Vláda by na středečním jednání měla schválit návrh rozpočtu na příští rok, který podle zákonných pravidel musí odeslat Sněmovně do konce září. Ministerstvo financí navrhlo rozpočet se schodkem 230 miliard korun, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale s ohledem na dopad povodní minulý týden oznámil, že deficit nakonec bude o deset miliard korun vyšší. Kabinet by ve středu měl schválit také novelu letošního státního rozpočtu, u kterého by se v důsledku povodní měl schodek zvýšit o 30 miliard korun na 282 miliard korun. <!-- DIP popup--> Návrh rozpočtu, který vypracovalo ministerstvo financí na příští rok počítal s příjmy 2,086 bilionu korun a výdaji 2,316 bilionu korun. Vláda může parametry upravit, je tedy pravděpodobné, že výdaje budou o deset miliard korun vyšší. Původní návrh počítal se zvýšením výdajů ve většině rozpočtových kapitol, mezi výjimky patřila ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo průmyslu a obchodu. Zatím není jasné, nakolik se návrh při jednání mezi koaličními stranami a jednotlivými ministry změnil. Proti letošnímu roku návrh rozpočtu na příští rok počítá s růstem kapitálových výdajů o 35,9 procenta na 250,8 miliardy korun. Investice státu budou podle ministerstva financí směřovat především do dopravní infrastruktury, když kapitálové výdaje ministerstva dopravy jsou plánovány na 91,5 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 49,2 miliardy korun. Návrh rozpočtu počítá rovněž se zvýšením výdajů na důchody a sociální dávky. Na penze by mělo jít příští rok 699,8 miliardy korun, o 10,1 miliardy korun víc než letos. Zdvojnásobují se výdaje na dávky hmotné nouze z nynějších 7,5 miliardy korun na 15,9 miliardy korun. Do podpor v nezaměstnanosti by mohlo putovat 12 miliard korun, letos je to 10,1 miliardy. Na rekvalifikace a opatření na podporu zaměstnanosti se počítá s částkou 4,5 miliardy korun, letos je to zhruba třetina. Vláda musí návrh rozpočtu na příští rok do konce září odeslat Sněmovně. Poslanci by ho měli v prvním čtení, kdy se vyjadřují k celkovým příjmům, výdajům a saldu, rozhodovat 23. října. Závěrečné schvalování rozpočtu bývá zpravidla na programu v prosinci, následně normu musí podepsat prezident. Senát se k rozpočtu nevyjadřuje. Pokud zákon o státním rozpočtu nevyjde ve Sbírce zákonů do konce roku, bude muset stát hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Vláda by dnes měla projednat také novelizaci letošního státního rozpočtu. Stanjura navrhuje zvýšení schodku na 282 miliard korun. Dodatečných 30 miliard korun přitom označil za horní hranici očekávaných výdajů spojených s odstraňováním škod po povodních. Pokud budou skutečné výdaje nižší, bude nižší i letošní deficit. Novelu letošního rozpočtu by podle Stanjury měla Sněmovna schvalovat ve stavu legislativní nouze, aby bylo možné peníze co nejrychleji využít. O proceduře schvalování už předběžně jednal s opozicí, hlasování očekává v říjnu. ČNB: Bankám v prvním pololetí stoupl zisk o osm procent na 59,9 mld. Kč Bankám a spořitelnám v Česku v prvním pololetí letošního roku stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 4,25 miliardy Kč, tedy o osm procent, na 59,94 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma bank ke konci června činila 10,621 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 640 miliard korun. Zisk z finanční a provozní činnosti bankám vzrostl v prvních šesti měsících roku meziročně o 2,2 miliardy na 125,1 miliardy korun. Úrokové výnosy se jim zvýšily o 11,4 miliardy na 280,9 miliardy korun, výnosy z poplatků a provizí jim vzrostly o 3,9 miliardy na 30,9 miliardy korun. Banky v prvním pololetí těžily převážně z rostoucí aktivity na úvěrovém trhu, řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Podpůrným faktorem byl podle něj i větší zájem o investiční produkty, ze kterých bankám plynuly poplatky. Na druhou stranu je brzdou ziskovosti zrušení úročení povinných minimálních rezerv ČNB. Pokračoval proces ztenčování úrokových marží bank, doplnil analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Snižování sazeb ČNB podle něj prozatím nedokázalo rozpumpovat poptávku po úvěrech, produkce nových úvěrů rostla pomalejším než očekávaným tempem. Na druhou stranu pozitivní zprávou jsou stále nízké náklady rizika, které potvrzují dobrou kvalitu úvěrových portfolií zdejších peněžních ústavů, podotkl. Z největších bank čistý zisk skupiny ČSOB v prvním pololetí stoupl meziročně o dvě procenta na 9,5 miliardy korun, České spořitelně o třetinu na 12,4 miliardy korun. Raiffeisenbank se zvýšil o 28,1 procenta na 3,04 miliardy Kč a Monetě o 9,1 procenta na 2,7 miliardy Kč. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 221 milionů eur (5,6 miliardy Kč), stejně jako před rokem. Čistý zisk Komerční banky klesl meziročně o 21,5 procenta na 6,34 miliardy Kč. Tato šestice největších bank platí z loňského nadměrného zisku daň, takzvanou windfall tax. Stát na této dani od bank vybral asi 700 milionů korun, zatímco předpoklad byl asi 33 miliard Kč. Tuto daň budou platit i za letošní a příští rok. Cverna očekává při odvodech na windfall tax podobný výsledek jako za loňský rok, tedy to, že se daň bank prakticky nedotkne.