Údaje poskytnuté společností Goldman Sachs ukazují, že od roku 1984 index S&P 500 v období 12 měsíců před prezidentskými volbami obvykle vzrostl v průměru o 4 %.
Takový údaj by mohl naznačovat nevýraznou výkonnost, uvážíme-li, že index vykázal průměrný růst o přibližně 9 % ve standardním kalendářním roce. Tento rozdíl lze částečně vysvětlit několika bouřlivými roky. Například v kalendářním roce 2000 zaznamenal index pokles o 10 %, protože se trhy připravovaly na hrozící recesi na počátku roku 2000. V kalendářním roce 2008, v předvečer recese v letech 2007-2009, se index S&P 500 propadl o výrazných 39 %.
Nicméně se vyskytly i případy mimořádných volebních let z hlediska výkonnosti akciových trhů. Jako vrchol takového roku lze uvést rok 2020, kdy index S&P 500 zaznamenal zisk přibližně 16 % v době, kdy o Bílý dům soupeřili bývalý prezident Donald Trump a prezident Joe Biden.
Na začátku prezidentské kampaně v roce 2024 se ekonomika již zdá být pro potenciální voliče klíčovým faktorem. Podnět k těmto obavám vyplývá z průzkumu, který provedl deník New York Times a Siena College v šesti státech, kde se bojuje o přízeň voličů. Podle jejich zjištění 57 % registrovaných voličů přiznalo význam ekonomických otázek při určování svých volebních preferencí pro nadcházející volby v roce 2024. Kromě toho je významné, že 81 % dotázaných hodnotí současný stav ekonomiky jako “dobrý” nebo “špatný”, zatímco pouze 19 % jej považuje za “vynikající” nebo “dobrý”.
Zdroj: Getty Images
V jiném nedávném průzkumu CBS News představovaly názory respondentů výrazný kontrast v závislosti na potenciálním vítězi voleb. Podle jejich údajů se pouze 18 % pravděpodobných voličů domnívá, že by na tom byli finančně lépe, pokud by si Biden zajistil další funkční období. Naopak mnohem více, 45 % voličů, se domnívá, že by na tom byli finančně lépe, pokud by ve volbách v roce 2024 zvítězil Trump.
Bez ohledu na výsledky voleb se zdá, že ekonomika je připravena zpomalit, což naznačuje možnost nevýrazného výkonu akciového trhu podobného specifickým předchozím volebním rokům. V předchozích čtvrtletích byl zaznamenán mírný růst reálného hrubého domácího produktu (HDP), který se pohyboval v nízkých až středních jednociferných hodnotách. Tento trend se však může zpomalit s tím, jak se projeví dopady vyšších sazeb.
Na obzoru jsou také náznaky oslabující poptávky, protože společnosti zveřejňují méně než optimistické výhledy zisku, což následně katalyzuje volatilitu cen akcií. Je proto reálné, že v souladu s historickými průměry bude trh v průběhu příštího roku vykazovat nepatrné zisky.
Závěrem lze říci, že vzájemný vztah mezi nadcházejícími volbami a dynamikou akciového trhu je i nadále zásadním předmětem studia analytiků, investorů i ekonomů. Ekonomické důsledky volebního verdiktu na pozadí ekonomiky, která se stále potýká s nedávnými problémy, budou pravděpodobně utvářet ekonomický příběh blízké budoucnosti.
S blížícími se prezidentskými volbami nám historie předkládá náznaky, že akciový trh může v období před listopadem 2024 zaznamenat výkyvy. Údaje poskytnuté společností Goldman Sachs ukazují, že od roku 1984 index S&P 500 v období 12 měsíců před prezidentskými volbami obvykle vzrostl v průměru o 4 %.
Takový údaj by mohl naznačovat nevýraznou výkonnost, uvážíme-li, že index vykázal průměrný růst o přibližně 9 % ve standardním kalendářním roce. Tento rozdíl lze částečně vysvětlit několika bouřlivými roky. Například v kalendářním roce 2000 zaznamenal index pokles o 10 %, protože se trhy připravovaly na hrozící recesi na počátku roku 2000. V kalendářním roce 2008, v předvečer recese v letech 2007-2009, se index S&P 500 propadl o výrazných 39 %.
Nicméně se vyskytly i případy mimořádných volebních let z hlediska výkonnosti akciových trhů. Jako vrchol takového roku lze uvést rok 2020, kdy index S&P 500 zaznamenal zisk přibližně 16 % v době, kdy o Bílý dům soupeřili bývalý prezident Donald Trump a prezident Joe Biden.
Na začátku prezidentské kampaně v roce 2024 se ekonomika již zdá být pro potenciální voliče klíčovým faktorem. Podnět k těmto obavám vyplývá z průzkumu, který provedl deník New York Times a Siena College v šesti státech, kde se bojuje o přízeň voličů. Podle jejich zjištění 57 % registrovaných voličů přiznalo význam ekonomických otázek při určování svých volebních preferencí pro nadcházející volby v roce 2024. Kromě toho je významné, že 81 % dotázaných hodnotí současný stav ekonomiky jako “dobrý” nebo “špatný”, zatímco pouze 19 % jej považuje za “vynikající” nebo “dobrý”.
Zdroj: Getty Images
V jiném nedávném průzkumu CBS News představovaly názory respondentů výrazný kontrast v závislosti na potenciálním vítězi voleb. Podle jejich údajů se pouze 18 % pravděpodobných voličů domnívá, že by na tom byli finančně lépe, pokud by si Biden zajistil další funkční období. Naopak mnohem více, 45 % voličů, se domnívá, že by na tom byli finančně lépe, pokud by ve volbách v roce 2024 zvítězil Trump.
Bez ohledu na výsledky voleb se zdá, že ekonomika je připravena zpomalit, což naznačuje možnost nevýrazného výkonu akciového trhu podobného specifickým předchozím volebním rokům. V předchozích čtvrtletích byl zaznamenán mírný růst reálného hrubého domácího produktu (HDP), který se pohyboval v nízkých až středních jednociferných hodnotách. Tento trend se však může zpomalit s tím, jak se projeví dopady vyšších sazeb.
Na obzoru jsou také náznaky oslabující poptávky, protože společnosti zveřejňují méně než optimistické výhledy zisku, což následně katalyzuje volatilitu cen akcií. Je proto reálné, že v souladu s historickými průměry bude trh v průběhu příštího roku vykazovat nepatrné zisky.
Závěrem lze říci, že vzájemný vztah mezi nadcházejícími volbami a dynamikou akciového trhu je i nadále zásadním předmětem studia analytiků, investorů i ekonomů. Ekonomické důsledky volebního verdiktu na pozadí ekonomiky, která se stále potýká s nedávnými problémy, budou pravděpodobně utvářet ekonomický příběh blízké budoucnosti.
