Růst HDP v 1. čtvrtletí o 0,2 % byl za očekáváním, brzdily ho investice

Dnes to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zhoršil svůj první odhad z konce dubna. Původně statistici předpokládali meziroční růst HDP 0,4 procenta a mezičtvrtletní 0,5 procenta. Ekonomický růst zaostal za očekáváním finančního trhu i České národní banky (ČNB). Analytici i centrální banka se shodují, že ekonomiku brzdil zejména meziroční pokles investic o 2,7 procenta.

„Meziroční růst HDP byl podpořen zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu domácností a zahraniční poptávkou. Naopak negativní vliv měla tvorba hrubého kapitálu,“ uvedl ČSÚ.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,9 procenta a meziročně o 2,5 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně zvýšily o jedno procento a meziročně o 2,1 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o procento a meziročně o 3,5 procenta. Investice klesly ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 2,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí se snížily o 7,9 procenta.

„Meziroční růst reálného HDP v prvním čtvrtletí letošního roku byl ve srovnání s očekáváním ČNB lehce nižší. Za tím stál překvapivý pokles fixních investic, zatímco prognóza předpovídala jejich solidní růst,“ uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Ostatní složky HDP očekávání ČNB překonaly.

Také podle analytiků je hospodářský růst slabší, než se očekávalo. „Zpřesněný odhad HDP potvrdil, že domácí ekonomika sice roste, ale k rychlejšímu oživení zatím nedochází. Problémem je rozdílný vývoj jednotlivých složek. Zatímco spotřeba domácností v prvním čtvrtletí poměrně solidně rostla, tak tvorba hrubého fixního kapitálu naopak výrazně poklesla. Pro plošné oživení ekonomiky je nutným předpokladem pokračující oživování spotřeby domácností a růst investiční aktivity, tedy především zlepšení situace v průmyslu,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek označil za jednoznačné zklamání tvorbu hrubého kapitálu, tedy investice. Ty se meziročně snížily o 2,7 procenta. „Růst ekonomiky v prvním čtvrtletí se tak opíral jen o jednu nohu, kterou je spotřeba. I když není pochyb, že i v dalších kvartálech bude tato složka její růst podporovat, míra podpory má své meze,“ uvedl. Podle něj by ekonomika potřebovala oživení zahraniční poptávky, které by motivovalo firmy k novým investicím.

Za celý rok očekávají analytici růst HDP do 1,5 procenta, ČNB předpokládá 1,4 procenta. Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka Česko sice letos jako poslední země Evropské unie dosáhne předpandemické hospodářské úrovně, nelze ale zatím mluvit o konjunktuře.

Nezaměstnanost v EU v dubnu zůstala na šesti procentech, nejnižší byla v ČR

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v dubnu zůstala na šesti procentech. Nejnižší byla v České republice, kde klesla na 2,7 procenta z březnových 2,9 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Ten používá odlišnou metodiku než Úřad práce ČR, podle něhož byla dubnová nezaměstnanost v Česku vyšší.

Druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v EU vykázalo v dubnu Polsko, a to tři procenta. Nejvyšší byla naopak míra nezaměstnanosti ve Španělsku, kde činila 11,7 procenta. Za Španělskem následovalo Řecko s mírou nezaměstnanosti 10,8 procenta.

Míra nezaměstnanosti ve věkové kategorii do 25 let v EU v dubnu klesla na 14,4 procenta ze 14,7 procenta v předchozím měsíci. V České republice však vzrostla, a to na 7,5 procenta ze 7,3 procenta, vyplývá z údajů Eurostatu.

Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.

V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od dat Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v dubnu klesla na 3,7 procenta z březnových 3,9 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.

Dnešní údaje Eurostatu rovněž ukázaly, že míra nezaměstnanosti v eurozóně v dubnu klesla na 6,4 procenta z březnových 6,5 procenta. Úřad odhadl, že v EU bylo v březnu bez práce 13,149 milionu lidí, z toho 10,998 milionu v eurozóně. Proti březnu se tak počet nezaměstnaných v EU snížil o 103.000 a v eurozóně o 100.000.