České veřejné finance jsou příliš svázané účetním pohledem, málo se hodnotí naplňování cílů státu a efektivity veřejných výdajů. Dnes to na tiskové konferenci uvedli zástupci Centra veřejných financí při Univerzitě Karlově. Zároveň představili Desatero pro moderní veřejné finance, které by mělo pomoci zlepšit přístup k sestavování veřejných rozpočtů a s jejich pomocí zlepšit život v Česku. O naplnění materiálu budou nyní zástupci Centra veřených financí jednat s politickými stranami i státními institucemi. Podle materiálu by se hodnocení veřejných financí nemělo zužovat jen na hodnocení výše deficitu státního rozpočtu. "Důležitější než výše deficitu je to, na co peníze jdou," řekl vedoucí Centra veřejných financí Petr Janský. Uvedl, že v době hospodářské krize má smysl deficit státního rozpočtu zvyšovat, smysluplné je zvýšit deficit i v případě významné investice, která bude mít významné přínosy v budoucnosti. Materiál doporučuje zaměřit se na cílené výdaje, které přispějí k dlouhodobé prosperitě, a sledovat naplňování těchto cílů. Rozpočet by měl podle centra usilovat o investice do budoucnosti, mezi které by ale neměl zahrnovat jen kapitálové výdaje, ale i peníze vydávané na vzdělávání, vědu a výzkum. Autoři přitom upozornili, že od roku 2019 při zohlednění inflace sice reálně vzrostly státní investice do dopravy a obrany, výdaje na vědu a výzkum ale naopak klesly. Výdaje veřejných rozpočtů by se podle materiálu také měly hodnotit celkově, ne z pohledu jednotlivých ministerstev nebo jednotlivých úrovní samosprávy. "Pokud se chceme podívat na to, jaké služby má veřejná správa nabízet, tak se musíme dívat na veřejné finance jako celek," uvedl spoluautor desatera Aleš Bělohradský. Upozornil přitom, že státní rozpočet představuje jen mírně víc než polovinu celkových veřejných výdajů. Materiál rovněž apeluje na férovější daňový systém. Podle nich nynější nastavení znevýhodňuje nízkopříjmové zaměstnance či lidi pracující na částečné úvazky, což snižuje jejich motivaci zapojit se na trh práce. Zároveň jsou znevýhodněné menší firmy vůči nadnárodním korporacím, které mají možnost převést část svých zisků do daňových rájů. U spotřebních daní podle materiálu chybí valorizace, takže se jejich reálná výše snižuje a stále méně odpovídá negativním nákladům, které jsou se zdaněnou spotřebou spojeny. Reálná hodnota inkasa spotřebních daní od roku 2019 klesla o 30 procent, nejvýraznější byl pokles u pohonných hmot a tabáku. Autoři dokumentu také kritizovali rozdílný způsob danění jednotlivých druhů alkoholu. Centrum veřejných financí působí na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jeho cílem je přispět k modernějšímu státnímu rozpočtu prostřednictvím výzkumu a spolupráce s veřejnými i soukromými institucemi. Centrum prosazuje cílené, efektivní a vyhodnocované veřejné finance jako klíč k lepšímu životu v Česku. <!-- DIP popup--> Solární elektrárny v EU loni poprvé vyráběly více energie než ty uhelné Podíl solární energie na výrobě elektřiny v Evropské unii byl loni s 11 procenty poprvé vyšší než podíl uhelných elektráren, které vyprodukovaly necelou desetinu celkového energetického mixu. V dnes zveřejněné zprávě o loňském vývoji výroby energie v sedmadvacítce evropských zemí to uvedl výzkumný institut Ember. Loni dále klesal celkový podíl energie z fosilních zdrojů, naopak rozšiřování obnovitelných zdrojů přispělo k tomu, že dosáhly dosud nejvyššího 47procentního podílu na celkové výrobě energie. Zatímco v roce 2023 se v EU vyrábělo z obnovitelných zdrojů - větru, vody, slunce a biomasy - 44,8 procenta, loni to bylo již 47,3 procenta celkového mixu. Nejvíce se na nárůstu podepsalo rozšiřování solárních zdrojů, jejichž podíl vzrostl z 9,3 procenta na 11,1. Naopak podíl uhlí se snížil z 11,8 procenta přesně o dva procentní body. Kleslo i zastoupení plynových elektráren a celkový podíl fosilních paliv na výrobě energie se snížil z 32,2 procenta na 28,9. Nejvyužívanějším zdrojem energie zůstalo jádro, jehož podíl se zvýšil z 23 procent na 23,7. "Zatímco v posledních pěti letech postupovala energetická transformace EU rychleji, než kdokoli předpokládal, další progres nemůžeme považovat za zaručený," uvedl analytik institutu Chris Rosslowe. Zvláště u větrných elektráren se podle něho projevují potíže a jejich podíl na výrobě stagnuje. EU se snaží podporovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů v rámci své klimaticky odpovědné politiky. Řada unijních zemí včetně Francie či Česka však v posledních letech prosadila vstřícný přístup unie vůči jaderné energetice, která je nyní brána jako zdroj, jímž je možné nahrazovat uhelné či plynové elektrárny.