Češi si nejčastěji ukládají peníze na spořicí účty. Jejich obliba se za poslední rok ještě zvýšila, když na nich má úspory 58 procent lidí, zatímco loni to bylo 52 procent. Mírně se také zvýšil podíl lidí, kteří žádné úspory nemají. Letos jich je 17 procent, loni to bylo 16 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti KRUK ČR a Slovensko mezi tisícovkou respondentů, jehož výsledky má ČTK k dispozici. KRUK se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků. "Češi jsou v nakládání se svými úsporami i při investování velmi konzervativní. Vlivem inflace se zvýšily sazby na spořicích účtech, které představují jistý výnos bez rizika, takže se staly pro české střadatele jasnou volbou," uvedla generální ředitelka společnosti KRUK Jaroslava Palendalová. Banky na spořicích účtech v současnosti nabízejí úročení mezi 3,5 a šesti %. Vyšší úrokové sazby jsou ale zpravidla dostupné pouze za splnění určitých podmínek, jako je využívání dalších bankovních produktů. V některých případech se také úroková sazba týká pouze části uložených peněz a při překročení stanovené hranice se pro další úložky snižuje. Druhou nejoblíbenější formou držení úspor jsou důchodové účty a penzijní připojištění, kam si peníze ukládá 26 procent Čechů. Následuje ponechávání úspor na běžných účtech, kde je drží 24 procent lidí. V investičních fondech ukládá úspory 18 procent Čechů, do akcií a dluhopisů je vkládá 12 procent. U ukládání úspor do fondů i u akcií a dluhopisů výrazně převažuje podíl mužů nad ženami. Do nemovitostí investuje osm procent Čechů, do drahých kovů a do kryptoměn shodně šest procent. "Do rizikovějších investic se pouštějí spíše muži a obecně především mladší lidé," uvedla Palendalová. Do kryptoměn investují v největší míře lidé pracující v informačních technologiích, kde takto peníze ukládá 23 procent Čechů, a v kultuře, kde je podíl 22 procent. Průzkum také ukázal, že 17 % Čechů si ukládá peníze doma v hotovosti. Mírně mezi nimi převažují ženy, největší podíl je u mladých lidí do 34 let. Rovněž 17 procent Čechů žádné úspory nemá. Valná hromada ČEZ schválila dividendu 52 Kč za akcii, dozorčí radu doplní Půta Dnešní valná hromada energetické společnosti ČEZ krátce po 23:00 skončila, trvala více než 14 hodin. Schválila dividendu z loňského očištěného zisku 52 Kč za akcii. Celkově tak mezi akcionáře firma rozdělí 28 miliard Kč, což odpovídá 80 procentům ze zisku. Stát z toho dostane kolem 19 miliard Kč. Hromada zároveň doplnila dozorčí radu o libereckého hejtmana Martina Půtu. Po téměř 11hodinovém projednávání zpráv vedení firmy nabral další průběh rychlejší tempo. Jednání tak skončilo zhruba hodinu před půlnocí. Do Kongresového centra v Praze dnes dorazilo přibližně 450 akcionářů. Hlasování o dividendě bylo tradičně nejvíce očekávaným bodem dnešní valné hromady ČEZ. Akcionáři tentokrát hlasovali o jediném návrhu, který vzneslo představenstvo firmy. Stát, na rozdíl od loňského roku, tentokrát protinávrh nepodal. Schválený návrh znamená třetí nejvyšší dividendu společnosti, je ve stejné výši jako v roce 2021. Dosud rekordní dividendu ČEZ akcionářům na návrh státu vyplatil loni, šlo o 145 Kč za akcii, celkově 78 miliard Kč. Vyšší ještě byla dividenda v roce 2009, kdy činila 53 Kč za akcii. Valná hromada ČEZ dnes řešila také složení dozorčí rady, v níž dosud bylo jedno neobsazené místo. Novým členem rady se stal současný hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Byl jediným kandidátem, navrhlo ho ministerstvo financí. Nejdelším bodem jednání byl ovšem hned ten první, který byl věnován zprávám orgánů představenstva a dozorčí rady podniku. Akcionáři se nejčastěji vedení podniku dotazovali na přístup firmy k takzvané windfall tax z neočekávaného zisku. ČEZ na ni loni odvedl státu 30,1 miliardy Kč. V rámci dalších odpovědí na otázky akcionářů dnes členové vedení například uvedli, že těžba v hnědouhelném lomu Bílina by mohla skončit do roku 2030, nikoliv v roce 2035, do kterého ČEZ původně získal povolení těžby. Zástupci polostátní firmy zároveň uvedli, že budoucnost energetiky je v obnovitelných zdrojích. Řada dotazů směřovala také k financování nových jaderných bloků. Podle ČEZ dosud příprava nového reaktoru v Dukovanech vyšla na 3,5 miliardy Kč. ČEZ v loňském roce vydělal 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly podle firmy mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl přes 40 miliard Kč. I přes vysoký meziroční propad jde ale s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je zásadní pro výši dividendy, loni činil 34,8 miliardy Kč. Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 % akcií. <!-- DIP popup-->