Klíčové body
- Emmanuel Macron jmenoval 33letého Antoina Armanda ministrem financí, což ho staví do čela rozpočtové bitvy s politicky rozděleným parlamentem
- Francie čelí hrozbě rozpočtového deficitu ve výši 6 %, což vyžaduje rychlá opatření na omezení výdajů nebo zvýšení daní
- Macronovo jmenování nového kabinetu signalizuje posun doprava, ale parlamentní většina pro podporu fiskální disciplíny stále chybí
Podle prohlášení, které v sobotu přečetl šéf prezidentova štábu, mu bude sekundovat ministr rozpočtu Laurent Saint-Martin. Devětatřicetiletý šéf organizace Business France, která podporuje růst exportu a zahraniční investice, je bývalým hlavním zpravodajem pro rozpočet v parlamentu.
Prioritou vlády premiéra Michela Barniera bude v příštích týdnech předložit návrh rozpočtu na příští rok a vyřešit obrovský deficit Francie. Tento úkol je však komplikovaný, protože Macronovo překvapivé červnové rozhodnutí vyhlásit mimořádné parlamentní hlasování po porážce krajně pravicové strany Marine Le Penové v evropských volbách zanechalo hluboce rozdělené Národní shromáždění, v němž se žádná skupina neblíží většině.
O napětí mezi politickými stranami svědčí i to, že Macronovi trvalo dva měsíce, než vybral nového premiéra mimo svou centristickou skupinu, zatímco Barnier z konzervativních Republikánů potřeboval více než dva týdny intenzivních konzultací, než přišel se seznamem ministrů.
Armand, jehož titul zahrnuje finance, hospodářství a průmysl, je ústředním dílem politické skládačky, v jejímž rámci byl ministrem vnitra jmenován také šéf republikánů v Senátu Bruno Retailleau. Celkově došlo v kabinetu k posunu doprava: z 39 členů pochází 10 z Barnierovy skupiny, přestože má v Národním shromáždění méně než 50 z 577 křesel, a 12 z Macronovy skupiny.
Správná rovnováha je klíčová pro přežití vlády, která by mohla být snadno svržena hlasováním o nedůvěře v dolní komoře parlamentu. Parlamentní matematika znamená, že Le Penová, jejíž Národní sjednocení získalo nejvíce křesel ze všech stran, může ovlivnit, zda takový návrh podaný levicovými stranami uspěje.
Barnier v sobotu na sociální síti X napsal, že se tým dá „do práce“. První reakce na obou stranách politického spektra však nebyly pro premiéra příliš povzbudivé.
„Tato nová vláda znamená návrat macronismu zadními vrátky,“ napsal na X předseda Národního shromáždění Jordan Bardella a dodal, že jde o ‚vládu, která nemá budoucnost‘.
Lídr krajní levice Jean-Luc Melenchon, jehož strana Nepoddajná Francie je součástí levicové aliance Nová lidová fronta, která je největší skupinou v parlamentu, na X napsal, že „je nutné se vlády co nejdříve zbavit“. Melenchon by se mohl pokusit vyvolat hlasování o nedůvěře již 1. října.
Kabinet je pozoruhodný především tím, jak málo vysoce postavených politiků souhlasilo s tím, že budou jeho členy. Laurent Wauquiez, předseda Republikánů v Národním shromáždění, podle francouzských médií odmítl ve čtvrtek na schůzce s Barnierem post ministra financí. Po schůzce nicméně Wauquiez na X napsal, že Barnier může počítat s jeho podporou a podporou republikánů v parlamentu.
Oznámení ukončilo týdny nejistoty poté, co rozhodnutí o vypsání předčasných voleb vyvolalo zmatek na trzích s dluhopisy a zvýšilo výpůjční náklady Francie ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, protože investoři se obávali dopadu na veřejné finance. Fiskální situace se během léta pod dohledem přechodné vlády dále zhoršila.
Bez nových opatření na omezení výdajů nebo zvýšení daní by rozpočtový deficit Francie mohl letos dosáhnout 6 % výkonu ekonomiky, uvedl v pátek deník Les Echos s odvoláním na nové prognózy ministerstva financí. Pravidla Evropské unie jej omezují na 3 %.
Kromě bezprostředních fiskálních obav je ve hře i Macronův odkaz. Během více než sedmi let ve funkci se držel mantry na podporu podnikání, odmítal zvyšovat daně, investoval do nových průmyslových odvětví a spoléhal na příslib lepšího růstu, který by měl zalepit díry ve veřejných financích. Vzhledem k trvale pomalé ekonomice a rostoucímu zadlužení se však změna kurzu stala nevyhnutelnou.
Blízký Macronův spojenec na klíčové pozici
Armand podpořil Macronovu volební kampaň v roce 2017 a poté vedl místní pobočku prezidentovy strany v regionu Haute-Savoie, který sousedí se Švýcarskem, a v roce 2022 získal mandát v parlamentních volbách.
Stejně jako Macron je Armand absolventem prestižní Ecole Nationale d’Administration. Svou kariéru zahájil na ministerstvu financí, kde se zabýval průmyslem, řešením krize Covid a přechodem na novou energetiku.
V předčasných volbách Armand znovu získal poslanecký mandát a v červenci byl zvolen předsedou hospodářské komise Národního shromáždění, kterou po jmenování ministrem opustí.
Na svých internetových stránkách Armand uvádí, že odmítá politiku, která se zaměřuje na stranické nálepky, a nikoli na výsledky.
„Vždycky jsem byl zapálený pro politiku – v tom ušlechtilém slova smyslu,“ napsal Armand.
Saint-Martin bude podléhat přímo Barnierovi, což je známkou důležitosti, kterou premiér přikládá prosazení rozpočtu.
Podle francouzských zákonů musí vláda předložit rozpočet parlamentu do prvního říjnového úterý, ačkoli Barnierovi asistenti připustili možnost, že by se tento termín o týden posunul. Tlak na nového ministra financí umocňuje skutečnost, že Evropská unie zařadila Francii do zvláštního postupu, jehož cílem je prosazovat přísnější fiskální disciplínu v zemích, které jsou považovány za země s nadměrnými dluhy a deficity.
Barnier naznačil, že omezení deficitu bude hlavní prioritou. Zkušený konzervativní politik však zatím příliš nenaznačil, jakým způsobem toho chce dosáhnout, a v parlamentu zdaleka nemá většinu, která by jakýkoli plán podpořila.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky