Klíčové body
- G-7 zvažuje odvetná opatření a posílení odolnosti dodavatelských řetězců proti škodlivým praktikám
- Čína hrozí zavedením 25% cel na dovážené automobily, což zasáhne evropský automobilový průmysl
- Bidenova administrativa oznámila opětovné uvalení cel na stovky čínských produktů, což může zvýšit napětí
Klub ministrů a centrálních bankéřů bohatého světa zakončil v sobotu své setkání v italském městě Stresa u jezera komuniké, v němž byla druhá největší ekonomika světa jmenovitě zmíněna a obviněna z poškozování ekonomik svých obchodních partnerů.
„Potvrzujeme náš zájem na vyvážené a vzájemné spolupráci, zároveň však vyjadřujeme znepokojení nad rozsáhlým využíváním netržních politik a praktik ze strany Číny, které podkopávají naše pracovníky, průmyslová odvětví a ekonomickou odolnost,“ uvedli. „Budeme i nadále sledovat potenciální negativní dopady nadměrné kapacity a zvážíme přijetí opatření k zajištění rovných podmínek.“
Tato varovná slova následovala po pátečním pozdním oznámení Bidenovy administrativy o opětovném uvalení cel na stovky druhů zboží dováženého z Číny. Eskalace rétoriky by mohla být jen předehrou k dalšímu napětí, pokud Donald Trump v amerických volbách koncem tohoto roku znovu získá Bílý dům.
Klíčovým protagonistou nátlaku na Čínu zůstává Washington, ačkoli na začátku týdne ministryně financí Janet Yellenová zdůraznila, že účastníci G-7 z Německa, Francie a Evropské unie mají také stížnosti. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire byl jedním z účastníků, který naléhal na jednotnou frontu.
„Otázka cel vůči Číně je objektivní skutečností, nikoli politickou volbou,“ řekl novinářům na závěrečné tiskové konferenci italský ministr financí Giancarlo Giorgetti, který zasedání předsedal. „Když USA svým zákonem o snižování inflace zahájily tento typ politiky, vynutilo si to i v rámci EU zamyšlení nad tím, jak se v těchto situacích chovat.“
Amerika nechá vypršet celní výjimky na zhruba polovinu ze 400 výrobků, které byly ušetřeny, oznámil v pátek úřad amerického obchodního zástupce. Dalších 164 výjimek bude prodlouženo do května příštího roku.
Začátkem týdne Čína signalizovala, že je připravena uvalit až 25% cla na dovážené automobily s velkými motory, čímž zdůraznila, že tahanice o automobily – jeden z největších evropských průmyslových oborů – se v současném sporu výrazně projevují.
Čínský výrobce BYD Co, který loni předstihl společnost Tesla Inc. jako největší světový výrobce elektromobilů, plánuje příští rok uvést do Evropy svůj hatchback Seagull. Po uvalení cel a úpravách, aby splňoval evropské normy, vedení společnosti očekává, že jej bude na kontinentu prodávat za méně než 20 000 eur
Škodlivé praktiky
G-7 naznačuje možnost společných odvetných opatření ze strany celé skupiny.
„Budeme pracovat na tom, aby naše dodavatelské řetězce byly odolnější, spolehlivější, diverzifikovanější a udržitelnější, a budeme reagovat na škodlivé praktiky a zároveň chránit kritické a nově vznikající technologie,“ uvedli ministři. „V případě potřeby zvážíme vhodná opatření na podporu snižování rizika a diverzifikace dodávek.“
V rámci skupiny G-7 přetrvává spektrum názorů na to, jak daleko zajít v oblasti globálního obchodu.
Například britský kancléř státní pokladny Jeremy Hunt v rozhovoru pro televizi Bloomberg uvedl, že jeho země nebude se zaváděním opatření spěchat.
„Je opravdu důležité, aby se svět neúmyslně nevrátil k protekcionismu,“ řekl. „Naším východiskem je, abychom si opravdu dobře rozmysleli, než zavedeme cla nebo obchodní nápravná opatření. Stále však procházíme podrobnou prací, která je nezbytná k tomu, abychom dospěli k rozhodnutí.“
Sám Giorgetti připustil, že v rámci skupiny panují různé stupně obav.
„Je nepopiratelné, že existují různé názory na to, jak tuto otázku řešit, a musíme jí čelit s vědomím možných odvetných opatření ze strany Číny,“ řekl.
Celkový výsledek zasedání, které mělo být primárně zaměřeno na globální ekonomiku a technickou pomoc Ukrajině, nyní obsahuje nejostřejší kritiku Číny, jakou kdy skupina ve svém společném dokumentu, který se obvykle téměř nezmiňuje o obchodu, sjednotila.
V první řadě může následovat hloubková studie o vnímané hrozbě, kterou Čína představuje, což je krok, na který Le Maire naléhal.
„Podporujeme práci, která by ve spolupráci s dalšími relevantními směry posoudila makroekonomický dopad dotací a dalších opatření průmyslové a obchodní politiky v celosvětovém měřítku,“ uvedli ministři a dále se zavázali „podporovat dialog se třetími zeměmi o otázkách souvisejících s průmyslovými politikami, hospodářskou roztříštěností, riziky koncentrace trhu a nadměrnou kapacitou“.
