Debata o neřízené migraci do Evropské unie se v posledních letech změnila a už není tabu mluvit o tom, že za ní většinou stojí organizovaný zločin. Na dnešním sněmovním semináři Afrika – bezpečnostní rizika pro Evropu to uvedla ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná. S ředitelem Vojenského zpravodajství Janem Berounem se shodla v tom, že Česká republika musí s africkými státy spolupracovat.
„Nelegální migrace do Evropy je primárně organizovaná organizovaným zločinem,“ řekla Novotná. Některé případy, například události z bělorusko-polské hranice, už podle ní dokonce mohou být hybridní hrozbou. Novotná podotkla, že zatímco ještě před deseti lety byla taková vyjádření tabu, nyní jde o debatu hlavního proudu v Evropské unii. „Jednoznačně je už převládající rétorika, absolutně převládající rétorika, že o tom, kdo přijde, nebudou rozhodovat cizí elementy, ale my,“ zdůraznila Novotná.
Panuje podle ní prakticky shoda na ochraně vnější hranice EU, na návratové politice, na omezení neřízených migračních tlaků a na boji s organizovaným zločinem. „Těžší je to zrealizovat. Protože návratová politika, když nemáte toho partnera na druhé straně, tak neexistuje,“ podotkla ředitelka odboru. I proto je podle ní třeba s Afrikou mluvit – nejen kvůli bilaterálním vztahům, ale i pro lepší pochopení tamního vnitřního dění.
Debata o neřízené migraci do Evropské unie se v posledních letech změnila a už není tabu mluvit o tom, že za ní většinou stojí organizovaný zločin. Na dnešním sněmovním semináři Afrika – bezpečnostní rizika pro Evropu to uvedla ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná. S ředitelem Vojenského zpravodajství Janem Berounem se shodla v tom, že Česká republika musí s africkými státy spolupracovat.
„Nelegální migrace do Evropy je primárně organizovaná organizovaným zločinem,“ řekla Novotná. Některé případy, například události z bělorusko-polské hranice, už podle ní dokonce mohou být hybridní hrozbou. Novotná podotkla, že zatímco ještě před deseti lety byla taková vyjádření tabu, nyní jde o debatu hlavního proudu v Evropské unii. „Jednoznačně je už převládající rétorika, absolutně převládající rétorika, že o tom, kdo přijde, nebudou rozhodovat cizí elementy, ale my,“ zdůraznila Novotná.
Panuje podle ní prakticky shoda na ochraně vnější hranice EU, na návratové politice, na omezení neřízených migračních tlaků a na boji s organizovaným zločinem. „Těžší je to zrealizovat. Protože návratová politika, když nemáte toho partnera na druhé straně, tak neexistuje,“ podotkla ředitelka odboru. I proto je podle ní třeba s Afrikou mluvit – nejen kvůli bilaterálním vztahům, ale i pro lepší pochopení tamního vnitřního dění.
Debata o neřízené migraci do Evropské unie se v posledních letech změnila a už není tabu mluvit o tom, že za ní většinou stojí organizovaný zločin. Na dnešním sněmovním semináři Afrika - bezpečnostní rizika pro Evropu to uvedla ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná. S ředitelem Vojenského zpravodajství Janem Berounem se shodla v tom, že Česká republika musí s africkými státy spolupracovat.
"Nelegální migrace do Evropy je primárně organizovaná organizovaným zločinem," řekla Novotná. Některé případy, například události z bělorusko-polské hranice, už podle ní dokonce mohou být hybridní hrozbou. Novotná podotkla, že zatímco ještě před deseti lety byla taková vyjádření tabu, nyní jde o debatu hlavního proudu v Evropské unii. "Jednoznačně je už převládající rétorika, absolutně převládající rétorika, že o tom, kdo přijde, nebudou rozhodovat cizí elementy, ale my," zdůraznila Novotná.
Panuje podle ní prakticky shoda na ochraně vnější hranice EU, na návratové politice, na omezení neřízených migračních tlaků a na boji s organizovaným zločinem. "Těžší je to zrealizovat. Protože návratová politika, když nemáte toho partnera na druhé straně, tak neexistuje," podotkla ředitelka odboru. I proto je podle ní třeba s Afrikou mluvit - nejen kvůli bilaterálním vztahům, ale i pro lepší pochopení tamního vnitřního dění.
