Podíl českých domácností, které mají úspory na neplánované situace, se loni na podzim meziročně zvýšil na 71 procent proti 69 procentům v roce 2022. Vyplývá to z říjnového průzkumu správce pohledávek KRUK mezi tisícovkou respondentů.
Zvýšil se rovněž podíl domácností s úsporami ve výši alespoň tříměsíčního příjmu z 25 na 28 procent, stejně jako těch s úsporami tří až šestiměsíčního příjmu, z 21 na 22 procent.
Meziročně se mírně snížil rozdíl mezi ženami a muži. Zatímco v předchozím roce byl podíl mužů s úsporami 74 procent, ale u žen 64 procent, loni na podzim mělo úspory 75 procent mužů a 67 procent žen. Muži i ženy měli nejčastěji finanční rezervu jedno až tříměsíčního příjmu.
„Češi jsou zvyklí myslet na zadní kolečka, a pokud je to možné, drží si alespoň malou finanční rezervu. Oproti předchozímu průzkumu se navíc úspory domácností vzhledem k jejich příjmu mírně zvýšily, což může znamenat, že v době rostoucích cen pozdrželi Češi některé investice ve prospěch úspor. Tomu odpovídá i meziroční pokles tržeb maloobchodníků,“ uvedla ředitelka KRUK Jaroslava Palendalová. Ideální stav je podle ní mít naspořenou částku alespoň i tří měsíčních platů.
Podíl českých domácností, které mají úspory na neplánované situace, se loni na podzim meziročně zvýšil na 71 procent proti 69 procentům v roce 2022. Vyplývá to z říjnového průzkumu správce pohledávek KRUK mezi tisícovkou respondentů.
Zvýšil se rovněž podíl domácností s úsporami ve výši alespoň tříměsíčního příjmu z 25 na 28 procent, stejně jako těch s úsporami tří až šestiměsíčního příjmu, z 21 na 22 procent.
Meziročně se mírně snížil rozdíl mezi ženami a muži. Zatímco v předchozím roce byl podíl mužů s úsporami 74 procent, ale u žen 64 procent, loni na podzim mělo úspory 75 procent mužů a 67 procent žen. Muži i ženy měli nejčastěji finanční rezervu jedno až tříměsíčního příjmu.
„Češi jsou zvyklí myslet na zadní kolečka, a pokud je to možné, drží si alespoň malou finanční rezervu. Oproti předchozímu průzkumu se navíc úspory domácností vzhledem k jejich příjmu mírně zvýšily, což může znamenat, že v době rostoucích cen pozdrželi Češi některé investice ve prospěch úspor. Tomu odpovídá i meziroční pokles tržeb maloobchodníků,“ uvedla ředitelka KRUK Jaroslava Palendalová. Ideální stav je podle ní mít naspořenou částku alespoň i tří měsíčních platů.
Podíl českých domácností, které mají úspory na neplánované situace, se loni na podzim meziročně zvýšil na 71 procent proti 69 procentům v roce 2022. Vyplývá to z říjnového průzkumu správce pohledávek KRUK mezi tisícovkou respondentů.
Zvýšil se rovněž podíl domácností s úsporami ve výši alespoň tříměsíčního příjmu z 25 na 28 procent, stejně jako těch s úsporami tří až šestiměsíčního příjmu, z 21 na 22 procent.
Meziročně se mírně snížil rozdíl mezi ženami a muži. Zatímco v předchozím roce byl podíl mužů s úsporami 74 procent, ale u žen 64 procent, loni na podzim mělo úspory 75 procent mužů a 67 procent žen. Muži i ženy měli nejčastěji finanční rezervu jedno až tříměsíčního příjmu.
"Češi jsou zvyklí myslet na zadní kolečka, a pokud je to možné, drží si alespoň malou finanční rezervu. Oproti předchozímu průzkumu se navíc úspory domácností vzhledem k jejich příjmu mírně zvýšily, což může znamenat, že v době rostoucích cen pozdrželi Češi některé investice ve prospěch úspor. Tomu odpovídá i meziroční pokles tržeb maloobchodníků,“ uvedla ředitelka KRUK Jaroslava Palendalová. Ideální stav je podle ní mít naspořenou částku alespoň i tří měsíčních platů.
