Riksbank prodlužuje zpřísňování, slabá švédska koruna podporuje ceny

Švédská centrální banka Riksbank zvýšila výpůjční náklady a přislíbila urychlený prodej dluhopisů, čímž reagovala na tvrdohlavou inflaci a slabou měnu a zároveň se snažila omezit dopady na zranitelný sektor nemovitostí. Výkonná rada v čele s guvernérem Erikem Thedeenem zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 % a uvedla, že v letošním roce očekává její "nejméně jedno další zvýšení". Švédská koruna se po tomto oznámení dostala na nové rekordní minimum vůči euru, což odpovídalo očekávání většiny ekonomů a zároveň se vymykalo některým spekulacím trhu, že by Riksbank mohla učinit větší krok po zvýšení sazeb o půl procentního bodu, které minulý týden provedly Norges Bank a Bank of England. Centrální banka také rychleji, než se původně plánovalo, uvolní držená aktiva tím, že rozšíří měsíční prodej státních dluhopisů z 3,5 miliardy na 5 miliard korun (462 milionů USD). "To může přispět k posílení koruny a zlepšit schopnost Riksbank snižovat inflaci," uvedli úředníci v prohlášení. "Stále není jisté, jak velké zpřísnění měnové politiky bude zapotřebí, aby se inflace vrátila zpět a stabilizovala se blízko dvouprocentního cíle. Riksbank však udělá, co bude třeba." Měna v bezprostřední reakci na toto rozhodnutí přesto oslabila a cena jednoho eura se po dlouhém období poklesu dostala nad 11,8 koruny, což ztěžuje boj s inflací, neboť náklady na dovážené zboží rostou. Přestože inflace ve Švédsku v posledních měsících zpomalila, protože se snížila nákladová zátěž výrobců, růst cen důležitého zboží a služeb je i nadále mnohem vyšší, než je pro úředníky přijatelné, neboť jejich cílem je snížit míru inflace podle CPIF zpět na 2 %. V květnu činil tento ukazatel, který nezahrnuje vliv změn úrokových sazeb, 6,7 %, protože ceny služeb rychle rostly a jídlo v restauracích a pobyt v hotelu zdražily téměř o 10 %. "Politika Riksbank zatím není dostatečně restriktivní na to, aby kontrolovala inflaci," uvedl hlavní ekonom Handelsbanken Johan Lof v poznámce pro klienty po oznámení. "Ekonomika zůstává proinflační díky stále vysokým ziskům, rostoucím příjmům domácností prostřednictvím vyšší zaměstnanosti a zrychlujícím se mzdám - což podporuje rostoucí trend nominálních výdajů a umožňuje další růst cen." Větší zvýšení sazeb by sice potenciálně mohlo měnu podpořit, ale Riksbank musí také zvažovat obavy, jak vyšší náklady na půjčky ovlivní problémový sektor komerčních nemovitostí v zemi. Společnost Samhallsbyggnadsbolaget i Norden AB, všeobecně známá jako SBB, se stala symbolem potíží tohoto odvětví, neboť po snížení ratingu na úroveň junk agenturou S&P Global Ratings se rozhořel soudní spor o to, zda porušila podmínky svých dluhopisů. Ostatní sektory švédské ekonomiky odolaly náporu rostoucích výpůjčních nákladů lépe, než se očekávalo, vývoz podpořil růst a úroveň zaměstnanosti nadále roste. Riksbank nyní předpokládá, že hospodářský výkon v letošním roce poklesne o 0,5 %, což představuje revizi směrem nahoru oproti předchozí prognóze poklesu hrubého domácího produktu o 0,7 %. "Nové informace a jejich očekávaný vliv na ekonomický výhled a inflační vyhlídky budou rozhodující pro další vývoj měnové politiky," uvedla centrální banka. Riksbank, známá také jako Sveriges Riksbank, je švédská centrální banka. Je nejstarší centrální bankou na světě, byla založena v roce 1668. Hlavním cílem Riksbank je udržovat cenovou stabilitu a zajišťovat hladké fungování švédského finančního systému. Jako centrální banka Švédska hraje Riksbank v ekonomice země klíčovou roli. Je zodpovědná za emisi švédské měny, švédské koruny (SEK), a za správu devizových rezerv země. Riksbank také formuluje a provádí měnovou politiku s cílem kontrolovat inflaci a podporovat udržitelný hospodářský růst. Kromě funkcí spojených s měnovou politikou působí Riksbank jako bankéř a finanční poradce švédské vlády. Poskytuje bankovní služby komerčním bankám a dalším finančním institucím, dohlíží na platební systém a provádí ekonomický výzkum a analýzy na podporu informovaných politických rozhodnutí. Riksbank působí nezávisle na politickém vlivu a jejím cílem je udržovat stabilitu a integritu švédského finančního systému. Spolupracuje s ostatními centrálními bankami a mezinárodními organizacemi při řešení globálních ekonomických problémů a podpoře finanční stability. V posledních letech stála Riksbank v čele diskusí o měnové politice a používání digitálních měn, včetně možného vývoje digitální měny centrální banky (CBDC) ve Švédsku.