Klíčové body

Přínos žen k AI je pozoruhodný, ale značně podceňovaný
tanfordská studie z roku 2021 odhalila, že pouhých 16 % akademických pracovníků se zaměřením na umělou inteligenci tvoří ženy
Ženy opakovaně prokázaly svůj potenciál a schopnost stát v čele AI

Jedná se o technologickou revoluci, která se vyvíjí prostřednictvím iterací a inovací a utváří budoucnost, jak ji známe. Existuje však ještě jeden trend, který bohužel v závodě o nadvládu nad AI přitahuje stále více pozornosti – nedostatečné zastoupení žen v oblasti AI.

Přínos žen k AI je pozoruhodný, ale značně podceňovaný. Elaine Richová, počítačová vědkyně v důchodu z Texaské univerzity v Austinu, napsala v roce 1983 jednu z prvních učebnic AI. Toto stěžejní dílo připravilo půdu pro komplexní studijní obor, který se stal v dnešním technologiemi řízeném světě nepostradatelným. Cynthia Breazealová, profesorka, robotička na MIT a spoluzakladatelka robotického start-upu Jibo, vytvořila na přelomu 90. a 90. let minulého století Kismet, jednoho z prvních sociálních robotů. A nesmíme zapomenout na Fei-Fei Liho. Jako spoluředitelka Stanfordského institutu umělé inteligence zaměřené na člověka se Li významně zasloužila o pokrok v oblasti současné umělé inteligence a strojového učení a díky svému široce uznávanému dítěti ImageNet katapultovala tuto technologickou hranici.

Navzdory tomuto významnému přínosu tvoří ženy jen malou část celosvětové komunity AI. Stanfordská studie z roku 2021 odhalila, že pouhých 16 % akademických pracovníků se zaměřením na umělou inteligenci tvoří ženy, což je statistika, která odráží širší genderové rozdíly. Podle přelomové analýzy britské agentury Nesta, která se zabývá inovacemi v oblasti společenského blaha, z roku 2019 se podíl akademických prací o AI, jejichž autorkou je alespoň jedna žena, od 90. let 20. století výrazně nezvýšil. Před dvěma lety bylo pouze 13,8 % výzkumných prací o umělé inteligenci v online repozitáři Arxiv.org napsáno ženami nebo v jejich spoluautorství, přičemž v předchozím desetiletí tento podíl klesal.

Zajímavé, ale nikoli překvapivé je, že podle výzkumu společnosti Nesta mají ženy větší tendenci zahrnovat do svých prací o umělé inteligenci společenské, etické a politické důsledky. Tento vliv nepochybně pramení z jejich zkušeností s životem ve světě, kde přetrvává znevažování na základě pohlaví, kde jsou produkty navrhovány s mužským přístupem a kde se od žen, zejména těch, které mají děti, očekává, že budou skloubit práci s rolí primární pečovatelky.

Tyto předsudky pronikají do prostředí umělé inteligence a projevují se v ostré zaměstnanosti v technologických korporacích. Nedávné přesuny v řadách Microsoftu a nově vznikající společnosti Inflection zabývající se umělou inteligencí tyto genderové předsudky jen podtrhly. Společnost Microsoft jmenovala průkopníka AI Mustafu Suleymana do čela své divize spotřebitelské AI a přijala zaměstnance především z jeho odcházejícího startupu Inflection. Společnost Inflection následně jmenovala novým vedoucím pracovníkem Seana Whitea, bývalého šéfa výzkumu a vývoje ve společnosti Mozilla, což je skutečně čistě mužská záležitost.

Panel “AI Empowered” v rámci Měsíce ženské historie, který se konal 1. března a který pořádala módní návrhářka Diane Von Furstenburg, byl včasným protiopatřením proti této zaujatosti. Zdůraznil stále zásadnější význam sdílení příběhů pozoruhodných žen, které přispívají k revoluci v oblasti umělé inteligence, což je étos, který našel odezvu i na jiných platformách, například na nedávném panelu Měsíc historie žen zaměřeném na umělou inteligenci, jehož se zúčastnila generální ředitelka společnosti Jigsaw Yasmin Greenová a renomovaná výzkumnice Camille Francoisová.

Umělá inteligence je jistě mocným katalyzátorem změn. Zároveň je však zásadní, abychom vedle zápalu pro technologický pokrok upřednostňovali rovnost žen a mužů. To zahrnuje záměrné zaměření na etické aspekty, transparentnost a odpovědnost při vývoji AI, aby se vytvořily systémy, které respektují práva jednotlivců a podporují spravedlnost.

Chcete využít této příležitosti?

Jak se říká, nutnost je matkou vynálezů a zdá se, že nástup éry UI vyžaduje emancipovanou změnu paradigmatu, která nejenže zahrnuje ženy, ale oslavuje průkopnice. Vzhledem k tomu, že balancujeme na hraně této technologické renesance, musíme využít kolektivní snahu o prosazení žen do popředí zájmu průmyslu AI a proaktivní akceleraci, která obhajuje nedílnou roli AI ve společenském rozvoji.

Ženy opakovaně prokázaly svůj potenciál a schopnost stát v čele AI a jejich zapojení do vývoje AI je nejen nezbytné, ale i klíčové. Jejich přínos k revoluci v oblasti UI je významný a nastal čas, aby tato skutečnost byla uznána a oceněna ve stejně významném měřítku. Závěrem lze říci, že v tomto závodě o nadvládu nad UI je zásadním určujícím faktorem rovnost pohlaví, a to je narativ, který jsme více než schopni přepsat.

Modely umělé inteligence (AI) se vyvíjejí mimořádným tempem, odvozování je stále rychlejší a hardware se zlepšuje mílovými kroky. Jedná se o technologickou revoluci, která se vyvíjí prostřednictvím iterací a inovací a utváří budoucnost, jak ji známe. Existuje však ještě jeden trend, který bohužel v závodě o nadvládu nad AI přitahuje stále více pozornosti – nedostatečné zastoupení žen v oblasti AI. Přínos žen k AI je pozoruhodný, ale značně podceňovaný. Elaine Richová, počítačová vědkyně v důchodu z Texaské univerzity v Austinu, napsala v roce 1983 jednu z prvních učebnic AI. Toto stěžejní dílo připravilo půdu pro komplexní studijní obor, který se stal v dnešním technologiemi řízeném světě nepostradatelným. Cynthia Breazealová, profesorka, robotička na MIT a spoluzakladatelka robotického start-upu Jibo, vytvořila na přelomu 90. a 90. let minulého století Kismet, jednoho z prvních sociálních robotů. A nesmíme zapomenout na Fei-Fei Liho. Jako spoluředitelka Stanfordského institutu umělé inteligence zaměřené na člověka se Li významně zasloužila o pokrok v oblasti současné umělé inteligence a strojového učení a díky svému široce uznávanému dítěti ImageNet katapultovala tuto technologickou hranici. Navzdory tomuto významnému přínosu tvoří ženy jen malou část celosvětové komunity AI. Stanfordská studie z roku 2021 odhalila, že pouhých 16 % akademických pracovníků se zaměřením na umělou inteligenci tvoří ženy, což je statistika, která odráží širší genderové rozdíly. Podle přelomové analýzy britské agentury Nesta, která se zabývá inovacemi v oblasti společenského blaha, z roku 2019 se podíl akademických prací o AI, jejichž autorkou je alespoň jedna žena, od 90. let 20. století výrazně nezvýšil. Před dvěma lety bylo pouze 13,8 % výzkumných prací o umělé inteligenci v online repozitáři Arxiv.org napsáno ženami nebo v jejich spoluautorství, přičemž v předchozím desetiletí tento podíl klesal. Zdroj: Burzovnísvět.cz Zajímavé, ale nikoli překvapivé je, že podle výzkumu společnosti Nesta mají ženy větší tendenci zahrnovat do svých prací o umělé inteligenci společenské, etické a politické důsledky. Tento vliv nepochybně pramení z jejich zkušeností s životem ve světě, kde přetrvává znevažování na základě pohlaví, kde jsou produkty navrhovány s mužským přístupem a kde se od žen, zejména těch, které mají děti, očekává, že budou skloubit práci s rolí primární pečovatelky. Tyto předsudky pronikají do prostředí umělé inteligence a projevují se v ostré zaměstnanosti v technologických korporacích. Nedávné přesuny v řadách Microsoftu a nově vznikající společnosti Inflection zabývající se umělou inteligencí tyto genderové předsudky jen podtrhly. Společnost Microsoft jmenovala průkopníka AI Mustafu Suleymana do čela své divize spotřebitelské AI a přijala zaměstnance především z jeho odcházejícího startupu Inflection. Společnost Inflection následně jmenovala novým vedoucím pracovníkem Seana Whitea, bývalého šéfa výzkumu a vývoje ve společnosti Mozilla, což je skutečně čistě mužská záležitost. Panel “AI Empowered” v rámci Měsíce ženské historie, který se konal 1. března a který pořádala módní návrhářka Diane Von Furstenburg, byl včasným protiopatřením proti této zaujatosti. Zdůraznil stále zásadnější význam sdílení příběhů pozoruhodných žen, které přispívají k revoluci v oblasti umělé inteligence, což je étos, který našel odezvu i na jiných platformách, například na nedávném panelu Měsíc historie žen zaměřeném na umělou inteligenci, jehož se zúčastnila generální ředitelka společnosti Jigsaw Yasmin Greenová a renomovaná výzkumnice Camille Francoisová. Zdroj: Burzovnísvět.cz Umělá inteligence je jistě mocným katalyzátorem změn. Zároveň je však zásadní, abychom vedle zápalu pro technologický pokrok upřednostňovali rovnost žen a mužů. To zahrnuje záměrné zaměření na etické aspekty, transparentnost a odpovědnost při vývoji AI, aby se vytvořily systémy, které respektují práva jednotlivců a podporují spravedlnost. Jak se říká, nutnost je matkou vynálezů a zdá se, že nástup éry UI vyžaduje emancipovanou změnu paradigmatu, která nejenže zahrnuje ženy, ale oslavuje průkopnice. Vzhledem k tomu, že balancujeme na hraně této technologické renesance, musíme využít kolektivní snahu o prosazení žen do popředí zájmu průmyslu AI a proaktivní akceleraci, která obhajuje nedílnou roli AI ve společenském rozvoji. Ženy opakovaně prokázaly svůj potenciál a schopnost stát v čele AI a jejich zapojení do vývoje AI je nejen nezbytné, ale i klíčové. Jejich přínos k revoluci v oblasti UI je významný a nastal čas, aby tato skutečnost byla uznána a oceněna ve stejně významném měřítku. Závěrem lze říci, že v tomto závodě o nadvládu nad UI je zásadním určujícím faktorem rovnost pohlaví, a to je narativ, který jsme více než schopni přepsat.