Trh s mědí zažívá dramatický posun. Ceny tohoto strategicky významného kovu na newyorské burze Comex vystoupaly na rekordní úrovně, čímž překonaly běžné hodnoty na Londýnské burze kovů . Tento vývoj přinesl obchodníkům s komoditami příležitost k výrazným ziskům, ale zároveň také zvýšil tlak na dodavatele, regulátory a americkou vládu. Důvodem je nejistota kolem zavedení cel, která spustila masivní vlnu dovozu mědi do Spojených států. Dovozní panika jako reakce na možná cla Zásadním bodem zlomu bylo rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa z února 2025, kdy pověřil ministerstvo obchodu, aby prošetřilo možná cla na dovoz mědi podle paragrafu 232. Tento krok navázal na lednové úvahy o 25% dani na měděné výrobky, které okamžitě rozpoutaly závod v dodávkách tohoto kovu do amerických přístavů. Jen za březen se podle společnosti Mercuria Energy Group Ltd. do USA nahrnulo přibližně 500 000 tun mědi, přičemž běžný měsíční objem se pohybuje kolem 70 000 tun. Obchodníci se snažili zajistit proclení dříve, než cla nabudou účinnosti, a zároveň urychlili již plánované zásilky. Vzniklá prémie na Comexu, která koncem března činila až 17 % oproti londýnskému benchmarku, tak vytvořila silnou motivaci dodávat měď do USA místo na tradiční trhy jako Čína. Právě čínští odběratelé byli odsunuti na vedlejší kolej, když se Spojené státy staly prioritní destinací pro světové producenty mědi. Trump chce posílit americký měděný průmysl Zvažovaná cla nejsou jen otázkou obchodní politiky, ale mají podle Trumpovy administrativy i strategický význam. Prezident tvrdí, že závislost na dovozu mědi oslabuje národní bezpečnost, protože tento kov je klíčový pro energetiku, stavebnictví, zbrojní průmysl i elektromobilitu. Ačkoliv Spojené státy disponují rozsáhlými zásobami mědi a ročně vytěží zhruba 850 000 tun, jejich spotřeba rafinovaného kovu činí téměř 1,6 milionu tun. Importy jsou proto nezbytné a v roce 2024 pocházelo 38 % z Chile, 28 % z Kanady a 8 % z Mexika. Trumpovo rozhodnutí také odhalilo slabinu v domácím zpracovatelském řetězci. V USA dnes fungují pouze dvě hutě, což kontrastuje s masivními kapacitami Číny, která v posledních dekádách dominovala v oblasti rafinace. Právě tento úpadek se stal motivací pro exekutivní příkaz podepsaný v březnu, jehož cílem je pomocí mimořádných pravomocí urychlit rozvoj nových projektů těžby a zpracování mědi na území USA. Chcete využít této příležitosti?Přechod na čistou energii zvyšuje tlak na poptávku Zatímco obchodníci spekulují na krátkodobé pohyby cen, dlouhodobý vývoj je ovlivněn globálním přechodem na čisté technologie. Měď hraje zásadní roli v obnovitelných energetických systémech, elektromobilech, přenosových sítích i výstavbě datových center. Tato transformace vytváří strukturální růst poptávky, který není dosud plně reflektován ve výrobních kapacitách. Podle Kostase Bintase z Mercuria se ceny mědi, které se ke konci března blížily 10 000 dolarů za tunu, mohou posunout až k hranici 12 000 nebo 13 000 dolarů. A to přesto, že část trhu je ohledně růstu světové ekonomiky skeptická. Krátkodobý šok v nabídce a rekordní nákupy USA pravděpodobně přispějí k dalšímu růstu cen, a to i přes oslabení spotřeby v jiných regionech. Na druhé straně jakýkoli posun v politice – například zrušení nebo odklad cel – by mohl způsobit pokles cen. Navíc přehnané obchodní restrikce by mohly narušit globální dodavatelské řetězce, zvýšit inflaci a ještě více zpomalit světový hospodářský růst. Snahy USA zvýšit domácí produkci mědi však narážejí na komplikace. Projekty jako Resolution v Arizoně nebo Twin Metals v Minnesotě čelí legislativním překážkám a ekologickým požadavkům. I kdyby byly schváleny, výstavba nových dolů a hutí může trvat deset i více let, než dojde k první výrobě. Zatímco tedy USA hledají cestu k soběstačnosti, budou muset krátkodobě platit za měď více než jejich zahraniční konkurenti. Napětí na trhu s mědí tak zůstává vysoké. Ať už se cla zavedou dříve či později, jasné je, že měď se znovu dostává do centra geopolitických i ekonomických zájmů. A s tím přichází nejen nové obchodní příležitosti, ale i vyšší rizika a nejistota, která se přenáší napříč globální ekonomikou.