Írán pokračuje v obohacování se uranem nad rámec komerčních potřeb, tvrdí šéf MAAE

Šéf MAAE Rafael Grossi v pondělí prohlásil, že Írán pokračuje v obohacování uranu výrazně nad rámec požadavků pro komerční využití jaderné energie, a to navzdory tlaku OSN, aby s tím přestal. Grossi vyjádřil přání navštívit příští měsíc Teherán, aby se zabýval rostoucími rozpory mezi Íránem a mezinárodním společenstvím. Informoval ministry zahraničí EU, že tempo obohacování uranu se sice mírně zpomalilo, ale Írán stále obohacuje zvýšenou rychlostí přibližně 7 kg uranu měsíčně na 60 % čistoty. Obohacování na tuto úroveň není nutné pro komerční využití a přibližuje uran kvalitě vhodné pro výrobu zbraní. I když Írán popírá, že by usiloval o jaderné zbraně, žádný jiný stát neobohatil uran na tuto úroveň, aniž by je vyrobil. Podle dohody se světovými mocnostmi z roku 2015 směl Írán obohacovat uran pouze na 3,67 %. Poté, co Spojené státy v roce 2018 od dohody odstoupily, však Írán omezení porušil a rozšířil své jaderné aktivity. MAAE v roce 2021 varovala, že Írán již má dostatek materiálu na výrobu tří jaderných bomb. Grossi vyjádřil znepokojení nad rétorikou kolem íránského jaderného potenciálu, zejména za současné situace na Blízkém východě. Zdůraznil, že je třeba, aby Írán spolupracoval s mezinárodním společenstvím a nepodmiňoval spolupráci ekonomickými či jinými pobídkami. Před plánovanou návštěvou Teheránu se Grossi v Moskvě nejprve setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž bude jednat o Íránu a Blízkém východě a také o Ukrajině. Rusko je signatářem jaderné dohody z roku 2015 a jeho zapojení je vzhledem k rozpadu dohody klíčové. Grossi se rovněž vyjádřil k situaci v Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině a uvedl, že ačkoli došlo ke snížení vojenských operací, bojové zóny a opakované výpadky proudu zůstávají problémem. Navzdory výzvám k uvalení sankcí na ruskou státní jadernou společnost Rosatom od toho EU upustila, neboť by to mohlo mít významné důsledky pro jaderný průmysl na celém světě. Grossi poznamenal, že snížení závislosti na ruských jaderných dodávkách by bylo pro Evropu nákladné, a zdůraznil potřebu zlepšení infrastruktury a pobídek k uspokojení rostoucí celosvětové poptávky po uranu.