, Dánsko, naopak za ČR jsou země východní Evropy. Do roku 2030 se Česko zavázalo podíl digitálně gramotných zvýšit na 80 procent. Uvedl to dnes místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš .Za sedm let bude podle něj na trhu práce přes 90 procent pozic vyžadovat alespoň základní digitální dovednosti a očekává se, že v Česku vznikne přes 500.000 nových pracovních pozic. V současnosti je Česká republika mezi evropskými státy s nejvyšším podílem pozic v informačních technologiích, které se nedaří dlouhodobě obsadit. Zatímco v tuzemsku je to 77 procent míst, průměr EU je 63 procent. Zcela na poslední příčce je ČR v podílu žen mezi odborníky. Zatímco evropský průměr je 19procentní zastoupení žen v IT, v Česku je to deset procent.Podle Bartoše je nutná změna ve vzdělávacím systému. „Zřídili jsme proto Výbor pro digitální vzdělávání v rámci Rady vlády pro informační společnost. Dochází k modernizaci vzdělávacího obsahu tedy toho, co se děti ve školách učí. Školy ve výuce kladou větší důraz na rozvoj digitálních dovedností a informatického myšlení, a to napříč předměty,“ uvedl. Učí se podle nové pojetí informatiky, které se zaměřuje nejen na programování, ale také na pochopení toho, jak technologie fungují.„Před námi stojí výzva modernizace vybavení ve školách. Podporujeme školy ve využívání digitálních technologií ve výuce. Rozšiřuje se i nabídka studijních programů vysokých škol, právě včetně oblasti ICT. Stejně tak považujeme za stěžejní kurzy zaměřené na bezpečné využívání technologií či aktivity na podporu kyber prevence,” dodal Bartoš.Na nutnost širší podpory digitálního vzdělávání upozorní za deset dní druhý ročník Týdne pro Digitální Česko. Jde o jednu z největších vzdělávacích akcí svého druhu, pořádá ji kabinet místopředsedy vlády pro digitalizaci. V krajích se uskuteční na 120 workshopů, přednášek, kurzů, webinářů, a to jak fyzicky, tak i on-line. Zahájení týdne se v pražském Vnitroblocku vedle Bartoše zúčastní prezident Petr Pavel nebo eurokomisařka Věra Jourová.
