Evropská komise zhoršila výhled české ekonomiky, čeká pokles o 0,4 %

Uvedla to dnes ve své podzimní makroekonomické prognóze. Obdobný pokles ekonomiky předpovídají na letošní rok i české instituce.

K pozvolnému růstu by se česká ekonomika mohla vrátit v příštím roce, kdy EK očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,4 procenta. Původně jej odhadovala na 2,6 procenta. Na rok 2025 odhaduje zrychlení tempa růstu HDP na tři procenta.

Inflace bude v České republice podle odhadu komise i nadále klesat. Po hodnotě 18 procent v prvním čtvrtletí letošního roku se míra inflace výrazně snížila v důsledku nižšího růstu cen energií a potravin. Na letošní rok EK odhaduje, že inflace zpomalí na 12,2 procenta, v příštím roce na 3,2 procenta a v roce následujícím na 2,4 procenta.

„Ceny energií by měly ve čtvrtém čtvrtletí 2023 a v prvním čtvrtletí 2024 zaznamenat další meziroční nárůst v souvislosti se skončením platnosti energetických opatření,“ uvedla komise ve své dvousetstránkové prognóze pro jednotlivé země EU, ale i další státy, jako je Ukrajina, Rusko, Spojené státy nebo Čína.

„Hospodářský růst v Česku v posledních čtyřech čtvrtletích stagnoval, protože vysoká inflace a napjaté finanční podmínky vedly k poklesu reálného příjmu domácností a k nárůstu preventivních úspor, což utlumilo soukromou spotřebu,“ shrnula komise ve své zprávě. Na příští rok očekává zrychlení tempa růstu vzhledem ke zlepšení důvěry spotřebitelů i zvýšení výdajů v souvislosti s klesající inflací a růstem reálným mezd.

Podle prognózy ministerstva financí letos HDP klesne o 0,5 procenta, zatímco v příštím roce vykáže ekonomika růst, který ministerstvo nyní odhaduje na 1,9 procenta. Česká národní banka (ČNB) na letošek očekává hospodářský pokles 0,4 procenta. Inflaci letos obě instituce čekají 10,8 procenta, v příštím roce inflace podle ministerstva klesne na 3,3 procenta, podle centrální banky na 2,6 procenta. Ve vykazování inflace používají české úřady mírně odlišnou metodiku od evropských, zohledňují v ní i náklady vlastnického bydlení.

Průmyslová výroba v zemích Evropské unie v září podle sezonně přepočtených údajů klesla ve srovnání s předchozím měsícem o 0,9 procenta. V srpnu naopak o 0,6 procenta vzrostla. Podíl měl na tom hlavně pokles produkce spotřebního zboží a energie. Obdobný vývoj jako v EU byl i v zemích platících eurem. Ve své zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se výroba snížila o 1,8 procenta, zatímco v srpnu stagnovala. Tato data jsou v podstatě v souladu s předchozími odhady analytiků.

V eurozóně potom celková průmyslová výroba v září meziměsíčně klesla o 1,1 procenta po srpnovém růstu o 0,6 procenta. I v tomto případě k poklesu nejvýrazněji přispěl pokles produkce spotřebního zboží a energie. Právě v tomto srovnání je třeba nicméně sledovat opravdu dlouhodobý horizont.

Produkce energií v EU meziměsíčně klesla o jedno procento a produkce polotovarů o 0,2 procenta. Produkce kapitálového zboží se však o 0,4 procenta zvýšila. Výroba zboží dlouhodobé spotřeby se snížila o 2,4 procenta a zboží krátkodobé spotřeby o 1,2 procenta.

Z jednotlivých zemí, ze kterých jsou údaje k dispozici, se meziměsíčně výroba nejvíce propadla v Bulharsku (minus 3,2 procenta), v Estonsku (minus 2,9 procenta) a v Lucembursku (minus 2,8 procenta). Výroba naopak vzrostla v Chorvatsku (4,3 procenta), ve Slovinsku (4,1 procenta) či v Maďarsku (1,3 procenta).

V meziročním srovnání výroba v EU klesla o 6,1 procenta, v eurozóně se snížila o 6,9 procenta. V Česku se výroba v září meziročně propadla o pět procent po poklesu o 1,7 procenta v předchozím měsíci. Tato data zatím nejsou nijak zvlášť alarmující – nicméně pro českou ekonomiku to rozhodně není to nejlepší možné znamení.