Tato výzva přichází v době, kdy administrativa plánuje 25% clo na dovážená vozidla a některé autodíly, což zvyšuje náklady celému odvětví. Automobiloví manažeři podle zprávy deníku Wall Street Journal vyjádřili obavy, že jakékoli zvýšení cen by mohlo být ze strany Bílého domu vnímáno jako odpor proti vládní politice, a potenciálně by mohli čelit odvetným opatřením.

Otázkou však zůstává, do jaké míry může prezident skutečně ovlivnit cenotvorbu v odvětví, které funguje na volném trhu, kde ceny určují nabídka a poptávka. Podle většiny analytiků je tlak na růst cen kvůli clům nevyhnutelný a prezidentova přání na tom mnoho nezmění.

Clo zvýší ceny, bez ohledu na přání prezidenta

Analytici, včetně Steva Mana z Bloomberg Intelligence, zdůrazňují, že bez ohledu na prezidentova slova je nárůst cen vozidel prakticky jistý. Cla totiž zvyšují náklady výrobcům a dovozcům, a i pokud automobilky samy ceny nezvýší, udělají to s největší pravděpodobností nezávislí prodejci, kteří jsou často samostatnými podniky. Podle Mana už mnozí prodejci začínají naznačovat, že ceny budou upraveny směrem nahoru.

Základní ekonomický princip v odvětví automobilového prodeje je podle něj jednoduchý: „Kupující se rozhodne, zda za danou cenu vozidlo koupí, nebo ne.“ Například u značek jako Toyota (TM) nebo Honda (HMC), kde je poptávka tradičně silná, je velmi pravděpodobné, že zákazníci budou ochotni zaplatit vyšší ceny. Automobilky tak budou nuceny přizpůsobit se realitě trhu, ať už si Bílý dům přeje cokoli.

Navzdory tomu nelze vyloučit, že Trump bude hledat cesty, jak své přání vynutit. Podle analytiků by mohl například využít exekutivní příkaz, podobně jako to učinil v jiných oblastech během svého předchozího působení v úřadu. Takový krok by však byl pro automobilový sektor vysoce negativní, protože by dále snížil ziskové marže, které už jsou v tomto odvětví poměrně nízké.

Bílý dům může využít i jiné nástroje než cla

Politický analytik Ed Mills ze společnosti Raymond James upozorňuje, že v současné politické situaci je možné téměř cokoli. Trump podle něj disponuje širokými pravomocemi a pokud se některý jeho krok setká s odporem, může se jednoduše obrátit na jiný nástroj státní moci. Clo, regulace nebo federální výdaje – všechny tyto prostředky má prezident k dispozici, pokud se rozhodne tlačit na výrobce automobilů, aby se zdrželi zvyšování cen.

Podle Millse je Trump v tomto ohledu transakční politik, který se nebojí využít jakýkoli nástroj, pokud mu pomůže dosáhnout politického cíle. Připomněl také, že Trump už dříve automobilkám sdělil, že by mu měly být vděčné za snahu zrušit emisní normy, které zavedla Bidenova administrativa.

Zároveň se ale naskýtá otázka, jak by se na možné zásahy dívaly regulační orgány. Mills upozorňuje, že pokud by Federální obchodní komise (FTC) skutečně začala vyšetřovat automobilky kvůli zvyšování cen, mohly by se tyto firmy bránit s tím, že jejich zdražování není motivováno ziskem, ale kompenzací rostoucích nákladů, které způsobila právě nová cla. V minulosti vyzývali demokrati k podobným krokům například v případě prudkých nárůstů cen potravin, ale situace na trhu automobilů je podle Millse jiná.

Obavy z vyšších cen zaznívají i od samotných výrobců a prodejců

Reakce zástupců automobilového průmyslu na nová cla nenechala na sebe dlouho čekat. Národní asociace prodejců automobilů ve svém prohlášení uvedla, že zavedení 25% cla by mohlo mít za následek nedostupnost nových vozů pro rostoucí počet Američanů. Asociace apeluje na vládu, aby důkladně zvážila dopady cel jak na spotřebitele, tak na podnikatele, především na malé a střední podniky na hlavních ulicích amerických měst.

Americká rada pro automobilovou politiku (AAPC), která zastupuje společnosti Ford (F), General Motors (GM) a Stellantis (STLA), označila za klíčové, aby byla cla implementována takovým způsobem, který nezvýší ceny a zároveň zachová konkurenceschopnost severoamerického automobilového průmyslu. Rada zároveň připomněla význam dohody USMCA mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem, která byla jedním z úspěšných projektů Trumpovy administrativy.

Akcie automobilek na zprávy o clech reagovaly poklesem. Hodnota společností Ford, GM a Stellantis se během týdne snížila o 3 % až 6 %, zatímco širší index S&P 500 klesl o 1,5 %. Trh tak zatím nová cla vnímá spíše jako riziko než jako příležitost.

Prezident Trump dal jasně najevo, že si přeje, aby nová cla neměla dopad na konečné ceny vozidel pro spotřebitele. Tento požadavek však naráží na ekonomickou realitu trhu. Analytici i samotní účastníci automobilového průmyslu varují, že zdražení je téměř nevyhnutelné, a to kvůli zvýšeným nákladům, které cla přinášejí.

Zatím není jasné, jaké konkrétní kroky prezident podnikne, pokud automobilky či prodejci ceny skutečně zvýší. Politické prostředí je nestabilní a prezident má k dispozici širokou škálu nástrojů, jak na odvětví tlačit. Výsledkem může být situace, v níž bude odvětví čelit protichůdným tlakům – z jedné strany dražší dovoz, z druhé snaha o udržení cen na přijatelné úrovni.

Jisté však je, že spor o ceny aut se stává jedním z viditelných symbolů toho, jak náročné je skloubit protekcionistickou obchodní politiku s ekonomickými dopady na běžné spotřebitele. A jak složité může být udržet politickou rovnováhu mezi ambicemi Bílého domu a realitou amerického trhu.