Podle největší japonské odborové organizace Rengo se japonské firmy dohodly, že v letošním roce zvýší měsíční mzdy o 5,10 %, což je nejvyšší nárůst za posledních 33 let. Tento krok je považován za klíčový pro to, aby Japonsko dosáhlo pozitivního cyklu hospodářského oživení poháněného lepšími příjmy a spotřebou domácností, což by vyvážilo rostoucí životní náklady. Takovýto soběstačný růst by také mohl pomoci japonské centrální bance (BOJ) v jejím úsilí ukončit deflaci a případně zvýšit úrokové sazby. Velké firmy již dříve v březnu oznámily zvýšení mezd o 5,28 %, což přimělo BOJ k ukončení politiky záporných úrokových sazeb a kontroly výnosové křivky. Zatímco zvyšování mezd převažovalo spíše u větších společností, pozornost se nyní soustředí na to, zda budou následovat i menší podniky. U pracovníků na částečný úvazek dochází k růstu hodinových mezd, protože se firmy snaží přilákat mladší zaměstnance. Rozdíly v příjmech v zemi však zůstávají značné. Vláda premiéra Fumio Kišidy se snaží tento problém řešit zvýšením minimální hodinové mzdy na 1 500 jenů (9,27 USD) do poloviny 30. let.
Podle největší japonské odborové organizace Rengo se japonské firmy dohodly, že v letošním roce zvýší měsíční mzdy o 5,10 %, což je nejvyšší nárůst za posledních 33 let. Tento krok je považován za klíčový pro to, aby Japonsko dosáhlo pozitivního cyklu hospodářského oživení poháněného lepšími příjmy a spotřebou domácností, což by vyvážilo rostoucí životní náklady. Takovýto soběstačný růst by také mohl pomoci japonské centrální bance v jejím úsilí ukončit deflaci a případně zvýšit úrokové sazby. Velké firmy již dříve v březnu oznámily zvýšení mezd o 5,28 %, což přimělo BOJ k ukončení politiky záporných úrokových sazeb a kontroly výnosové křivky. Zatímco zvyšování mezd převažovalo spíše u větších společností, pozornost se nyní soustředí na to, zda budou následovat i menší podniky. U pracovníků na částečný úvazek dochází k růstu hodinových mezd, protože se firmy snaží přilákat mladší zaměstnance. Rozdíly v příjmech v zemi však zůstávají značné. Vláda premiéra Fumio Kišidy se snaží tento problém řešit zvýšením minimální hodinové mzdy na 1 500 jenů do poloviny 30. let.