Moderní svépomocné rady nás často tlačí k tomu, abychom si méně lámali hlavu s tím, co si myslí druzí, abychom vyjadřovali své skutečné a autentické myšlenky a emoce bez obav z následků a abychom dali přednost radikální upřímnosti před zdvořilým vyhýbáním se konfliktům.

Podle těchto rad je lepší pravda, která bolí, než uklidňující lež, a to i v případě, že má lež posílit důvěru a podpořit pozitivní vztahy na pracovišti. Myšlenka je taková, že pravda je zpočátku hořká, ale nakonec sladká, zatímco u lží je tomu naopak (slovní hříčka).

Nejčastěji se naši kolegové v práci nebudou příliš zajímat o to, co si v hloubi duše myslíme o různých otázkách, zejména pokud se netýkají práce. To, že jsou vaše názory kontroverzní a pravděpodobně naštvou ostatní, neznamená, že jsou správné (stejně jako konvenční povaha názorů neznamená, že jsou špatné).

Ve skutečnosti častěji než jindy platí, že říkat věci tak, jak jsou, nesvědčí o inteligenci. Špatné sociální dovednosti, pokud nejsou známkou toho, že jste příliš sebestřední na to, abyste se zajímali o to, co si myslí ostatní, vyvolávají dojem, že nedokážete uvažovat o možnosti, že jejich názory jsou správné a vaše špatné.

To znamená, že pokud budete lidem říkat vždy to, co chtějí slyšet, nebudou vás považovat za sociálně zdatného nebo emočně inteligentního, ale za podvodníka, falešného nebo falešného.

Všichni jsme se s takovým typem člověka setkali: někdo, kdo vždy každého chválí, je přehnaně pozitivní a milý a nikdy s nikým otevřeně nesouhlasí. Je to ten bolestný okamžik, kdy někdo překročí hranici mezi politickými dovednostmi a chováním politika.

Stejně riskantní je pravděpodobně důvěřovat jedincům, kteří jsou příliš nerozvážní na to, aby své nevrlé myšlenky a negativní názory zmírnili nebo zmírnili. Ačkoli falešná zdvořilost může být lepší než opravdová hrubost, je stejně neslučitelná s důvěrou a stejně tak pravděpodobné, že bude bránit navázání kontaktů s ostatními.

Jak tedy najít rovnováhu mezi vyhýbáním se konfliktům a konflikty; mezi upřímností a laskavostí; mezi vaším názorem a názorem druhých?

ZAMĚŘTE SE NA SVŮJ CÍL

Jak moc vám záleží na reakcích druhé osoby oproti tomu, abyste přednesli svůj názor? Řeknete raději, co chcete, ale zraníte jejich city, nebo se zaměříte na budování či udržení pozitivního vztahu, i když to vyžaduje nevyjádření vašich názorů?

Jak důležité je například pro vaše spolupracovníky slyšet, co si myslíte o nadcházejících prezidentských volbách, potratech, geopolitice a krizi na Blízkém východě?

Obecně lze říci, že polarizací názorů lze dosáhnout pouze dvou výsledků: buď posílit již tak kmenové spojení mezi vámi a lidmi, kteří smýšlejí stejně jako vy, nebo si znepřátelit ty, kteří tak nesmýšlejí (nebo obojí). Lidé jen zřídka mění své názory na otázky, které jsou hluboce spjaty s jejich hodnotami, zkušenostmi a identitou.

VYBÍREJTE SI SVÉ BITVY

Uvědomte si, že vyjádření vašich názorů může vyvolat konflikt a konfrontaci, a proto si nezapomeňte vybírat bitvy. Stejně jako nebudete působit důvěryhodně, pokud budete neustále se všemi ve všem souhlasit, nebudete také bráni vážně, pokud budete neustále se všemi ve všem nesouhlasit.

Pokud doufáte, že se vám podaří přesvědčit lidi, aby smýšleli stejně jako vy, pak nezapomeňte posoudit, zda je tento cíl dosažitelný, a zhodnotit výhody a nevýhody vítězství či prohry ve sporu. Důležité je, že ještě důležitější než to, co a proč děláte, je to, jak to děláte.

OPŘETE SE O SVÉ SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

Lidé se nebudou zajímat ani tak o vaše názory, jako spíše o vaši schopnost sdělit je způsobem, který prokazuje povědomí o společenských normách, převládající etiketě a v zásadě i snahu brát v úvahu názory a pocity ostatních lidí.

Lidé budou snáze tolerovat vaše názory, pokud se budete snažit, abyste je pochopili, nebudete je podceňovat ani se nad ně povyšovat a projevíte schopnost ocenit nuance, výhrady a různé pohledy na danou problematiku.

Míra vašeho přesvědčení nemusí být doprovázena asertivitou nebo arogancí. Je pravděpodobnější, že ostatní přesvědčíte – nebo alespoň přimějete k tomu, aby váš názor zvážili -, pokud do svého názoru vnesete dávku pokory a empatie.

OMLUVTE SE, KDYŽ JE TO POTŘEBA

I když máte v úmyslu vést s někým upřímnou diskusi, která vyžaduje vyjádření vašich názorů, pokud někoho neúmyslně zraníte nebo naštvete, vždy se upřímně omluvte.

Nic nezískáte tím, že se s lidmi pohádáte kvůli neshodám, a hodně získáte tím, že se naučíte koexistovat a spolupracovat s ostatními, kteří nesdílejí vaše názory. Když druhým ukážete, že vám na nich záleží stejně jako na vašich názorech, budou k vašim postojům a názorům vnímavější, zejména pokud se naučíte respektovat ty jejich a dáte jim to najevo.

Práce, stejně jako život obecně, je vždy křehké vyvažování. Vyžaduje to mnoho přemýšlení, rozvažování a kalibrace. Zpětná vazba od druhých je rozhodující pro zlepšení vašeho chování, ať už se naučíte sdělovat své upřímné názory, nebo je potlačovat.

Přestože dokonalost je málokdy na dosah, můžete se výrazně zlepšit jednoduše tím, že budete věnovat pozornost tomu, co říkáte a jak vaše slova působí na ostatní.

Stejně tak pokud chcete povzbudit ostatní, aby vám řekli, co si skutečně myslí, měli byste raději projevit určitou toleranci, otevřenost a schopnost spojit se s myšlenkami druhých lidí, i když jsou odlišné.