Společnost IBM ve velkém změnila svět výpočetní technologie. Jaká je její historie? Nachystali jsme si pro vás shrnutí toho nejzajímavějšího. 3. srpna roku 1981 byl uveden na trh přelomový osobní počítač od společnosti IBM, který znamenal významný milník v historii osobních počítačů a revoluci v celém technologickém průmyslu. Dnes si při této příležitosti posvítíme právě na stručnou historii této společnosti. Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více: 1492 – Kryštof Kolumbus vyplul z jihošpanělského přístavu Palos Palos de la Frontera na svoji první objevitelskou výpravu. 1778 – V Miláně bylo otevřeno divadlo La Scala. 1914 – První světová válka: Německo vyhlásilo válku Francii a napadlo Belgii. 1936 – Olympijské hry v Berlíně: v běhu na 100 metrů zvítězil americký sprinter Jesse Owens. 1958 – Atomová ponorka USS Nautilus dosáhla jako první plavidlo Severního pólu. 2015 – Více než 300 obětí si vyžádaly monzunové povodně napříč jižní Asii. A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky: 1807 – Královský souhlas získal zákon o Východoindické společnosti, který fakticky ukončil monopol britské Východoindické společnosti v Indii a otevřel možnosti pro další podniky, aby se zapojily do obchodu s Indií. 1914 – Začala první světová válka, která výrazně narušila světový obchod a měla hluboký dopad na podniky po celém světě. 1958 – USS Nautilus, první ponorka s jaderným pohonem na světě, dokončila svou historickou podmořskou cestu přes severní pól a demonstrovala tak potenciál jaderné energie a její dopad na různá průmyslová odvětví. světApartmány Benecko - Investiční apartmány v obci Benecko přímo na sjezdovce Reklama IBM, celým jménem International Business Machines Corporation, přední americký výrobce počítačů s významným podílem na trhu ve Spojených státech i v zahraničí. Sídlo společnosti se nachází v Armonku ve státě New York. Společnost byla založena v roce 1911 jako Computing-Tabulating-Recording Company sloučením tří menších společností, které vyráběly děrné štítky a další kancelářské produkty. Svůj současný název přijala společnost v roce 1924 pod vedením Thomase Watsona, muže se značnými marketingovými schopnostmi, který se stal generálním ředitelem v roce 1914 a do roku 1924 získal nad firmou úplnou kontrolu. Watson vybudoval z tehdy skomírající společnosti předního amerického výrobce děrnoštítkových tabelačních systémů používaných vládami a soukromými podniky. Vytvořil také vysoce disciplinovanou a konkurenceschopnou prodejní sílu, která přizpůsobovala tabelační systémy společnosti vyráběné na zakázku potřebám konkrétních zákazníků. V roce 1933 společnost IBM koupila společnost Electromatic Typewriters, Inc. a vstoupila tak na pole elektrických psacích strojů, v němž se nakonec stala lídrem v oboru. Během druhé světové války se IBM podílela na konstrukci několika rychlých elektromechanických kalkulaček, které byly předchůdci elektronických počítačů. Firma však od výroby těchto elektronických systémů pro zpracování dat upustila, dokud se v roce 1952 nestal prezidentem společnosti Watsonův syn Thomas Watson mladší a nezačal v této oblasti podnikat. Po vstupu na pole počítačů umožnila velikost IBM velké investice do vývoje. Díky těmto investicím a dominantnímu postavení v oblasti kancelářských počítacích strojů, zkušenostem v oblasti marketingu a závazku opravovat a servisovat vlastní zařízení se IBM rychle ujala dominantního postavení na americkém trhu s počítači. V šedesátých letech vyráběla 70 % světových počítačů a 80 % počítačů používaných ve Spojených státech. Specialitou IBM byly mainframe počítače, tj. drahé středně velké až velké počítače, které dokázaly zpracovávat numerická data velkou rychlostí. Na rostoucí trh osobních počítačů vstoupila společnost až v roce 1981, kdy představila IBM Personal Computer. Tento produkt dosáhl významného podílu na trhu, ale IBM přesto nedokázala uplatnit svou obvyklou dominanci jako výrobce osobních počítačů. Nové technologie založené na polovodičových čipech zmenšovaly počítače a usnadňovaly jejich výrobu, což umožňovalo menším společnostem vstoupit do této oblasti a využívat nové trendy, jako jsou pracovní stanice, počítačové sítě a počítačová grafika. Obrovská velikost IBM jí bránila rychle reagovat na tyto zrychlující se technologické změny a v 90. letech 20. století se společnost značně zmenšila. V roce 1995 IBM koupila společnost Lotus Development Corporation, významného výrobce softwaru. V roce 2002 IBM prodala svou divizi magnetických pevných disků za 2,05 miliardy dolarů japonské elektronické firmě Hitachi, Ltd. Podle podmínek prodeje se IBM zavázala, že bude po dobu tří let pokračovat ve výrobě pevných disků se společností Hitachi ve společném podniku známém jako Hitachi Global Storage Technologies. V roce 2005 Hitachi převzala plnou kontrolu nad společným podnikem a IBM přestala vyrábět zařízení, které vynalezla v roce 1956. V prosinci 2005 IBM prodala svou divizi osobních počítačů společnosti Lenovo Group, významnému čínskému výrobci. Kromě hotovosti, cenných papírů a restrukturalizace dluhu získala společnost IBM 18,9 % podíl ve společnosti Lenovo, která získala právo prodávat své osobní počítače pod značkou IBM až do roku 2010. Díky těmto odprodejům se společnost IBM odklonila od výroby tzv. komoditních produktů, aby se mohla soustředit na své divize počítačových služeb, softwaru, superpočítačů a vědeckého výzkumu. Od roku 2000 se jeden z jejích superpočítačů IBM trvale umisťuje na předních příčkách v žebříčku nejvýkonnějších strojů v oboru, měřeno standardizovanými výpočetními testy. Kromě výroby superpočítačů pro vlády a velké korporace navrhla divize superpočítačů IBM ve spolupráci s japonskými společnostmi Toshiba Corporation a Sony Corporation širokopásmový počítač Cell Broadband Engine. Tento pokročilý počítačový čip, vyvíjený od roku 2001 po dobu čtyř let, má mnohostranné využití, od superpočítačů přes televizory Toshiba s vysokým rozlišením až po elektronický herní systém Sony Playstation 3. IBM také navrhla počítačové čipy pro herní systémy Microsoft Corporation Xbox 360 a Nintendo Company Wii. IBM se stala první společností, která v jednom roce vytvořila více než 3 000 patentů a později více než 4 000 patentů v jednom roce . Společnost nyní vlastní více než 40 000 aktivních patentů, které generují značné příjmy z licenčních poplatků.