Pravděpodobně stále přemýšlíte nad odpovědí – a to je problém. Chceme-li dosáhnout velkých průlomů, potřebujeme hluboký, nepřerušovaný čas na přemýšlení.Dny strávené prací, ne přemýšlenímPro typického zaměstnance jsou dny naplněné náročnou prací – například vypracováváním časově náročných zpráv, účastí na schůzkách s opakujícími se informacemi a odpovídáním na e-maily, které jsou zdánlivě zbytečné. Takováto zaneprázdněnost je nepřítelem úspěchu, protože vysává náš čas. Je to jen iluze pokroku, která zahlcuje naše kalendáře a odvádí naši pozornost od skutečného pokroku.Hluboká práce – a přemýšlení – je naproti tomu místem, kde dochází ke skutečné změně díky soustředěné pozornosti na problém. Umožňuje našim týmům opřít se o své schopnosti a vytvářet nové nápady, které jsou hnacím motorem zlepšování.Je to tehdy, když si bez rozptylování vyhradíme čas na řešení složitých problémů, vytváření strategií do budoucna nebo vývoj nových řešení bez oznámení ze Slacku, obchůzek kanceláří na poslední chvíli nebo nečekaných vyrušení.Podle zprávy společnosti Asana trávíme 60 % pracovních dnů „prací o práci“. To znamená, že na kvalifikovanou práci nám zbývá jen 33 % dní a na strategickou práci ubohých 9 %.Chcete využít této příležitosti?Vytvořili jsme pracovní kulturu, ve které se přemýšlení jeví jako odvážný čin. Vezměte si toto: Kdybyste někoho přistihli v kanceláři, jak jen tak zírá z okna, jak byste reagovali?Většina lidí, kterých se na to zeptám, odpoví: „Flákají se“, ‚asi nemají tolik práce‘ nebo ‚Vraťte se do práce!‘. Stejně tak proč si tolik z nás do kalendáře zapisuje falešné schůzky, aby si zablokovali drahocenný čas na důležitou práci? Je to proto, že mít čas na přemýšlení nám připadá, no, sobecké. Pokud nejsme zaneprázdněni, nesmíme být produktivní.Organizace se však probouzejí a uvědomují si, že být zaneprázdněný není odznakem cti a bez času na přemýšlení lze dosáhnout minimálních inovací. Příliš často odsouváme čas na hluboké přemýšlení do části našeho života ve stylu „dostanu se k tomu, až se k tomu dostanu“. To musí přestat.Budování kultury pro soustředěnou práciStudie Kalifornské univerzity v Irvine zjistila, že zaměstnanci, kterým je umožněno pracovat bez přerušení po delší dobu, jsou produktivnější a mají výrazně nižší úroveň stresu. Abychom v práci skutečně vyřešili problémy s inovacemi, musíme odstranit zbytečné rozptylování a upřednostnit více času na přemýšlení. Zde je návod, jak na to:Minimalizujte schůzky, maximalizujte přemýšlení: Kolik z vašich plánovaných schůzek je skutečně nezbytných? Je čas provést audit kalendáře a zbavit se zombie schůzek, které se přežily. Povzbuďte k tomu i svůj tým a prodiskutujte, kde můžete nesmyslné schůzky úplně zrušit, abyste uvolnili prostor pro hluboké přemýšlení ve všech oblastech.Říkejte častěji ne: Chraňte si kvalitní čas tím, že si ho zablokujete v kalendáři, ztlumíte oznámení a zavřete dveře. Měl by to být čas bez rozptylování, což znamená říci ne všemu ostatnímu.Změňte definici produktivity: Skutečná produktivita není o tom, kolik úkolů si můžete odškrtnout nebo kolik hodin odpracujete. Jde o kvalitu a dopad těchto hodin. Pokud se soustředíme na nesmyslné úkoly namísto hluboké práce zaměřené na konkrétní dovednosti, jak se jako firma zlepšujeme? Se svým nejbližším týmem se sjednoťte na velkých projektech, celkových cílech a konečném poslání, aby vaše týmy mohly trávit svůj čas prací, která skutečně posouvá vpřed.Na myšlení záležíSkutečnost je taková: Mnoho našich heuréka momentů nastává, když jsme sami, kdy můžeme ztišit svou mysl a vytvářet řešení bez stresu. Pokud upřednostníme čas na hluboké přemýšlení před strategickými schůzkami, přicházíme ke stolu s dobře rozpracovanými otázkami a potenciálními řešeními, díky čemuž je naše úsilí o spolupráci silnější a naše diskuse smysluplnější. Pokud budeme čas na přemýšlení považovat za luxus, skutečné inovace budou vždy mimo dosah. Když z něj ale uděláme prioritu, vyhrávají všichni.