Inflace v Japonsku nadále nabírá na síle, což staví Bank of Japan (BOJ) do složité pozice při rozhodování o měnové politice. Podle nejnovějších údajů ministerstva vnitra vzrostly spotřebitelské ceny bez čerstvých potravin v srpnu meziročně o 2,8 %, což je nárůst oproti červencovým 2,7 %. Tento vývoj je především důsledkem rostoucích cen zpracovaných potravin, které pokračují ve zdražování kvůli rostoucím výrobním nákladům a oslabení jenu​

Tyto výsledky přicházejí krátce před závěrem dvoudenního zasedání BOJ, na kterém se očekává, že centrální banka ponechá svou základní úrokovou sazbu na 0,25 %. Ekonomové a analytici pečlivě sledují prohlášení guvernéra BOJ Kazua Uedy, který by mohl naznačit další kroky banky. Více než polovina expertů věří, že centrální banka může zvýšit sazby ještě letos v prosinci, pokud inflace bude pokračovat ve stávajícím trendu​.

Vývoj cen a politika Bank of Japan

Hlavní ukazatel inflace, spotřebitelské ceny bez čerstvých potravin, překonává dvouprocentní inflační cíl BOJ již 29 měsíců. Tento dlouhodobý trend posiluje argumenty pro možné zpřísnění měnové politiky, přestože se centrální banka dosud držela velmi uvolněného přístupu. Yuichi Kodama z Meiji Yasuda Research Institute uvádí, že ceny zůstávají stabilní a BOJ je na cestě ke svému cíli cenové stability, což však nevylučuje další zvyšování sazeb v letošním roce​.

Další klíčový inflační ukazatel, který nezahrnuje čerstvé potraviny a energie, vzrostl v srpnu o 2 %, což představuje nárůst z červencových 1,9 %. Ceny služeb, na které BOJ klade důraz jako na hlavní indikátor dlouhodobých inflačních trendů, zůstaly stabilní na úrovni 1,4 % meziročně. Tyto ceny jsou pro centrální banku důležité, protože mohou naznačovat, zda se inflační tlaky stávají trvalejšími a pronikají do širší ekonomiky​.

Výzvy pro měnovou politiku a reakce trhu

Komunikace BOJ s veřejností a trhy je pod neustálým dohledem, zejména po červencovém zvýšení úrokových sazeb, které způsobilo krátkodobý pokles na světových trzích. Od té doby se představitelé centrální banky snaží jasněji komunikovat svou politiku, přičemž viceguvernér Šiniči Učida uvedl, že banka nebude zvyšovat sazby, pokud bude tržní stabilita ohrožena. Na druhé straně, guvernér Ueda a další představitelé zdůraznili, že BOJ bude pokračovat v přísnější politice, pokud ceny a ekonomické podmínky budou odpovídat jejich výhledu​.

Dalším komplikujícím faktorem je hodnota jenu vůči dolaru. Nedávné snížení sazeb Federálního rezervního systému způsobilo posílení jenu, což negativně ovlivnilo ceny akcií japonských exportérů. Pokud BOJ vyšle jestřábí signály o budoucím zvyšování sazeb, může dojít k dalšímu posílení jenu, což by mohlo poškodit konkurenceschopnost japonských firem na globálním trhu​.

Výhled do budoucna: Ekonomika a politické aspekty

Japonská ekonomika se zotavuje z dopadů pandemie, přičemž ve druhém čtvrtletí letošního roku došlo k růstu díky zvýšeným výdajům domácností a podniků. Reálné mzdy vzrostly druhý měsíc po sobě, což je pozitivní vývoj, který by mohl pomoci domácnostem zvládat rostoucí životní náklady a podpořit širší ekonomický růst. Očekává se, že výrazné zvyšování mezd by mohlo posílit pozitivní hospodářský cyklus, který by BOJ rád viděl zakořeněný v ekonomice​.

Inflační vývoj je zároveň klíčovým tématem politických diskusí, zejména s blížícími se volbami do vedení Liberálně demokratické strany, které proběhnou 27. září. Někteří kandidáti na post lídra vládnoucí strany volají po dalších opatřeních, která by zmírnila dopad inflace na spotřebitele.

Zatímco většina podporuje současnou politiku BOJ, ministr pro hospodářskou bezpečnost Sanae Takaichi zastává opatrnější přístup a varuje před možnými negativními dopady vyšších sazeb na mladé lidi a malé firmy​. Centrální banka bude pečlivě sledovat tržní reakce.

Tento komplexní mix ekonomických a politických faktorů bude i nadále formovat měnovou politiku Japonska v následujících měsících, kdy centrální banka bude muset vyvážit své kroky mezi udržením cenové stability a podporou ekonomického růstu.