Klíčové body
- Kam se vyvíjí hypoteční situace v Česku?
- Jak vypadá lokální trh s bydlením?
- Co sledují analytici?
Nové úvěry bez refinancování klesly podobným tempem na 18,7 miliardy korun. Úrokové sazby v lednu pokračovaly v nepatrném poklesu a snížily se v průměru ze 4,80 procenta na 4,78 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
„I když leden tradičně přináší větší sezonní pokles objemu nových hypoték, letos tomu však rozhodně není a vidíme slibný start nového hypotečního roku. Průměrná úroková sazba nepatrně klesla, zatímco průměrná výše nově poskytnuté hypotéky dále roste. Na základě aktuálních čísel by první čtvrtletí mohlo přinést výrazné oživení trhu,“ uvedla manažerka hypotečních úvěrů a spotřebitelského financování UniCredit Bank Zdeňka Kovářová.
Snížení průměrné sazby podle asociace potvrzuje klesající trend pod pět procent naposledy zaznamenaných v červenci 2024. Její lednová úroveň je tak o 0,74 bodu níže než sazba před rokem, což snižuje měsíční splátky hypotéky přibližně o dvě procenta čistého příjmu žadatele. Průměrná hodnota hypoteční sazby v roce 2024 dosáhla 5,07 procenta v porovnání s 5,81 procenta v roce 2023.
Ačkoliv Česká národní banka v únoru obnovila pokles úrokových sazeb jejím snížením na 3,75 procenta, tržní sazby s delší splatností jsou v průměru ve stejném rozmezí od podzimu minulého roku. Promítá se do nich řada faktorů, nejen vývoj úrokové sazby ČNB, ale i kombinace výhledu na inflaci, ekonomiku a dynamiku měnového kurzu.
Průměrná skutečně nově poskytnutá hypotéka v lednu mírně stoupla na 3,92 milionu Kč, tedy o téměř dvě procenta meziměsíčně. Její velikost je tak o 15 procent vyšší než 3,41 milionu Kč před rokem. Lednový růst táhly nové hypotéky na výstavbu, zatímco průměrná hypotéka na koupi nemovitosti spíše stagnovala. To odráží kombinaci vyšších cen nemovitostí, růstu mezd a nižších úrokových sazeb.
Lednový pokles hypotečních sazeb o téměř 0,3 bodu vůči jejich průměrné výši 5,07 procenta v roce 2024 přinesl pro průměrnou hypotéku při jejím obvyklém 27letém splácení snížení měsíční splátky o necelých 700 Kč na přibližně 21.700 Kč. Splátka hypotéky jeden milion korun s 30letou splatností se pohybuje se současnými úrokovými sazbami okolo 5200 Kč.
„Hypoteční trh zůstává silný, i když banky snižují sazby jen velmi pomalu. Cena peněz zatím neklesá, takže drobné úpravy sazeb závisí hlavně na akcích bank a konkurenčním tlaku,“ komentoval čísla konzultant společnosti 4fin David Krůta. Snížení základní úrokové sazby ČNB pomůže jen částečně, rozhodující budou spíše sazby jednotlivých bank, doplnila hypoteční specialistka společnosti FinGO Jana Vaisová. Banky se podle ní snaží nalákat klienty slevami u krátkodobých fixací na dva až tři roky, kde k atraktivnější sazbě nabízí i další výhody zdarma jako je například odhad nemovitosti.
Za celý rok 2024 poskytly banky a stavební spořitelny nové hypoteční úvěry za 228 miliard Kč. Je to více než 83procentní růst vůči objemu z roku 2023. K tomu se navíc refinancovaly hypotéky za 47 miliard Kč, celý hypoteční trh tak v roce 2024 narostl na 275 miliard Kč ze 150 miliard v roce 2023.

Stát loni poskytl příspěvky na bydlení za rekordních 20,3 miliardy Kč
Stát poskytl loni příspěvky na bydlení za téměř 20,3 miliardy korun. Dávku v prosinci dostalo 285.900 domácností. Roční výdaje i prosincový počet příjemců jsou tak zatím nejvyšší. Za poslední dva roky se vydaná suma víc než zdvojnásobila, příjemců přibylo o čtvrtinu. Vyplývá to z měsíčních zpráv ministerstva práce o vyplácení dávek.
Za vyšším počtem domácností a větší vyplacenou částkou je růst nákladů na bydlení a pomalé navyšování výdělků, ale i zvýšení podpory a zjednodušení jejího vyřizování v minulých letech. Příspěvek mohou získat domácnosti, které za bydlení utratí přes 30 procent čistého příjmu. Od července by ho a další tři dávky měla podle plánu nahradit jediná podpora.
Výdaje na příspěvek na bydlení se loni meziročně zvedly o 14 procent. Proti roku 2022 byly pak vyšší téměř 2.4násobně. Dávku loni v prosinci dostalo 285.900 domácností, o 15.000 víc než před rokem a o 57.900 víc než před dvěma lety. V roce 2012 činily výdaje přes 5,7 miliardy korun, v prosinci podporu mělo 182.300 příjemců. Na konci roku 2015 ji pobíralo 241.600 domácností. Vyplacená suma rostla po tehdejší ekonomické krizi až do roku 2016, dostala se na téměř 9,3 miliardy korun. Za konjunktury až do covidových let se částka i počty příjemců snižovaly. V roce 2021 úřady práce poskytly 6,6 miliardy korun, v prosinci poslaly peníze 153.700 domácností. Za poklesem výdajů i počtu příjemců byl tehdejší růst výdělků, roli hrálo také nižší nastavení normativních nákladů pro výpočet dávek. Řada lidí o podporu tak ani nežádala.
V roce 2022 se suma meziročně zvedla zhruba o dvě miliardy na 8,6 miliardy korun. V dalším roce se pak zdvojnásobila na 17,9 miliardy korun. Tehdy v prosinci stát přispěl na bydlení 270.900 domácnostem. Nejvíc domácností dostalo dávku loni v srpnu, a to 292.200.
Za postupným růstem počtu příjemců a výdajů v posledních letech bylo vedle prudkého růstu cen energií i pomalé navyšování výdělků, úprava dávek či zjednodušení žádostí, jejich podávání on-line a snadnější vyřizování. Vláda změnila a posunula normativy, takže se příspěvky zvedly, a to hlavně malým domácnostem. Podporu je možné získat i do podnájmů či rekreačních objektů. Zmírnily se podmínky pro žadatele v Praze. Dřív za bydlení museli utratit minimálně 35 procent příjmu, teď je to 30 procent jako u ostatních.
Sněmovna teď projednává návrh vládní dávkové reformy. Od července by příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě měla nahradit jedna dávka. Podávat se má jedna žádost. Víc se má posuzoval příjem i majetek žadatelů. Pobíraná částka se může zvýšit o bonus za práci. Experti poukazují na to, že by domácnostem s nízkými příjmy mohla podpora od státu klesnout. Podle zástupců organizací na pomoc lidem v nouzi není reforma motivační, ale spíš jsou v ní sankce. Poslanci opozice i koalice navrhují řadu úprav.

Počet vyplacených příspěvků na bydlení v prosinci a výdaje v jednotlivých letech:
Rok | Počet příspěvků | Výdaje v mld. Kč |
2012 | 182.300 | 5,73 |
2013 | 219.000 | 7,4 |
2014 | 239.700 | 8,84 |
2015 | 241.600 | 9,16 |
2016 | 237.700 | 9,26 |
2017 | 216,100 | 8,62 |
2018 | 187.300 | 7,69 |
2019 | 169.600 | 7,08 |
2020 | 160.400 | 6,95 |
2021 | 153.700 | 6,62 |
2022 | 228.000 | 8,56 |
2023 | 270.900 | 17,87 |
2024 | 285.900 | 20,3 |
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky