Neschopnost Německa dosáhnout významného růstu vrhá stín na dlouhodobé vyhlídky ekonomiky a politické naděje tří vládnoucích stran pod vedením kancléře Olafa Scholze. S poklesem podnikatelské důvěry v minulém týdnu a úterními údaji, které pravděpodobně ukáží, že hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí téměř nevzrostl, se země, která byla dlouho považována za motor evropské expanze, stále více jeví jako mrtvá váha. Z deseti čtvrtletních údajů o HDP od Scholzova nástupu do funkce jich více než polovina vykázala buď téměř nulový růst, nebo pokles. Jádrem německé slabosti je výrobní základna, která po většinu tohoto století udržovala růst založený na vývozu. Již před pandemií Covid-19 začalo docházet k oslabení tempa růstu, protože první funkční období Donalda Trumpa a napětí s Čínou zhoršily globální obchodní podmínky, na kterých němečtí vývozci závisí. Konec dovozu levného plynu z Ruska pak zasadil další tvrdou ránu, kterou se podniky, zejména v energeticky náročných odvětvích, stále snaží překonat. „Stále existuje naděje, že se jednoho dne vrátí globalizovaný svět, ze kterého jsme tolik profitovali,“ říká hlavní ekonomka Sandra Ebnerová ze společnosti Union Investment. „To se nestane - a my si na to nesmírně těžko zvykáme.“ Němečtí výrobci automobilů, hlavní pilíř dřívějšího úspěchu ekonomiky, se také snaží dohnat ztracené pozice, protože čelí čínskému náskoku ve výrobě elektromobilů a na domácím trhu se postupné vyřazování vozidel se spalovacími motory vrací zpět. „Pouze 12 % nově registrovaných vozidel v Německu je elektrických - loni to bylo více než 20 %,“ říká Helena Wisbert, profesorka automobilové ekonomiky na univerzitě v Ostfalii. Poslední finanční výsledky těžkých průmyslových vah v zemi vykreslují podobný obrázek. Zisk společnosti BASF se snížil poté, co ceny v celém jejím chemickém odvětví klesly, a skupina Mercedes-Benz snížila klíčovou prognózu marží kvůli utlumenému výhledu a silné konkurenci v Číně. Volkswagen - který již byl nucen snížit svůj výhled - oznámí výsledky hospodaření ve čtvrtek. Kořeny potíží ekonomiky přesahují cyklickou volatilitu - podle výzkumu agentury Bloomberg Economics je polovina z odhadovaného 7% poklesu průmyslové aktivity strukturální. Navzdory těmto potížím někteří pozorovatelé předpokládali, že to nejhorší už bude za námi. V říjnu loňského roku ekonom Berenberg Holger Schmieding uvedl, že propad německého průmyslu se možná blíží svému vrcholu. S nástupem druhého čtvrtletí však průmysl stále skomíral. V dubnu institut Ifo uvedl, že ekonomika se stabilizuje, ale celosvětové hospodářské oživení německým výrobcům nějak nepomáhá - výsledek tehdy označil za „záhadný“. Ve skutečnosti výroba tehdy opět klesala a v květnu se propadla ještě více a dosáhla nejnižší úrovně za poslední čtyři roky a šéf Ifo Clemens Fuest minulý týden uvedl, že celkový výhled pro Německo je „spíše pochmurný“. „Viním z toho technologickou patovou situaci,“ říká Martin Gornig, ekonom Německého institutu pro hospodářský výzkum. "Nemůžeme už investovat do starých, fosilních technologií a zatím nevíme, do jakých nových technologií investovat. Pokud se nám to podaří překonat, Německo se jistě bude moci opět stát evropským lídrem." Určitou podporu sentimentu by mohlo poskytnout zmírnění neenergetické inflace a pokračující růst mezd, stejně jako rozpočtový plán na rok 2025, na kterém se Scholzově rozhádané vládě podařilo po náročných jednáních dohodnout minulý měsíc. Zdá se však, že nic z toho se zatím nepromítá do spotřebitelů, neboť čtvrteční ostře sledovaný index podnikatelské nálady institutu Ifo vykázal pokles ve službách, který má tendenci sledovat domácí spotřebu. Opakované odklady hospodářského oživení Německa jsou zlověstným znamením pro problémovou kancléřku, která minulý týden potvrdila, že se hodlá příští rok ucházet o druhé funkční období. Začátkem tohoto měsíce přijala plán růstu, který má zemi vrátit na správnou cestu. Balíček obsahuje kroky k posílení soukromých a veřejných investic a urychlení rozšíření obnovitelných zdrojů energie, dodatečné daňové odpisy pro podniky a pobídky pro lidi, aby pracovali déle. Vláda rovněž prodlouží daňové úlevy na náklady na elektřinu pro výrobce a urychlí úsilí o snížení byrokracie. Je však nepravděpodobné, že by voliči pocítili dopady před parlamentními volbami, které se mají konat v září 2025. A vzhledem k tomu, že kancléřovi sociální demokraté v průzkumech zaostávají, je pravděpodobné, že se špatný stav německé ekonomiky stane součástí jeho dědictví. Podporuje také extremisty v méně rozvinutých východních spolkových zemích Německa. Letos v září proběhnou na východě země troje zemské volby a krajně pravicová AfD i krajně levicová BSW se chystají dosáhnout zisku díky svým protiimigračním a proruským platformám. Kromě nepříznivého geopolitického klimatu se Německo potýká s úbytkem pracovních sil, byrokracií a nejistotou ohledně politického směřování dekarbonizace ekonomiky. Samovolné omezení vládních půjček v důsledku tzv. dluhové brzdy znamená, že existuje jen malý prostor pro veřejné výdaje na řešení dlouhodobých ekonomických problémů země. „V mnoha oblastech se investuje příliš málo,“ konstatuje Sabrina Reehová, manažerka akciových fondů DWS. „Překonání tohoto problému a větší investice do infrastruktury a digitalizace mohou mít velmi podpůrný účinek.“