1. května – Na Svátek práce vstoupila Česká republika do EU

Připomíná se jím nechvalně proslulá stávka chicagských dělníků z roku 1886. V Česku se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze.

1. května roku 2004 se Česká republika stává oficiální součástí Evropské unie. Tento krok byl vždy provázen určitou kontroverzí – a není tomu jinak ani bezmála po 20 letech. Jedni Unii vyzdvihují, druzí jí nemohou přijít ani na jméno. Objektivní pravda tady asi ani neexistuje. Dnes se každopádně podíváme blíže právě na začátky naší země v řadách EU.

Při bližším pohledu do průřezu historií toho na dnešní den ale připadá samozřejmě ještě o mnoho více:

• 1970 – V americkém Seattlu propukly protesty po oznámení prezidenta Richarda Nixona, že americké síly ve Vietnamu mohou pronásledovat nepřátelské jednotky do neutrální Kambodži.
• 1974 – Vznikla ESA sloučením Evropské organizace pro výzkum vesmíru (ESRO) a Evropské organizace pro vývoj startovacích zařízení (ELDO).
• 1978 – Prvního sólového dobytí severního pólu dosáhl se psím spřežením Japonec Naomi Uemura.
• 1979 – Marshallovy ostrovy byly prohlášeny autonomní republikou.
• 1997 – Britští labouristé Tohyho Blaira po 18 letech vyhráli volby.
• 2000 – USA zrušily selektivní dostupnost GPS signálu.

A nyní se už můžeme přesunout do světa byznysu a ekonomiky:

• 1852 – V Paříži byl otevřen první moderní obchodní dům na světě, Le Bon Marché. Ten způsobil revoluci v maloobchodě tím, že pod jednou střechou nabízel širokou škálu zboží za pevné ceny.
• 1931 – V New Yorku byla slavnostně otevřena Empire State Building, v té době nejvyšší budova světa. Budova byla postavena v době velké hospodářské krize a její dokončení bylo považováno za symbol americké vynalézavosti a odolnosti.
• 1971 – Oficiálně byl zahájen provoz Amtraku, národní železniční osobní dopravy ve Spojených státech. Zřídila ji federální vláda, aby převzala osobní železniční dopravu od soukromých železnic, z nichž mnohé se potýkaly s finančními problémy.
• 1993 – Rakousko se stalo členem EUROCONTROL.

První významnější kontakty s EU, v té době v podobě Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) a Evropského hospodářského společenství (EHS), se datují do konce 70. a počátku 80. let, kdy Československo uzavřelo s ESUO a EHS sektorové dohody pro hutní výrobky, ocel a sklo a dvoustrannou dohodu o obchodu s textilem. Významným rokem byl rok 1988, kdy Evropské společenství (ES) navázalo v září s ČSSR diplomatické styky a v prosinci téhož roku obě strany uzavřely „Dohodu o obchodu s průmyslovými výrobky mezi ČSSR a EHS“.

Po rozpadu Sovětského svazu se Československu otevřela cesta k evropské integraci. Zájem o členství v Evropských společenstvích projevilo politické hnutí Občanské fórum vedené Václavem Havlem a dalšími disidenty. Jejich volební heslo Zpět do Evropy charakterizovalo nenásilný přechod k demokracii.

Sametová revoluce znamenala zásadní zlom nejen v politickém vývoji tehdejšího Československa, ale také ve vyhlídkách na jeho přímé zapojení do evropské integrace. V zahraniční politice došlo k přeorientování na spolupráci se západními zeměmi, což se odrazilo ve snaze Československé republiky a následně ČSFR navázat v co nejbližší možné době úzkou spolupráci se sjednocenou Evropou.

Důležitý byl v období bezprostředně po revoluci rok 1991, kdy byla 16. prosince uzavřena „Evropská dohoda o přidružení ČSFR, Maďarska a Polska k ES“, která obsahovala například harmonogram vytvoření zóny volného obchodu mezi ČSFR a ES k 1. lednu 2002. V roce 1993 byla přijata kodaňská kritéria, podle nichž měla mít ČR v budoucnu stabilní instituce, fungující tržní hospodářství nebo uplatňovat právní řád EU.

Samostatná Česká republika vznikla 1. ledna 1993, čímž byl přerušen ratifikační proces „asociační dohody“. Spolupráce mezi ČR a ES pokračovala na základě „Prozatímní dohody“. Pod vedením tehdejšího ministra zahraničí Josefa Zieleniece byla podepsána nová asociační dohoda. Vlastní oficiální žádost o vstup do EU podal jménem ČR tehdejší premiér Václav Klaus 23. ledna 1996 v Římě. O rok později rozhodla Evropská rada o oficiálním pozvání České republiky a dalších zemí ke vstupu do EU.

Přístupová jednání byla zahájena v březnu 1998. O pět let později podepsali prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla v Aténách „Smlouvu o přistoupení k EU“. Rok 2003 byl ve znamení dokončení procesu rozšíření. Proces byl stvrzen 13. a 14. června, kdy se v České republice konalo referendum o přistoupení. Dne 1. května 2004 Česká republika oficiálně vstoupila do EU. Spolu s deseti zeměmi střední a východní Evropy se Česká republika stala členem EU.