Podle osob obeznámených s touto záležitostí může být šetření EU, jehož cílem je řešit obavy, že politika Pekingu nespravedlivě zvýhodňuje domácí dodavatele, oznámeno již tento týden a mohlo by vést k tomu, že blok omezí přístup Číny ke svým výběrovým řízením.

Lidé, kteří si nepřáli být jmenováni, protože vyšetřování ještě není veřejné, uvedli, že se vyšetřování zpočátku zaměří na shromažďování informací od společností a členských států, než úřady zahájí jednání s Pekingem o spravedlivých a otevřených trzích.

Tento krok představuje riziko zvýšení sázek ve vztazích mezi EU a Čínou poté, co blok loni zahájil antisubvenční vyšetřování elektrických vozidel vyráběných v Číně, které by mohlo do července vést k zavedení nových cel.

Toto vyšetřování přichází v souvislosti se skepticismem vůči masivní veřejné podpoře, kterou Peking využívá pro kritická odvětví, a s širší evropskou strategií hospodářské bezpečnosti, která se snaží zpřísnit kontroly vývozu a prověřování investic v bloku.

Vyšetřování by bylo prvním krokem pro takzvaný nástroj EU pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (IPI), zákon z roku 2022, který má podpořit reciprocitu v přístupu na trhy veřejných zakázek.

Tlak Pekingu na to, aby domácí nemocnice používaly více místního vybavení, lze vysledovat až k rozhodnutí státní rady z roku 2015. V uplynulých dvou až třech letech přijaly provincie, včetně provincie An-chuej, další opatření, která pomáhají čínským firmám zvýšit jejich šance na dodávky do nemocnic.

Tyto kroky jsou součástí širšího plánu „Made in China“, který má do roku 2025 podpořit domácí průmysl v klíčových odvětvích.

Peking se v posledních letech stále více zaměřuje na místní a státní zakázky v oblasti zdravotnických technologií, protože úřady v celé zemi zahrnuly do svých požadavků přísné požadavky na domácí výrobky pro mnoho kategorií přístrojů.

Podle údajů uvedených ve zprávě EU zveřejněné na začátku tohoto měsíce se díky tomuto posunu změnil obchodní deficit Číny s tímto zbožím ve výši 1,3 miliardy eur (1,4 miliardy USD) v roce 2019 na přebytek ve výši 5,2 miliardy eur (5,5 miliardy USD) o pouhý rok později.

Přístup EU na čínský trh s veřejnými zakázkami ji dlouhodobě trápí, přičemž tuto otázku během loňských cest do této země nastolili jak předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, tak šéf obchodního výboru bloku Valdis Dombrovskis.

Mezi další problémy patří neprůhledně definované podmínky přístupu na trh, předávání průmyslových údajů z Číny a invazivní požadavky kladené na kosmetické firmy.

Německý kancléř Olaf Scholz přijel o víkendu do Číny, aby tamní úředníky varoval před prosazováním volného obchodu a rovných obchodních příležitostí, čímž se Evropa připojila k podobnému poselství, které jen o týden dříve vyjádřila americká ministryně financí Janet Yellenová.

Rozhovory za posledních 12 měsíců zaznamenaly jen malý posun, uvedli tito lidé. A v situaci, kdy se deformace na čínském trhu prohlubují a diskriminace zahraničních firem je stále extrémnější, musí EU reagovat, uvedli tito lidé.

Podle výzkumného institutu Merics, který se zaměřuje na Čínu, měl čínský trh se zdravotnickými technologiemi v roce 2022 hodnotu 135 miliard eur (145 miliard USD). Mezi hlavní evropské výrobce působící v tomto odvětví patří společnosti Siemens a Philips.

EU tvrdí, že Peking prosazuje opatření a praktiky narušující trh, aby realizoval svou politiku „Made in China“ a svůj cíl dosáhnout do roku 2025 85% podílu čínských společností vyrábějících „základní komponenty zdravotnických prostředků“ na domácím trhu. U přístrojů vyšší třídy je tento cíl 70 %.

Tvrdí také, že čínská vláda diskriminuje dovážené výrobky a občas klade na zahraniční firmy přísné požadavky, včetně investičních povinností nebo převodu technologií na čínské subjekty.

Začátkem tohoto týdne navštívil Brusel vysoký úředník čínského ministerstva obchodu a vyjádřil silnou nespokojenost s jiným souborem antisubvenčních šetření EU – šetřením dodavatelů větrných turbín v zemi – podle jehož prohlášení šetření EU narušují rovné podmínky.

Úředník rovněž vyjádřil znepokojení nad zprávou EU, která poukazuje na „významné státem vyvolané deformace“ v čínské ekonomice.

Pokud by šetření, které musí být ukončeno do devíti měsíců, potvrdilo obavy EU ohledně zdravotnických přístrojů, mohl by blok přijmout opatření k omezení přístupu Číny k veřejným zakázkám.

Podle ustanovení IPI by tyto kroky mohly znamenat úpravu bodového hodnocení nebo úplné vyloučení uchazečů ze zemí mimo EU. Uchazeči by také byli omezeni v tom, kolik mohou zadat subdodávek od podniků, na které se vztahují opatření IPI, nebo by jim hrozil poplatek.

Veřejní zadavatelé se mohou rozhodnout, že některá z opatření IPI neuplatní za výjimečných okolností, například pokud neexistují žádné jiné nabídky.

Pokud by dialog s Pekingem vedl k hmatatelným nápravným opatřením, mohou být podle těchto lidí šetření kdykoli pozastavena.