Jejím cílem je zjednodušit a urychlit proces poskytování investičních pobídek pro projekty, které přispívají k rozvoji regionů, zaměstnanosti a vzdělávání.

„Do teď musela každou žádost o investiční pobídku schvalovat vláda a jednalo se tak o administrativně náročný postup, který zvyšoval zátěž pro podniky a snižoval tak zájem o investice v České republice. Proto jsme připravili novelu zákona o investičních pobídkách, která zjistí efektivnější a transparentnější systém schvalování,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Naším cílem je podporovat podnikání s vysokou přidanou hodnotou. Díky tomu přilákáme zahraniční investory, zvýšíme naši konkurenceschopnost a přispějeme k tvorbě hrubého domácího produktu.“

Novela zákona přináší nově možnost získat investiční pobídku, která nespadá do oblastí regionální podpory, zaměstnanosti a vzdělávání, a to vyžádáním si individuálního povolení od Evropské komise. Tím se rozšíří možnost podpory dalších projektů, které mají významný přínos pro hospodářský a sociální rozvoj Česka. Pokud se investor rozhodne využít slevu na dani z příjmů právnických osob, nebude muset také čekat na schválení investiční pobídky vládou. Místo toho bude jeho žádost posouzena Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem financí, což by mělo zkrátit proces. Touto změnou se sníží administrativní zátěž a nejistota pro investory, kteří budou mít jasnější a rychlejší podmínky pro své podnikání.

 „Novelou zákona chceme reagovat na současný trh a především přilákat do Česka více strategických investic. Zároveň chceme zvýšit konkurenceschopnost Česka jako atraktivní destinace pro investice, které přinášejí vysokou přidanou hodnotu, inovace a kvalifikovanou pracovní sílu. Zkrácení doby vydání rozhodnutí je pro investory důležité, protože jim umožňuje rychleji zahájit a realizovat projekty,“ uvedl Petr Očko, vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací MPO pověřený řízením agentury CzechInvest.

nvestiční pobídky podporují podnikatele, kteří investicemi rozvíjí region a pomáhají kultivovat jeho prostředí. Poskytují se žadatelům především ve formě slevy na dani z příjmu, v určitých případech v podobě dotace. Pobídky se dělí na strategické a nestrategické. Nestrategické investiční pobídky bude schvalovat MPO spolu s dalšími dotčenými resorty, zejména Ministerstvem financí. Strategické investiční pobídky se od těch nestrategických liší v tom, že mají kromě slev na dani nárok také na dotaci. O těch bude i nadále rozhodovat vláda. V roce 2023 přijala agentura CzechInvest, která pobídky procesuje, 7 záměrů v celkové hodnotě 10,8 miliardy korun a poskytla 232 konzultací.

Dopravci loni za mýtné na dálnicích a silnicích v Česku zaplatili 14,914 miliardy korun. Meziročně to bylo o 0,41 procenta víc, což představuje nárůst téměř o 61 milionů korun. Loňský rok měl o dva pracovní dny méně než rok 2022, za mírným růstem tedy není větší počet pracovních dnů. V prosinci 2023 stát na mýtném vybral 1,04 miliardy korun, meziročně o 1,24 procenta méně.V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll. Od března se mýtné sazby v Česku zvýší kvůli poplatkům za emise oxidu uhličitého.

Domácí dopravci loni uhradili 47 procent z celkové částky vybrané na mýtném, zbytek připadá na provozovatele vozidel ze zahraničí, nejčastěji z Polska, Slovenska, Rumunska a Maďarska. Dálnice se na loňském výběru mýtného podílely 89 procenty, dopravci na nich zaplatili téměř 13,22 miliardy korun. Zbylých 1,69 miliardy korun je mýtné za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy.

Loňský prosinec byl stejně jako v roce 2022 měsícem s vůbec nejnižším výběrem mýtného v celém roce. Počet transakcí poklesl v prosinci meziročně o tři procenta na mírně přes 76 milionů. Na konci prosince bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 828.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 650.000 automobilů mělo zahraniční registrační značky. K registrovaným vozidlům vydal správce mýtného dopravcům 645.000 palubních jednotek.

Od 1. března budou mýtné sazby v Česku v souladu s evropskou legislativou nově obsahovat také poplatek za emise oxidu uhličitého. Mýtné by se tak mělo zvýšit o deset až 15 procent. Informace o této změně získají dopravci na webu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Roční příjem státu z mýtného je podle ministerstva dopravy kolem 14 miliard korun. Zvýšení mýtného by mohlo státu přinést až dvě miliardy korun navíc.

Od počátku března také přestane platit osvobození od zpoplatnění pro vozidla poháněná elektrickou energií nebo vodíkem s přípustnou hmotností nad 4,25 tuny. Tato vozidla musí být nově standardně registrovaná a vybavená palubní jednotkou. Budou se ale do systému elektronického mýtného dále registrovat jako osvobozená a budou muset mít příslušnou palubní jednotku.

Satelitní mýtný systém CzechToll oslavil 1. prosince čtvrtý rok fungování. Za 49 měsíců v provozu bylo od 1. prosince 2019 jeho prostřednictvím předepsáno na mýtném více než 56 miliard korun. Průměrný měsíční výběr mýtného od vozidel s hmotností nad 3,5 tuny přesahuje 1,15 miliardy korun. Ředitel společnosti Petr Chvátal odhaduje celkovou výši mýtného vybraného v letošním roce na zhruba 15 miliard korun.