Čína v posledních letech výrazně oživila svou exportní mašinérii, jejíž dozvuky již dorazily k zahraničním břehům a projevily se mimo jiné jako záplava ekonomicky výhodných solárních panelů, baterií do elektromobilů a polovodičů.Americká administrativa pod vedením prezidenta Bidena oznámila zvýšení cel na zboží pocházející z Číny v odhadované hodnotě 18 miliard dolarů. Tento krok přichází v návaznosti na dlouho očekávanou revizi cel, která dříve zavedla Trumpova administrativa.Podle Bidenovy administrativy vedl čínský monopol na výrobu kritických vstupů v klíčových odvětvích, jako je energetika, technologie a zdravotnictví, k prudkému nárůstu vývozu. To představuje bezprecedentní hrozbu pro americké podniky a komunitu pracovníků.Nové kolo cel bylo zaměřeno především na odvětví, do kterých prezident Biden agresivně pumpuje investice, aby zvýšil domácí výrobu. Mezi tato odvětví patří čistá energie, elektromobily a polovodiče.Tarify zahrnují trojnásobné zvýšení cel na hliník a ocel na 25 %, zdvojnásobení cel na polovodiče do roku 2025, čtyřnásobné zvýšení cel na elektromobily na 100 % a dvojnásobné zvýšení cel na solární články. Administrativa rovněž zvýšila cla na lodní jeřáby, některé zdravotnické komodity, baterie pro neelektrická vozidla a kritické minerály, jako je grafit, která vstoupí v platnost od roku 2026.Cílem těchto plánovaných odkladů je poskytnout společnostem odkladnou lhůtu na obnovu dodavatelských řetězců, zatímco USA budou zvyšovat domácí výrobu.Obchodní analytici předpovídají, že by se mohlo jednat o dlouhodobou obchodní válku, která by se mohla protáhnout na několik let. Ačkoli představitelé administrativy ujišťují, že tato opatření nepřispějí k inflaci, někteří ekonomové vyjadřují obavy, že by to skutečně mohlo potvrdit posun ve světovém obchodu, což by vedlo k eskalaci cen. Tyto spekulace vyvolávají nepříjemné otázky pro trhy a investory.V souvislosti s nedávnými cly, eskalujícím napětím mezi USA a Čínou, probíhající pandemií a ruskou invazí na Ukrajinu došlo k posunu v globálním smýšlení o globalizaci. Firmy nyní upřednostňují odolnost dodavatelského řetězce před efektivitou. Vlády se více spoléhají na průmyslové politiky a obchodní regulace s cílem posílit místní výrobu nezbytného zboží a chránit domácí výrobce.Marko Papic, hlavní stratég společnosti Clocktower Group, se vyjádřil, že je třeba revidovat dlouhodobá inflační očekávání směrem nahoru, zejména proto, že tato očekávání zůstávají pevně nastavena kolem 2,5 %.Richard Bernstein, investiční ředitel makroinvestiční společnosti RBA, navrhuje, aby investoři přesunuli svou pozornost od takzvané „Velkolepé sedmičky“ k dalšímu velkému investičnímu trendu: přetváření obchodu. Bernstein předpovídá, že menší a střední americké průmyslové podniky mohou získat na snížení konkurence, které obchodní omezení přinesou, a lídři nedávného býčího trhu tak budou potenciálně zranitelní.V celosvětovém měřítku nejsou Spojené státy v boji proti rostoucímu čínskému exportnímu strojírenství osamoceny. Evropská unie se chystá během několika měsíců zavést vlastní cla na čínské elektromobily. Brazílie znovu zavádí cla na dovoz elektromobilů a Indie uvalila cla na čínskou ocel. Také další země zvažují svá vlastní opatření, protože Čína díky svým agresivním investicím do kritických odvětví rychle hromadí přebytek zboží.Rozsáhlejší obchodní třenice se tentokrát objevují vedle Federálního rezervního systému, který se již potýká s problémy s inflací. Torsten Sløk, hlavní ekonom společnosti Apollo Group Management, varuje před výraznými inflačními propady, které nepocházejí pouze ze zboží, ale také ze služeb.Protekcionistická politika se promítne i do nákladů na služby prostřednictvím zvýšených mezd, což je nevyhnutelný důsledek výroby blíže k domovu, kde jsou náklady na pracovní sílu obvykle vyšší než v Číně.Vzhledem k tomu, že globální obchodní válka si vybírá daň na ekonomikách, zatímco Čína pokračuje ve své cestě agresivní dominance na trhu, stojí mezinárodní vztahy a globální obchod před možným bodem obratu. Důsledky změn cel budou mít dopad nejen na podniky a výrobu, ale pravděpodobně proniknou i do každodenního života a ovlivní peněženku každé domácnosti.Pozoruhodné je, že zatímco politické analýzy zvažují možné uzavření dohody a potenciál čínských firem investovat v USA za navrátivší se Trumpovy administrativy, zároveň varují před větší volatilitou trhů. Blížící se listopadové volby v USA však mohou přinést i ostřejší rétoriku o dalších omezeních v oblasti technologií, zdravotnických prostředků a biotechnologií ze strany Bidenovy administrativy.V době globální nejistoty a měnících se obchodních priorit by tato rozhodnutí a jejich potenciální důsledky mohly výrazně změnit globalizační hru, jak ji známe. Ekonomové se domnívají, že dopady těchto změn zatím nejsou v dlouhodobých předpokladech investorů dostatečně zohledněny, takže krajina globálního obchodu je neznámější než kdykoli předtím.