Proti předchozímu roku to bylo o 2,8 procenta víc, zvýšil se počet používaných bankovek i mincí. Hodnota peněz v oběhu se meziročně snížila zhruba o 800 milionů korun na 705,5 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik České národní banky . Údaje nezahrnují hodnotu a počet pamětních mincí.Bankovek bylo v oběhu 533,5 milionu kusů s celkovou hodnotou 685,4 miliardy korun. Nejpoužívanější byly stejně jako v předchozích letech dvoutisícovky, kterých bylo 188,7 milionu kusů a tvořily 34,7 procenta všech bankovek. Jejich počet se také ze všech bankovek nejvíc meziročně zvýšil, vzrostl o 6,9 milionu. Hodnota dvoutisícovek v oběhu byla 377,4 miliardy korun, a tvořila tak víc než polovinu hodnoty veškerého oběživa.Druhé nejpoužívanější bankovky byly tisícikoruny, kterých v oběhu bylo 134,6 milionu kusů a tvořily čtvrtinu všech oběžných bankovek. Následovaly s odstupem dvoustovky, stovky a pětistovky. Nejméně používané byly stejně jako v minulosti pětitisícikoruny, v oběhu jich bylo 26 milionů. Od konce roku 2022 se jejich počet snížil o 2,9 milionu kusů, což byl největší pokles ze všech bankovek.Mincí se ke konci loňského roku používalo 2,33 miliardy kusů. Nejpočetnější byly koruny, kterých bylo v oběhu 696,2 milionu kusů. S rostoucí nominální hodnotou se počet používaných mincí snižoval, nejméně bylo padesátikorun, kterých obíhalo 174 milionů. Podle statistik u mincí obecně dlouhodobě platí, že čím nižší hodnota, tím více kusů.Bankovky a mince v oběhu ke konci roku 2023:Nominální hodnotaV oběhu v mil. KčPodíl v procentechV oběhu v mil. kusůPodíl v procentechbankovky    5000 Kč130.169,718,4264,92000 Kč377.380,653,3188,734,71000 Kč134.611,519134,625,2500 Kč21.9623,143,98,2200 Kč14.514,52,172,613,6100 Kč6767,2167,712,7mince    50 Kč8698,91,21747,520 Kč50180,7250,910,810 Kč2778,20,4277,811,95 Kč1672,80,2334,614,32 Kč12000,260025,71 Kč696,20,1696,229,8Celkem705,469,6 2867 Česko zřejmě letos vykáže deficit veřejných financí vůči HDP na úrovni 2,2 procenta a bude plnit jedno z maastrichtských kritérií pro přijetí eura, které stanovuje maximálně tři procenta. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka. Je to jedno ze čtyř kritérií. Ministr financí Zbyněk Stanjura začátkem roku uvedl, že přijetí společné evropské měny nyní nemá smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení. V průzkumu Medianu pro Radiožurnál si víc než dvě třetiny Čechů myslí, že pro ně přijetí eura nebude prospěšné, opačný názor má pětina lidí.Chcete využít této příležitosti?Podle Kupky je ozdravení veřejných financí důležitým krokem na cestě k přijetí evropské měny. Za další důležitý krok označil veřejnou debatu o výhodách a nevýhodách eura. Vláda podle něj naopak nejednala o obnovení pozice vládního koordinátora pro přijetí eura, kterou do roku 2017 vykonával Oldřich Dědek. Kupka zároveň řekl, že neví, zda za funkčního období vlády premiéra Petra Fialy začne debata o stanovení kurzu koruny vůči euru během přechodu na něj.Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara je neobnovení pozice koordinátora pro euro vládou, kde mají čtyři strany z pěti v programu přijetí eura, těžko uvěřitelnou věcí. Jako pozitivní naopak označil zavedení možnosti pro firmy účtovat v eurech. Zájem firem o euro je vidět v tom, že úvěry českých podniků v eurech rostou o desítky procent, dodal.Vládní ODS podle Kupky odmítne návrh zákona hnutí ANO o celostátním referendu, který chce opozice prosadit mimo jiné kvůli lidovému hlasování o přijetí eura nebo korespondenční volbě. „Jsem zastáncem principu zastupitelské demokracie, ODS odmítne návrh zákona hnutí ANO,“ uvedl Kupka. Podle jeho slov je důležitá debata o výhodách a nevýhodách přijetí evropské měny a jejich vysvětlování občanům.Debata o zavedení eura zesílila po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla, podle kterého je společná evropská měna logickou budoucností. Vyzval k tomu, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k zavedení eura. Česko se k přijetí společné měny zavázalo ve smlouvě o vstupu do EU v roce 2004. Z deseti států, které tehdy do EU vstoupily, euro dosud nepřijaly Česko, Polsko a Maďarsko.Průzkum: Dvě třetiny lidí si myslí, že zavedení eura v ČR pro ně nebude přínosnéVíc než dvě třetiny lidí si myslí, že pro ně přijetí eura v Česku nebude prospěšné. Naopak zhruba pětina veřejnosti je přesvědčena o prospěšnosti společné evropské měny. Vyplývá to bleskového průzkumu agentury Median pro Radiožurnál, jehož výsledky dnes zveřejnil iROZHLAS. O přijetí eura by chtělo 60 procent dotázaných rozhodovat v referendu.„To, že je pro ně euro přínosné, říkají především studenti. Říká to 45 procent z nich. A dále to často uvádějí podnikatelé, tam to říkají dva z pěti podnikatelů,“ uvedl jeden z autorů průzkumu Ivan Cuker. Výsledky podle něj mohou odrážet obavy ze zdražování.Tři z pěti dotázaných lidí by zároveň o přijetí eura chtěli podle výzkumu rozhodovat v referendu. „Je to skoro 70 procent z těch, podle kterých není euro prospěšné,“ vyplývá podle Radiožurnálu z průzkumu. Minulý týden ho zpracovala společnost Median a odpovědělo v něm přes 1000 lidí.Debata o zavedení eura zesílila po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla, podle kterého je společná evropská měna logickou budoucností. Vyzval k tomu, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k zavedení eura. Česko se k přijetí společné měny zavázalo ve smlouvě o vstupu do EU v roce 2004. Z deseti států, které tehdy do EU vstoupily, euro dosud nepřijaly Česko, Polsko a Maďarsko.Ve vládní koalici nepanuje na přijetí eura shoda – zastánci společné měny jsou hlavně Starostové, Piráti a TOP 09, kteří ve vládě narážejí na odpor občanských demokratů. Proti euru jsou i zástupci opozičních hnutí ANO a SPD. Zástupci ANO chtějí připravit pravidla pro referendum, v němž by občané rozhodli o zavedení eura v Česku.Podle ministra financí Zbyňka Stanjury nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit, protože Česko neplní žádné z kritérií pro její zavedení. Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři tzv. maastrichtská kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP, poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.