Energetická společnost ČEZ nyní analyzuje nabídky firem EDF a KHNP na stavbu až čtyř jaderných bloků v Česku. V červnu analýzu předá vládě, která rozhodne o vítězi tendru, řekl dnes ČTK finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Obsah nabídek nechtěl komentovat. Vláda očekává, že první jaderný blok by měl stát v roce 2036. K podání závazných nabídek na stavbu více reaktorů vláda vyzvala francouzskou EDF a korejskou KHNP na konci letošního ledna. Rozhodla tak po analýze prvních nabídek na stavbu jednoho reaktoru v Dukovanech, jejich součástí byly i nezávazné opce na další bloky. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nezávazné nabídky uchazečů na stavbu více reaktorů vycházely až o 25 procent výhodněji než stavba pouze jednoho bloku. Nabízené ceny neuvedl. Novák se dnes nechtěl vyjádřit k tomu, zda závazné nabídky, které EDF a KHNP odevzdaly na konci dubna, splnily očekávání nebo obsahovaly nějaké překvapení. "Nemůžeme se k tomu nijak vyjadřovat. Až proběhne analýza, bude předaná vládě a ta následně rozhodne, tak se něco dozvíme," řekl. Projekt nového reaktoru by měl být největší investicí Česka v novodobé historii, podle dřívějších prohlášení vlády i ČEZ má jeden nový reaktor stát asi 160 miliard korun v cenách z roku 2020. Nabízené ceny v prvotních nabídkách zástupci vlády odmítli komentovat. Někteří ekonomové v lednu odhadovali, že stavba čtyř reaktorů by mohla vyjít až na dva biliony korun. Česko má šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku. Vedle nových klasických reaktorů ČEZ připravuje také stavbu malých modulárních reaktorů. První z nich by měl vzniknout v Temelíně. Novák dnes ČTK řekl, že ČEZ stále jedná s několika firmami, z nichž chce do konce roku vybrat partnera pro vývoj reaktoru. V minulosti ČEZ uzavřel memoranda o spolupráci na malých modulárních reaktorech s firmami NuScale, GE Hitachi, Rolls Royce, EdF, Westinghouse, KHNP a Holtec. "Rádi bychom někoho z nich vybrali tenhle rok jako partnera, ale není to tak, že mu přidělíme zakázku. Rozhodneme se, s kým to dál budeme rozpracovávat," řekl Novák. Dokončení prvního malého modulárního reaktoru očekává v první polovině 30. let. Upozornil však na to, že termín výstavby bude záviset na technologickém vývoji u vybraného partnera. Malé modulární reaktory se podle expertů na jadernou energetiku liší od velkých jaderných bloků především nižším výkonem a také rychlejší a jednodušší stavbou. Naopak provoz by mohl být podobný. Jejich využití je podle odborníků vhodné jako náhrada současných uhelných elektráren. Cena staveb zatím není jasná. ČR zaostává ve využití geotermie, do r. 2030 by mohly vzniknout první elektrárny Česká republika v současnosti v Evropě zaostává ve využití geotermální energie, která je výsledkem působení tepla ze zemského jádra. Zatímco jinde v Evropě v posledních deseti letech vzniklo několik desítek geotermálních elektráren a na kontinentu jich je nyní 139, Česko nemá dosud žádnou. Do roku 2030 by podle současných vizí mohlo v ČR vzniknout zhruba pět geotermálních elektráren a deset geotermálních výtopen. Vyplývá to z údajů oborového serveru geotermie.cz. Ministerstvo životního prostředí nyní podle serveru připravuje strategii pro budoucí využití geotermální energie v Česku. Zatím se geotermie v Česku využívá zejména v tepelných čerpadlech u rodinných domů a průmyslových staveb. Z větších projektů jde například o vytápění plaveckých bazénů a zoologické zahrady v Ústí nad Labem nebo výtopna v Děčíně. Geotermální energie bude podle Jana Holečka z České geologické služby v budoucnu čím dál důležitější, zejména s ohledem na příklon k obnovitelným zdrojům energie. "Budeme tu mít několik desítek geotermálních tepláren, které budou schopny vytápět menší a střední města. Největší potenciál pak vidím v takzvané mělké geotermální energii, tedy v tepelných čerpadlech, která budou schopna vytápět budovy od velikostí rodinných domů až po velikost administrativních budov, případně továren a průmyslových hal,“ uvedl. Prvních deset tepláren by podle něj mohlo vzniknout do roku 2030. Podle map, které ve společném projektu sestavili Česká geologická služba, Geofyzikální ústav Akademie věd ČR a Komora OZE, je potenciál využití geotermální energie nejvíce na severní Moravě, Semilsku, Liberecku, Podkrušnohoří, Ašsku a Českobudějovicku. Zjištěný potenciál v ČR podle oborových zástupců zhruba odpovídá evropskému průměru. Stát do budoucna s geotermální energií počítá. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) podle serveru geotermie.cz v současnosti připravuje strategii, kterou by se měla v první polovině roku zabývat vláda. Geotermální energii chce využít zejména při centrální výrobě tepla, typicky by podle něj mohla nahradit lokální uhelné zdroje do pěti megawatt výkonu. Nejvyšší produkci geotermální energie mají nyní USA s 3,6 GW. V Evropě má podle Evropské rady pro geotermální energii největší instalovaný výkon geotermálních elektráren Turecko s 1,69 GW. Následuje Itálie s 916 MW a Island s 754 MW. Geotermální energie využívá horkou vodu z podzemí, která je tam například v horninách s dostatečným objemem pórů nebo puklin. Podle oborových zástupců je možné vodu do podzemí i vhánět a po jejím ohřátí od okolních hornin znovu čerpat k povrchu.