Analytici oslovení ČTK očekávají, že bude pokračovat v jejich snižování, se kterým začala loni v prosinci. Většinou očekávají pokles základní úrokové sazby o půl procentního bodu, nevylučují ale ani možnost polovičního kroku. V současnosti je základní úroková sazba 5,75 procenta, snížení by ji dostalo na nejnižší úroveň od začátku května 2022.

Bankovní rada začala sazby snižovat v prosinci poté, co rok a půl udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Nejprve ji snížila o 0,25 procentního bodu, následně v únoru a v březnu vždy o 0,5 procentního bodu. „Centrální banka patrně sníží sazby ve čtvrtek opět o půl procentního bodu, zrychlení poklesu sazeb však tentokrát ani s březnovou inflací u dvouprocentního cíle není ve hře z důvodu změn očekávání na pomalejší pokles sazeb v zahraničí,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Výhled pro korunu je nyní poměrně dost kontroverzní a nejistý. Analytici se zatím příliš neshodují na svých prognózách. Musíme si tedy počkat na další dění.

ČNB dnes také představí novou makroekonomickou prognózu, na jejímž základě o dalším nastavení sazeb rozhodla. Analytici předpokládají, že proti únorové predikci centrální banka zvýší odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP), sníží odhad inflace a upraví ke slabším hodnotám predikci průměrného kurzu koruny.

Ministerstvo financí dnes zveřejní výsledek státního rozpočtu ke konci dubna. Loni stát za první čtyři měsíce roku hospodařil se schodkem 200 miliard korun, což byl nejhorší výsledek od vzniku Česka. Letos byl na konci prvního čtvrtletí rozpočtový deficit 105 miliard korun, byl to třetí nejhlubší březnový schodek v historii státu.

Rozpočtové příjmy za první čtvrtletí dosáhly 449 miliard korun, proti roku 2023 se zvýšily o 11,6 procenta. Výdaje meziročně klesly o 2,6 procenta na 554 miliard korun.

V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 252 miliard korun. Analytici po zveřejnění březnových údajů uvedli, že předpokládají splnění plánovaného deficitu, riziko ale může představovat pomalejší než prognózovaný hospodářský růst.

Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek za dobu existence Česka.

Poslanci by dnes měli projednávat v úvodním kole úpravu zvyšování minimální mzdy, změny v kárných řízeních se soudci, státními zástupci a exekutory nebo pravidla pro lobbování. Mimořádnou schůzi k předlohám v prvním čtení a v závěrečném schvalování nechaly svolat koaliční strany. Schůze začne odpoledne a bude pokračovat také v pátek.

Novela zákoníku práce předpokládá růst minimální mzdy do roku 2029 tak, že by měla odpovídat 47 procentům průměrné mzdy. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce budou od příštího roku platit podle novely jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Kárná řízení se soudci, státními zástupci a exekutory by měla být podle vládního návrhu dvoustupňová, účastníci tedy mají získat možnost odvolání.

Pravidla pro lobbování mají omezit hrozby korupce, střetu zájmů nebo klientelismu. Předloha předpokládá zejména se vznikem registru pro evidenci lobbistů i lobbovaných. Lobbisté budou muset v registru uvést, v čím zájmu lobbují, budou do něj navíc vždy po půl roce vkládat veřejně přístupná prohlášení o lobbování.

V úvodním kole je na programu mimořádné schůze také předloha, která zajistí zvolenému prezidentovi zázemí v době mezi volbami a nástupem do úřadu, a návrh nového zákona o integračním sociálním podniku. Podniky by připravovaly znevýhodněné pracovníky na nástup do běžné práce, stát by jim za to poskytoval příspěvky. Návrh programu v případě mimořádných schůzi není možné na rozdíl od schůzí řádných měnit ani upravovat.