Odůvodnění obsahuje dopis ministerstva financí ze srpna.Důvody proti převzetí jsou uvedeny v dopise ocelářům, který napsalo ministerstvo financí jménem Výboru pro zahraniční investice v USA, tajného panelu pověřeného kontrolou zahraničních obchodů amerických společností. Cfius se opírá především o nový argument: japonská společnost představuje hrozbu pro průmysl, který je důležitý nejen pro výrobu vojenského vybavení, ale také pro infrastrukturu.Pokud Biden prodej z tohoto důvodu zablokuje, může to rozšířit vládní definici národní bezpečnosti tak, aby zahrnovala i hrozby pro americkou ekonomiku, a nikoliv jen typické obavy ze špionáže, shromažďování dat nebo krádeže technologií. To potenciálně otevírá dveře k dalším pravomocem pro Cfius a výbor se tím vystavuje riziku kritiky, že jeho zdůvodnění je politicky motivované.Podle dostupných informací Biden plánuje formálně zablokovat zahraniční převzetí US Steel, jakmile mu bude obchod koncem tohoto měsíce vrácen. Akcie amerického výrobce oceli se po této zprávě propadly o 9,7 % na 35,26 USD, což je výrazně pod nabídkovou cenou 55 USD za akcii od společnosti Nippon Steel, a nadále klesaly. Bílý dům uvedl, že proces Cfius nadále pokračuje, zatímco ministerstvo financí odmítlo situaci komentovat.V dopise z 31. srpna ministerstvo financí uvádí obavy o národní bezpečnost v souvislosti s převzetím a uvádí, že „tato rizika se týkají potenciálních rozhodnutí společnosti Nippon Steel, která by mohla vést ke snížení domácí výrobní kapacity oceli“.Cfius při vyvozování tohoto závěru vycházel z analýzy ministerstva obchodu, která zdůraznila, že robustní komerční trh s ocelí je zásadní pro národní bezpečnost. Výbor využil kombinaci utajovaných i veřejných informací, včetně odborných posudků, tiskových zpráv a podání od společností. Ministerstvo financí navíc uvedlo jako podklad šetření, které v roce 2018 vedlo k zavedení cel na ocel během Trumpovy administrativy. Chcete využít této příležitosti?Klíčová role domácí oceliV dopise se mimo jiné uvádí, že „neexistuje žádná domácí alternativa, která by v nejbližší době nahradila ztracenou výrobní kapacitu a rozmanitost výrobků z oceli vyráběných ve velkém měřítku“.Podle dopisu nejsou američtí výrobci oceli schopni sami uspokojit domácí poptávku po kritické infrastruktuře a komerční poptávku, takže trh je závislý na dovozu, který vyplní mezeru v poptávce. To vyvolává obavy z hypotetických scénářů, v nichž by američtí spotřebitelé nemohli získat konkrétní ocel ze zámoří v důsledku přerušení přepravy a neměli by již přístup k těmto výrobkům z domácích hutí.„Pokračující ztráta životaschopných komerčních výrobních kapacit a související kvalifikované pracovní síly ohrozí schopnost amerického ocelářského průmyslu plnit celé spektrum požadavků národní bezpečnosti,“ uvádí se v dopise.V souvislosti s obavami ze ztráty kapacit v USA společnost Cfius poukazuje na rozsáhlou výrobní základnu společnosti Nippon Steel v Indii, kde se nacházejí levné ocelárny. Výroba v Indii stojí v průměru o 20 % méně než v USA při výrazně levnějších nákladech na pracovní sílu. Indie – v dopise označovaná za „silného“ vývozce – je jedním z největších výrobních trhů japonské společnosti mimo Čínu. Indické hutě společnosti Nippon Steel jsou všeobecně považovány za jedny z nejefektivnějších závodů společnosti s nejnovějšími technologiemi.Je jisté, že přeprava velkých objemů oceli přes oceány je nákladná.Společnost Nippon Steel je přítomna i v Číně, přičemž v dopise se uvádí, že tato aktiva představují 5 % celosvětové výrobní kapacity společnosti – což Bidenovu administrativu znepokojuje.Obchodní spory a jejich dopadPokud jde o americký průmysl, společnost Cfius zdůraznila, že vysoké pece používané při tradiční výrobě oceli jsou stále nezbytné pro výrobu některých výrobků nezbytných pro infrastrukturu. Z toho vyplývá, že v současné době neexistuje žádná domácí alternativa, která by nahradila ztracenou výrobní kapacitu integrovaných hutí. V případě války by se národní bezpečnost obávala, že se zahraniční ocel nedostane k americkým břehům, což by zdůraznilo potřebu domácích kapacit.V dopise se zdůrazňuje, že konkurenceschopný americký trh s ocelí je klíčový pro koncové uživatele, z nichž mnozí působí v „odvětvích kritických pro národní bezpečnost“, včetně amerického dálničního systému, mostů a přístavů.Výbor rovněž uvedl potenciální konflikty, které by převzetí US Steel mohlo přinést do obchodních případů, a tvrdil, že rozhodnutí o případech antidumpingových a vyrovnávacích cel „budou ovlivněna společností Nippon Steel a mohou zohlednit obchodní zájmy a konkurenční postavení společnosti Nippon Steel na světovém trhu s ocelí, které jsou širší než domácí zájmy US Steel“.Společnost Nippon Steel v září uvedla, že nebude zasahovat do rozhodování společnosti US Steel v obchodních záležitostech. Založí „obchodní výbor“ složený z amerických občanů, který bude předkládat doporučení představenstvu US Steel.Cfius, který navrhované převzetí posuzoval po většinu letošního roku, musí své rozhodnutí postoupit Bidenovi do 22. nebo 23. prosince, uvedli tento týden lidé obeznámení se záležitostí.