Tuto skutečnost zveřejnil statistický úřad Eurostat. Česká republika vykázala inflaci ve výši 3,1 procenta, což znamená mírný nárůst oproti říjnovým 3 procentům. Data Eurostatu vycházejí z harmonizovaných údajů, které umožňují srovnání mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie, a jejich metodika se liší od té, kterou používá Český statistický úřad (ČSÚ).

Podle stejné zprávy dosáhla inflace v zemích eurozóny v listopadu hodnoty 2,2 procenta, zatímco v říjnu to bylo 2 procenta. Eurostat zpřesnil svůj předběžný odhad, podle něhož měla inflace v eurozóně dosáhnout hodnoty 2,3 procenta. Co se týče meziměsíčního vývoje, klesly ceny v eurozóně o 0,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 0,2 procenta. Česká republika však vykazuje odlišný trend, protože zde ceny meziměsíčně vzrostly o 0,1 procenta.

Při porovnání s předchozím rokem, konkrétně s listopadem 2023, byla tehdy inflace v eurozóně na úrovni 2,4 procenta, zatímco v celé Evropské unii činila 3,1 procenta. Česká republika tehdy vykázala podle harmonizovaných údajů inflaci na úrovni 8 procent. Tento kontrast dokládá výrazné zmírnění tempa růstu cen, k němuž došlo během uplynulého roku.

Mezi jednotlivými členskými státy EU vykázalo v listopadu 2024 nejnižší inflaci Irsko, kde dosáhla pouhých 0,5 procenta. Následovaly Litva a Lucembursko, kde byla inflace shodně na úrovni 1,1 procenta. Na druhém konci spektra stojí Rumunsko, které se potýkalo s nejvyšší inflací, jež dosáhla hodnoty 5,4 %. Za ním následovala Belgie s inflací 4,8 procenta a Chorvatsko, kde se míra inflace zvýšila na 4 procenta.

Z hlediska dynamiky vývoje mezi říjnem a listopadem zaznamenaly pokles inflace pouze čtyři členské státy Evropské unie. Ve třech zemích zůstala inflace na stejné úrovni, zatímco ve zbývajících dvaceti státech se míra inflace zvýšila. V rámci eurozóny byl největším přispěvatelem k růstu inflace sektor služeb, který ovlivnil celkovou inflaci o 1,74 procentního bodu. Další významnou složkou byly potraviny, alkohol a tabák, které přidaly 0,53 procentního bodu. Naopak neenergetické průmyslové zboží přispělo k inflaci jen 0,17 procentního bodu, zatímco energie přispěly opačným směrem a inflaci snížily o 0,19 procentního bodu.

Co se týče České republiky, údaje podle metodiky Českého statistického úřadu ukazují, že míra inflace v listopadu dosáhla 2,8 procenta, což je stejná hodnota jako v říjnu. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,1 procenta, což odpovídá údajům Eurostatu. Rozdíly mezi harmonizovanými údaji a daty ČSÚ ilustrují metodologické odlišnosti, které mohou vést k menším nesrovnalostem při srovnávání dat mezi jednotlivými institucemi.

Je zřejmé, že inflace v listopadu pokračovala v mírném růstu jak v Evropské unii, tak v eurozóně, přičemž mezi jednotlivými zeměmi zůstávají výrazné rozdíly. Například Irsko, které vykazuje nejnižší inflaci, stojí v ostrém kontrastu s Rumunskem, Belgií či Chorvatskem, kde jsou hodnoty inflace stále poměrně vysoké. Tento vývoj ukazuje rozdílné ekonomické podmínky mezi členskými státy. Dlouhodobý trend však naznačuje celkové zmírnění inflace ve většině zemí, což je patrné i na příkladu České republiky, kde inflace klesla z loňských osmi procent na aktuálních 3,1 procenta podle harmonizovaných údajů.

<!– DIP popup–>

Inflace v České republice je v současnosti poměrně ustálená, o čemž vás ostatně informujeme každý měsíc i my na stránkách Burzovního světa. Politická a monetární situace v Evropské unii se nicméně v tuto chvíli ocitají na pomyslném rozcestí. Problémy má jak Francie, tak i náš západní soused Německo, kde se v těchto dnech doslova a do písmene rozpadá úřadující vláda. V těchto okamžicích tedy hrozí jakýsi politický obrat, který by se dřív nebo později mohl dotknout nás všech. Když si k tomu připočteme nástup do úřadu znovuzvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa,. který se vrátí do Bílého domu už 20. ledna, jsme sami zvědavi, jakým směrem se globální politická situace nadále vydá.