Ve svých poznámkách během čtvrteční akce v Bostonu uvedla, že ačkoli je ekonomika aktuálně na „dobrém místě“, pokrok při snižování inflace bude pravděpodobně pomalejší, než se původně očekávalo. Navíc budoucí hospodářská politika nastupující Trumpovy administrativy a nového Kongresu přidává na nejistotě ohledně ekonomického směru.Inflace a úrokové sazby pod drobnohledemCollinsová uvedla, že politika Fedu je připravena přizpůsobit se podle aktuálního ekonomického vývoje. „Fed je schopen udržet úrokové sazby na současné úrovni po delší dobu, pokud bude pokrok v oblasti inflace malý. Naopak, pokud to bude situace vyžadovat, může dojít k uvolnění politiky rychleji,“ uvedla. Tato flexibilita má být klíčovým prvkem pro zvládání rizik spojených s nejistotou na trzích.Ve středečním rozhovoru pro Bloomberg News Collinsová zdůraznila, že nyní podporuje menší počet snížení sazeb, než předpokládala před několika měsíci. Její výhled je v souladu s mediánovou projekcí Fedu z prosincového zasedání, která naznačuje dvě snížení sazeb o čtvrt procentního bodu v roce 2025.Prezident filadelfského Fedu Patrick Harker se ve svých komentářích zaměřil na načasování budoucích kroků. „Stále nás vidím na cestě k postupnému snižování sazeb. Nicméně rychlost, jakou budeme postupovat, bude záviset na příchozích údajích,“ uvedl Harker během svého čtvrtečního projevu v Princetonu. Tento postoj odráží opatrnost Fedu při nastavování politiky, zejména v době, kdy je trh práce stále silný a inflace zůstává nad cílovou úrovní 2 %.Na prosincovém zasedání politici již potřetí za sebou snížili úrokové sazby, čímž základní sazba Fedu klesla o celkem jeden procentní bod za rok 2024. Tento krok byl považován za preventivní opatření pro stabilizaci ekonomiky, aniž by došlo k přehnanému uvolnění politiky. Chcete využít této příležitosti?Opatrný přístup k měnové politiceCollinsová uvedla, že její podpora prosincového snížení sazeb byla „těsná“. Hlavním důvodem bylo zajistit zdravé podmínky na trhu práce a zároveň zachovat restriktivní postoj, který je nezbytný pro obnovení cenové stability. „Dodatečná pojistka v prosinci byla nezbytná, ale zůstáváme opatrní při dalších krocích,“ dodala.Collinsová opakovaně zdůraznila, že nejistota ohledně ekonomických podmínek vyžaduje konzervativní přístup. Nejasnosti ohledně obchodní a fiskální politiky, které by mohly ovlivnit inflaci a hospodářskou aktivitu, zůstávají významným faktorem při rozhodování o budoucí politice. „Další informace o vývoji inflace, trhu práce a případných změnách hospodářské politiky budou klíčové pro určení správného směru měnové politiky v roce 2025,“ uvedla.Hospodářské výsledky za poslední čtvrtletí ukázaly, že růst zaměstnanosti zůstává silný, což zvyšuje důvěru Fedu v jeho kroky. Nicméně očekávané změny v politice, které může přinést nová administrativa, mohou výrazně ovlivnit trhy.Různorodé přístupy k budoucím krokůmAčkoli mezi představiteli Fedu panuje obecná shoda na opatrnosti, detaily se liší. Harker i Collinsová podporují flexibilní přístup, avšak rychlost a rozsah změn závisí na příchozích datech. Někteří analytici varují, že přílišné zpomalení tempa snižování sazeb může způsobit ztrátu důvěry investorů, zatímco jiní se obávají, že agresivnější kroky by mohly destabilizovat trh práce.Collinsová zároveň poznamenala, že v porovnání se zářím loňského roku má nyní menší obavy z křehkosti trhu práce. Revize dat a nová čísla ukázala na stabilní růst zaměstnanosti, což zlepšilo pohled na ekonomickou situaci.Federální rezervní systém čelí složitému úkolu balancovat mezi stabilizací inflace, podporou trhu práce a reakcí na měnící se ekonomické podmínky. Pomalejší snižování sazeb v roce 2025 se jeví jako klíčové rozhodnutí, které umožní Fedu lépe reagovat na nečekané výkyvy. Collinsová i Harker zdůrazňují význam flexibilního přístupu, který umožní upravit měnovou politiku podle aktuálních potřeb.Představitelé Fedu však zůstávají rozděleni v názorech na tempo a rozsah změn. V roce 2025 bude klíčové sledovat nejen ekonomická data, ale také možné změny v hospodářské politice. Tyto faktory mohou mít zásadní dopad na rozhodování o úrokových sazbách a budoucím směřování ekonomiky Spojených států.