Vláda by do voleb neměla stanovovat termín pro vstup Česka do eurozóny, musí se zaměřit především na splnění kritérií pro přijetí společné evropské měny. Novinářům to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Bez pevného termínu zavedení eura je podle něj také nevhodné vstupovat do systému směnných kurzů ERM II, protože by to v takovém případě znamenalo pro českou ekonomiku víc negativ než přínosů. Vláda v současnosti jedná o společném materiálu ministerstva financí a České národní banky (ČNB), který hodnotí připravenost země na vstup do eurozóny. Stanjura očekává, že by měl kabinet přijmout společné stanovisko k dokumentu do konce února. Část ministrů v souvislosti s projednáváním materiálu apelovala na to, aby vláda stanovila termín pro vstup do eurozóny nebo přinejmenším pro vstup do ERM II, ve kterém země musí být dva roky před zavedením eura. Podle Stanjury je nutné soustředit se především na plnění takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Loni Česko žádné z nich neplnilo, letos by mělo splnit přinejmenším kritérium veřejných financí, protože deficit by měl klesnout na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ministr předpokládá, že by Česko mohlo splnit i inflační a úrokové kritérium. Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II. Teprve po splnění těchto kritérií, tedy v příštím roce, ale podle něj bude na pořadu dne debata o zavedení eura. Stanjura ale zároveň nepodporuje, aby vláda o termínu vstupu do eurozóny příští rok rozhodla. "Kdybychom měli příští rok rozhodnout o pevném datu vstupu do eurozóny, to považuji ve volebním roce za politicky neprozíravé," řekl. Podle něj může být otázka zavedení eura součástí volební kampaně jednotlivých stran. Zároveň ministr financí apeloval na hledání společenské shody ohledně zavedení eura. Podle něj je v Česku společnost ohledně evropské měny rozdělená, přitom státy, které euro v posledních letech zaváděly, měly na tomto kroku velkou shodu. Vláda se v programovém prohlášení zavázala usilovat o splnění maastrichtských kritérií. O stanovení termínu přijetí eura dokument nehovoří. Česko se k přijetí společné měny zavázalo ve smlouvě o vstupu do Evropské unie v roce 2004. Z deseti států, které tehdy do EU vstoupily, euro dosud nepřijaly Česko, Polsko a Maďarsko. Počet kontrol dodavatelů energií v krizi strmě vzrostl, padly milionové pokuty V energetické krizi výrazně vzrostl počet podnětů spotřebitelů ke kontrolám chování dodavatelů. Energetický regulační úřad (ERÚ) se v uplynulých dvou letech zabýval 2112 takovými podáními, což je více než pětinásobek stavu z let 2020 a 2021. Zároveň je počet podání za poslední dva roky stejný jako součet podnětů, které úřad dostal za předchozích 20 let. Za loňský rok úřad rozdal pokuty za zhruba 20 milionů Kč, některé z nich ještě nejsou praovomocné. Informoval o tom ERÚ v tiskové zprávě. Energetická krize v letech 2022 až 2023 a s ní související prudký růst cen vedly podle ERÚ nejen k pádu některých dodavatelů, ale také nárůstu nekorektních praktik některých obchodníků. Vyhrocený byl v tomto směru zejména rok 2022, kdy úřad obdržel 1477 podání, v nichž spotřebitelé žádali o kontrolu chování dodavatelů. V loňském roce sice počet podnětů klesl na 635, stále však jde o výrazně vyšší číslo než před energetickou krizí. Například do roku 2019 evidoval úřad jednotky podání ročně. "Za loňský a předloňský rok, které už byly celé ovlivněné energetickou krizí, jsme dostali tolik podnětů na kontrolu obchodníků, co za předchozích 20 let dohromady. Prohřešky často souvisely s vyúčtováním – dodavatelé je zasílali pozdě nebo je nevyhotovili vůbec, nedodržovali lhůty při reklamacích. Naráželi jsme také na nekalé, tedy agresivní obchodní praktiky, například nedodržování pevně stanovené, fixované ceny. Obchodníci se také dopouštěli klamavého jednání, při němž svým zákazníkům uváděli nepravdivé informace,“ popsal předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček. Na kontroly podle ERÚ v některých případech úřad navázal sankčním řízením, v němž rozhoduje o uložení pokut. V roce 2022 rozdal v souvislosti s ochranou spotřebitele pravomocné pokuty v celkové výši 11,8 milionů Kč, loni 8,5 milionu Kč. Kromě toho ERÚ v loňském roce rozhodlo o pokutách za dalších 11 milionů korun, které ještě nejsou pravomocné a bude se o nich rozhodovat v řízení o rozkladu, které dodavatelé podali. "Praxe je taková, že mezi podáním na kontrolu a udělením sankce je velká spousta opravdu mravenčí práce. Není výjimkou, že se v rámci jediného sankčního řízení zabýváme přestupky dodavatele vůči desítkám i stovkám zákazníků. Stále nám tedy dobíhá celá řada řízení, které se týkají krizových let,“ upozornila členka Rady ERÚ Markéta Zemanová. Uvedla, že potrestaní dodavatelé často ve snaze vyhnout se pokutě nebo snížit její výši podávají proti rozhodnutí tzv. rozklad. Nejvyšší pravomocnou pokutu ve výši 2,24 milionu Kč dostala v loňském roce společnost Lidová energie, a to za pozdní vyúčtování dodávek energií. Další dvě více než milionové pokuty se týkaly užití nekalé obchodní praktiky, konkrétně nedodržení sjednané, tedy pevně stanovené, ceny. Za tento přestupek obdrželi sankci Bohemia Energy, a to 2,17 milionu Kč, nebo TGC Energie ve výši 1,5 milionu Kč. ERÚ kromě podnětů ke kontrolám loni řešil také rekordní množství sporů spotřebitelů s dodavateli. Od spotřebitelů obdržel 628 návrhů na spor kvůli porušení smluv, meziročně o téměř 40 procent více. Počet neformálních podnětů naopak klesl na předkrizovou úroveň, meziročně o 9717 na 12.410.