Riksbank prodlužuje zpřísňování, slabá švédska koruna podporuje ceny

Výkonná rada v čele s guvernérem Erikem Thedeenem zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 % a uvedla, že v letošním roce očekává její „nejméně jedno další zvýšení“.

Švédská koruna se po tomto oznámení dostala na nové rekordní minimum vůči euru, což odpovídalo očekávání většiny ekonomů a zároveň se vymykalo některým spekulacím trhu, že by Riksbank mohla učinit větší krok po zvýšení sazeb o půl procentního bodu, které minulý týden provedly Norges Bank a Bank of England.

Centrální banka také rychleji, než se původně plánovalo, uvolní držená aktiva tím, že rozšíří měsíční prodej státních dluhopisů z 3,5 miliardy na 5 miliard korun (462 milionů USD).

„To může přispět k posílení koruny a zlepšit schopnost Riksbank snižovat inflaci,“ uvedli úředníci v prohlášení. „Stále není jisté, jak velké zpřísnění měnové politiky bude zapotřebí, aby se inflace vrátila zpět a stabilizovala se blízko dvouprocentního cíle. Riksbank však udělá, co bude třeba.“

Měna v bezprostřední reakci na toto rozhodnutí přesto oslabila a cena jednoho eura se po dlouhém období poklesu dostala nad 11,8 koruny, což ztěžuje boj s inflací, neboť náklady na dovážené zboží rostou.

Přestože inflace ve Švédsku v posledních měsících zpomalila, protože se snížila nákladová zátěž výrobců, růst cen důležitého zboží a služeb je i nadále mnohem vyšší, než je pro úředníky přijatelné, neboť jejich cílem je snížit míru inflace podle CPIF zpět na 2 %.

Mám zájem o více informací

V květnu činil tento ukazatel, který nezahrnuje vliv změn úrokových sazeb, 6,7 %, protože ceny služeb rychle rostly a jídlo v restauracích a pobyt v hotelu zdražily téměř o 10 %.

„Politika Riksbank zatím není dostatečně restriktivní na to, aby kontrolovala inflaci,“ uvedl hlavní ekonom Handelsbanken Johan Lof v poznámce pro klienty po oznámení. „Ekonomika zůstává proinflační díky stále vysokým ziskům, rostoucím příjmům domácností prostřednictvím vyšší zaměstnanosti a zrychlujícím se mzdám – což podporuje rostoucí trend nominálních výdajů a umožňuje další růst cen.“

Větší zvýšení sazeb by sice potenciálně mohlo měnu podpořit, ale Riksbank musí také zvažovat obavy, jak vyšší náklady na půjčky ovlivní problémový sektor komerčních nemovitostí v zemi. Společnost Samhallsbyggnadsbolaget i Norden AB, všeobecně známá jako SBB, se stala symbolem potíží tohoto odvětví, neboť po snížení ratingu na úroveň junk agenturou S&P Global Ratings se rozhořel soudní spor o to, zda porušila podmínky svých dluhopisů.

Ostatní sektory švédské ekonomiky odolaly náporu rostoucích výpůjčních nákladů lépe, než se očekávalo, vývoz podpořil růst a úroveň zaměstnanosti nadále roste.

Riksbank nyní předpokládá, že hospodářský výkon v letošním roce poklesne o 0,5 %, což představuje revizi směrem nahoru oproti předchozí prognóze poklesu hrubého domácího produktu o 0,7 %.

„Nové informace a jejich očekávaný vliv na ekonomický výhled a inflační vyhlídky budou rozhodující pro další vývoj měnové politiky,“ uvedla centrální banka.

Riksbank, známá také jako Sveriges Riksbank, je švédská centrální banka. Je nejstarší centrální bankou na světě, byla založena v roce 1668. Hlavním cílem Riksbank je udržovat cenovou stabilitu a zajišťovat hladké fungování švédského finančního systému.

Jako centrální banka Švédska hraje Riksbank v ekonomice země klíčovou roli. Je zodpovědná za emisi švédské měny, švédské koruny (SEK), a za správu devizových rezerv země. Riksbank také formuluje a provádí měnovou politiku s cílem kontrolovat inflaci a podporovat udržitelný hospodářský růst.

Kromě funkcí spojených s měnovou politikou působí Riksbank jako bankéř a finanční poradce švédské vlády. Poskytuje bankovní služby komerčním bankám a dalším finančním institucím, dohlíží na platební systém a provádí ekonomický výzkum a analýzy na podporu informovaných politických rozhodnutí.

Riksbank působí nezávisle na politickém vlivu a jejím cílem je udržovat stabilitu a integritu švédského finančního systému. Spolupracuje s ostatními centrálními bankami a mezinárodními organizacemi při řešení globálních ekonomických problémů a podpoře finanční stability.

V posledních letech stála Riksbank v čele diskusí o měnové politice a používání digitálních měn, včetně možného vývoje digitální měny centrální banky (CBDC) ve Švédsku.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Švédská centrální banka Riksbank zvýšila výpůjční náklady a přislíbila urychlený prodej dluhopisů, čímž reagovala na tvrdohlavou inflaci a slabou měnu a zároveň se snažila omezit dopady na zranitelný sektor nemovitostí. Výkonná rada v čele s guvernérem Erikem Thedeenem zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 % a uvedla, že v letošním roce očekává její "nejméně jedno další zvýšení". Švédská koruna se po tomto oznámení dostala na nové rekordní minimum vůči euru, což odpovídalo očekávání většiny ekonomů a zároveň se vymykalo některým spekulacím trhu, že by Riksbank mohla učinit větší krok po zvýšení sazeb o půl procentního bodu, které minulý týden provedly Norges Bank a Bank of England. Centrální banka také rychleji, než se původně plánovalo, uvolní držená aktiva tím, že rozšíří měsíční prodej státních dluhopisů z 3,5 miliardy na 5 miliard korun (462 milionů USD). "To může přispět k posílení koruny a zlepšit schopnost Riksbank snižovat inflaci," uvedli úředníci v prohlášení. "Stále není jisté, jak velké zpřísnění měnové politiky bude zapotřebí, aby se inflace vrátila zpět a stabilizovala se blízko dvouprocentního cíle. Riksbank však udělá, co bude třeba." Měna v bezprostřední reakci na toto rozhodnutí přesto oslabila a cena jednoho eura se po dlouhém období poklesu dostala nad 11,8 koruny, což ztěžuje boj s inflací, neboť náklady na dovážené zboží rostou. Přestože inflace ve Švédsku v posledních měsících zpomalila, protože se snížila nákladová zátěž výrobců, růst cen důležitého zboží a služeb je i nadále mnohem vyšší, než je pro úředníky přijatelné, neboť jejich cílem je snížit míru inflace podle CPIF zpět na 2 %. V květnu činil tento ukazatel, který nezahrnuje vliv změn úrokových sazeb, 6,7 %, protože ceny služeb rychle rostly a jídlo v restauracích a pobyt v hotelu zdražily téměř o 10 %. "Politika Riksbank zatím není dostatečně restriktivní na to, aby kontrolovala inflaci," uvedl hlavní ekonom Handelsbanken Johan Lof v poznámce pro klienty po oznámení. "Ekonomika zůstává proinflační díky stále vysokým ziskům, rostoucím příjmům domácností prostřednictvím vyšší zaměstnanosti a zrychlujícím se mzdám - což podporuje rostoucí trend nominálních výdajů a umožňuje další růst cen." Větší zvýšení sazeb by sice potenciálně mohlo měnu podpořit, ale Riksbank musí také zvažovat obavy, jak vyšší náklady na půjčky ovlivní problémový sektor komerčních nemovitostí v zemi. Společnost Samhallsbyggnadsbolaget i Norden AB, všeobecně známá jako SBB, se stala symbolem potíží tohoto odvětví, neboť po snížení ratingu na úroveň junk agenturou S&P Global Ratings se rozhořel soudní spor o to, zda porušila podmínky svých dluhopisů. Ostatní sektory švédské ekonomiky odolaly náporu rostoucích výpůjčních nákladů lépe, než se očekávalo, vývoz podpořil růst a úroveň zaměstnanosti nadále roste. Riksbank nyní předpokládá, že hospodářský výkon v letošním roce poklesne o 0,5 %, což představuje revizi směrem nahoru oproti předchozí prognóze poklesu hrubého domácího produktu o 0,7 %. "Nové informace a jejich očekávaný vliv na ekonomický výhled a inflační vyhlídky budou rozhodující pro další vývoj měnové politiky," uvedla centrální banka. Riksbank, známá také jako Sveriges Riksbank, je švédská centrální banka. Je nejstarší centrální bankou na světě, byla založena v roce 1668. Hlavním cílem Riksbank je udržovat cenovou stabilitu a zajišťovat hladké fungování švédského finančního systému. Jako centrální banka Švédska hraje Riksbank v ekonomice země klíčovou roli. Je zodpovědná za emisi švédské měny, švédské koruny (SEK), a za správu devizových rezerv země. Riksbank také formuluje a provádí měnovou politiku s cílem kontrolovat inflaci a podporovat udržitelný hospodářský růst. Kromě funkcí spojených s měnovou politikou působí Riksbank jako bankéř a finanční poradce švédské vlády. Poskytuje bankovní služby komerčním bankám a dalším finančním institucím, dohlíží na platební systém a provádí ekonomický výzkum a analýzy na podporu informovaných politických rozhodnutí. Riksbank působí nezávisle na politickém vlivu a jejím cílem je udržovat stabilitu a integritu švédského finančního systému. Spolupracuje s ostatními centrálními bankami a mezinárodními organizacemi při řešení globálních ekonomických problémů a podpoře finanční stability. V posledních letech stála Riksbank v čele diskusí o měnové politice a používání digitálních měn, včetně možného vývoje digitální měny centrální banky (CBDC) ve Švédsku.