Asi 31.000 klientů Sberbank CZ si nevyzvedlo pojištěné vklady za 258 mil. Kč

Čas vyzvednout si náhradu svých vkladů mají do 10. března 2025, kdy uplynou tři roky od zahájení jejich výplaty. Víc než 90.000 ze 121.000 klientů Sberbank si přes pobočky Komerční banky vyzvedlo 25,63 miliardy korun. ČTK o tom dnes informoval Garanční systém finančního trhu.

Výplata náhrad vkladů klientům Sberbank CZ začala 9. března 2022, tedy sedm pracovních dnů od okamžiku, kdy Česká národní banka vydala oznámení o tom, že banka není schopná dostát svým závazkům. Šlo o největší výplatu náhrad vkladů v historii českého systému pojištění vkladů.

Sberbank CZ na přelomu února a března 2022 neustála odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. „V důsledku hromadných výběrů klientů a převodů finančních prostředků mimo banku přišla Sberbank CZ o svou likviditu, a ČNB tak byla nucena oznámit, že banka již nedokáže dostát svým závazkům. Na základě toho Garanční systém finančního trhu zahájil výplatu pojištěných vkladů,“ uvedla výkonná ředitelka Garančního systému Renáta Kadlecová.

Klienti si mohli své ze zákona pojištěné vklady, tedy peníze na běžných, spořicích nebo termínovaných účtech vybrat až do ekvivalentu 100.000 eur, tedy zhruba 2,5 milionu Kč. U nevyplacených 258 milionů korun jde o 25.200 fyzických osob, tito lidé mají nárok na 121,9 milionu Kč, dále se to týká 2300 právnických osob s nárokem na 54,8 milionu Kč a 3200 nerezidentů s nárokem 81,3 milionu Kč

Bývá běžné, že si část klientů náhradu svých pojištěných vkladů nevyzvedne. „Často jde o ty, kterým na účtech v padlé finanční instituci zůstalo jen několik korun, kvůli kterým se jim nevyplatí jít do banky. V tomto případě ale může jít také o osoby, které by do Česka pro výplatu náhrady vkladů museli přicestovat z ciziny, což může být nyní komplikované zejména pro například ukrajinské a ruské občany. Tito vkladatelé mají sice také možnost zažádat o výplatu náhrad korespondenčně, ale i s tím jsou spojené určité náklady,“ uvedla Kadlecová.

Nevyzvednuté peníze zůstanou v Garančním systému a budou použity pro případ budoucích výplat náhrad vkladů. Z více než 30.000 klientů Sberbank CZ, kteří si doposud své pojištěné vklady nevyzvedli, jde o 13.900 klientů s výplatou menší než 100 Kč, 415 klientů s výplatou větší než 100.000 Kč a 46 klientů s výplatou přes milion Kč.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem srpna 2022 poté, co ČNB na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci. Kroky k odnětí licence zahájila centrální banka 28. února 2022.

Mám zájem o více informací

<!– DIP popup–>

Výroba elektřiny v ČR loni klesla o čtyři %, oslabují hlavně uhelné zdroje

ýroba elektřiny v Česku dál klesá. Loni české energetické zdroje vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren. Vyplývá to ze zprávy oborového webu oEnergetice.cz za rok 2024. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.

Výroba elektřiny podle zprávy poklesla výrazně i v porovnání s roky před pandemií covidu-19 a energetickou krizí, například oproti roku 2019 o téměř 15 procent. Pokles výroby byl způsoben z velké části pokračujícím snižováním české spotřeby elektřiny, především pak v průmyslu.

Největším zdrojem elektřiny byly podle zprávy loni tradičně jaderné zdroje, které měly podíl téměř 41 procent. I přesto jejich produkce meziročně klesla zhruba o dvě procenta. Druhým největším zdrojem byly hnědouhelné elektrárny s 33,4 procenta. Třetí byly solární elektrárny s podílem 5,7 procenta, které svou výrobu navýšily druhý rok po sobě. Loni to bylo o více než třetinu. Předčily tak i plynové zdroje, jejichž podíl činil 5,1 procenta. Následovaly vodní elektrárny, ostatní obnovitelné zdroje energie a biomasa s jednotkami procent.

Nejvýrazněji klesla produkce uhelných elektráren. Loni dodaly do sítě necelých 24 TWh elektřiny, meziročně o 12 procent méně. Oproti roku 2022 činí propad téměř 28 procent.

Spolu s produkcí v posledních letech soustavně klesá i spotřeba. Loni se ovšem tento trend zpomalil. Čistá spotřeba elektřiny minulý rok dosáhla přibližně 57,9 TWh, což je zhruba na stejné úrovni jako o rok dříve. Podle expertů už by výrazněji spotřeba klesnout neměla, protože v minulých letech byl téměř vyčerpán potenciál úspor. Naopak do budoucna očekává provozovatel přenosové soustavy ČEPS nárůst spotřeby o desítky procent. Proti pětiletému průměru let 2017 až 2021 jsou však loňské úspory výrazné.

Při klesající výrobě se snižuje i export elektřiny z Česka. V loňském roce činil čistý vývoz do zahraničí 6,4 terawatthodiny (TWh), což je meziročně o téměř 30 procent méně, vyplývá z dat ČEPS. Celkový vývoz elektřiny činil 7,68 TWh a import 1,26 TWh. Nejvíce se exportovalo do Rakouska, naopak z Německa převažoval dovoz elektřiny.

<!– DIP popup–>

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Zhruba 31.000 klientů zkrachovalé Sberbank CZ si dosud nevyzvedlo své pojištěné vklady za celkem 258 milionů Kč. Čas vyzvednout si náhradu svých vkladů mají do 10. března 2025, kdy uplynou tři roky od zahájení jejich výplaty. Víc než 90.000 ze 121.000 klientů Sberbank si přes pobočky Komerční banky vyzvedlo 25,63 miliardy korun. ČTK o tom dnes informoval Garanční systém finančního trhu. Výplata náhrad vkladů klientům Sberbank CZ začala 9. března 2022, tedy sedm pracovních dnů od okamžiku, kdy Česká národní banka vydala oznámení o tom, že banka není schopná dostát svým závazkům. Šlo o největší výplatu náhrad vkladů v historii českého systému pojištění vkladů. Sberbank CZ na přelomu února a března 2022 neustála odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. "V důsledku hromadných výběrů klientů a převodů finančních prostředků mimo banku přišla Sberbank CZ o svou likviditu, a ČNB tak byla nucena oznámit, že banka již nedokáže dostát svým závazkům. Na základě toho Garanční systém finančního trhu zahájil výplatu pojištěných vkladů," uvedla výkonná ředitelka Garančního systému Renáta Kadlecová. Klienti si mohli své ze zákona pojištěné vklady, tedy peníze na běžných, spořicích nebo termínovaných účtech vybrat až do ekvivalentu 100.000 eur, tedy zhruba 2,5 milionu Kč. U nevyplacených 258 milionů korun jde o 25.200 fyzických osob, tito lidé mají nárok na 121,9 milionu Kč, dále se to týká 2300 právnických osob s nárokem na 54,8 milionu Kč a 3200 nerezidentů s nárokem 81,3 milionu Kč Bývá běžné, že si část klientů náhradu svých pojištěných vkladů nevyzvedne. "Často jde o ty, kterým na účtech v padlé finanční instituci zůstalo jen několik korun, kvůli kterým se jim nevyplatí jít do banky. V tomto případě ale může jít také o osoby, které by do Česka pro výplatu náhrady vkladů museli přicestovat z ciziny, což může být nyní komplikované zejména pro například ukrajinské a ruské občany. Tito vkladatelé mají sice také možnost zažádat o výplatu náhrad korespondenčně, ale i s tím jsou spojené určité náklady,“ uvedla Kadlecová. Nevyzvednuté peníze zůstanou v Garančním systému a budou použity pro případ budoucích výplat náhrad vkladů. Z více než 30.000 klientů Sberbank CZ, kteří si doposud své pojištěné vklady nevyzvedli, jde o 13.900 klientů s výplatou menší než 100 Kč, 415 klientů s výplatou větší než 100.000 Kč a 46 klientů s výplatou přes milion Kč. Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem srpna 2022 poté, co ČNB na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci. Kroky k odnětí licence zahájila centrální banka 28. února 2022.  Výroba elektřiny v ČR loni klesla o čtyři %, oslabují hlavně uhelné zdroje ýroba elektřiny v Česku dál klesá. Loni české energetické zdroje vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren. Vyplývá to ze zprávy oborového webu oEnergetice.cz za rok 2024. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001. Výroba elektřiny podle zprávy poklesla výrazně i v porovnání s roky před pandemií covidu-19 a energetickou krizí, například oproti roku 2019 o téměř 15 procent. Pokles výroby byl způsoben z velké části pokračujícím snižováním české spotřeby elektřiny, především pak v průmyslu. Největším zdrojem elektřiny byly podle zprávy loni tradičně jaderné zdroje, které měly podíl téměř 41 procent. I přesto jejich produkce meziročně klesla zhruba o dvě procenta. Druhým největším zdrojem byly hnědouhelné elektrárny s 33,4 procenta. Třetí byly solární elektrárny s podílem 5,7 procenta, které svou výrobu navýšily druhý rok po sobě. Loni to bylo o více než třetinu. Předčily tak i plynové zdroje, jejichž podíl činil 5,1 procenta. Následovaly vodní elektrárny, ostatní obnovitelné zdroje energie a biomasa s jednotkami procent. Nejvýrazněji klesla produkce uhelných elektráren. Loni dodaly do sítě necelých 24 TWh elektřiny, meziročně o 12 procent méně. Oproti roku 2022 činí propad téměř 28 procent. Spolu s produkcí v posledních letech soustavně klesá i spotřeba. Loni se ovšem tento trend zpomalil. Čistá spotřeba elektřiny minulý rok dosáhla přibližně 57,9 TWh, což je zhruba na stejné úrovni jako o rok dříve. Podle expertů už by výrazněji spotřeba klesnout neměla, protože v minulých letech byl téměř vyčerpán potenciál úspor. Naopak do budoucna očekává provozovatel přenosové soustavy ČEPS nárůst spotřeby o desítky procent. Proti pětiletému průměru let 2017 až 2021 jsou však loňské úspory výrazné. Při klesající výrobě se snižuje i export elektřiny z Česka. V loňském roce činil čistý vývoz do zahraničí 6,4 terawatthodiny (TWh), což je meziročně o téměř 30 procent méně, vyplývá z dat ČEPS. Celkový vývoz elektřiny činil 7,68 TWh a import 1,26 TWh. Nejvíce se exportovalo do Rakouska, naopak z Německa převažoval dovoz elektřiny.