Nové 25% clo na veškerý dovoz těchto surovin je součástí širší obchodní strategie, jejímž cílem je ochrana amerických výrobců a zvýšení domácí produkce. Tento krok ovšem vyvolal silnou reakci jak na finančních trzích, tak mezi zahraničními obchodními partnery.Finanční trhy na Trumpovu politiku reagovaly okamžitě. Hlavní indexy, jako Nasdaq 100 a S&P 500, zaznamenaly citelný pokles, protože investoři se obávají rostoucí nejistoty a možného zpomalení hospodářského růstu. Významná cla nejenže zdraží vstupní materiály pro americké podniky, ale také mohou vyvolat odvetná opatření ze strany jiných zemí, což by mohlo obchodní napětí ještě více prohloubit.Přísnější cla přicházejí jen několik dní poté, co Trump 4. března oznámil 25% cla na vybrané produkty z Kanady a Mexika, přičemž některým výrobkům udělil dočasné výjimky. Současně zvýšil cla na čínské zboží na 20 %, čímž dále eskaluje dlouhodobý konflikt mezi oběma ekonomickými velmocemi.Proč právě ocel a hliník?Trump se už během své první prezidentské kampaně před deseti lety opíral o retoriku ochrany amerického průmyslu, přičemž kladl důraz na stagnující výrobu oceli a hliníku. Tyto sektory v USA v uplynulých desetiletích ztrácely konkurenceschopnost kvůli levnějšímu dovozu, především z Číny.V roce 2018 Trumpova administrativa poprvé zavedla 25% cla na dovoz oceli a 10% cla na hliník, aby podpořila domácí výrobce. Některé země, například Kanada, Mexiko a Evropská unie, tehdy dostaly výjimky. Současná opatření však výjimky ruší a rozšiřují clo i na zpracované produkty, jako jsou ocelové komponenty pro automobilový průmysl, stavebnictví či infrastrukturu.Podle údajů amerického ministerstva obchodu jsou Spojené státy silně závislé na dovozu hliníku, který pokrývá více než 80 % tamní poptávky, zatímco v případě oceli je tento podíl nižší, přibližně 17 %. Největšími dodavateli do USA jsou Kanada, Brazílie, Mexiko a Jižní Korea.Kanada je v této oblasti klíčovým partnerem USA, protože dodává až 58 % veškerého hliníku a 23 % oceli. Dalšími významnými dodavateli jsou Spojené arabské emiráty, Čína a Brazílie, které budou mít nyní mnohem obtížnější přístup na americký trh.Budou cla fungovat?Trumpova administrativa tvrdí, že nová opatření pomohou restartovat americký ocelářský a hliníkářský průmysl, zvýší zaměstnanost a sníží závislost na zahraničním dovozu. Nicméně, ekonomická data ukazují jiný obrázek.Když byla cla zavedena v roce 2018, očekávalo se, že domácí produkce vzroste. Ve skutečnosti ale výroba americké oceli do roku 2024 poklesla o 1 % oproti roku 2017 a produkce hliníku se snížila dokonce o téměř 10 %. Hlavní problém představují rostoucí náklady na pracovní sílu a energie, což činí americkou výrobu dražší než zahraniční konkurenci.Dalším důležitým faktorem je závislost na kanadském hliníku, který je často vyráběn s využitím levnější vodní energie. Nová cla mohou paradoxně zdražit výrobu v USA více, než Trumpova administrativa očekává.Důsledky pro americkou ekonomikuV širším kontextu vyvolává Trumpova celní politika obavy z růstu inflace. Vyšší ceny vstupních materiálů se mohou postupně přelít do konečných cen pro spotřebitele, což by mohlo zdražit automobily, elektroniku, stavební materiály a další produkty, jejichž výroba závisí na oceli a hliníku.Analytici z Yale’s Budget Lab varují, že cla a následné odvetné kroky zahraničních partnerů mohou snížit dlouhodobý růst HDP USA o 0,4 % ročně, což odpovídá ztrátě 80 až 110 miliard dolarů ročně. To je značná částka, která by mohla mít vliv na zaměstnanost, reálné mzdy a spotřebitelské výdaje.Trump se v minulosti při jednáních o clech ukázal jako pragmatický vyjednavač, když například v roce 2018 některým zemím poskytl výjimky. Tentokrát však tvrdí, že výjimky nebudou uděleny, což znamená, že firmy i státy budou muset hledat nové cesty, jak s tímto opatřením naložit.Navzdory hrozbě dalších cel Trump v poslední chvíli ustoupil od svého plánu zdvojnásobit cla na kanadský dovoz až na 50 %. Tento vývoj ukazuje, že i když se Trump snaží působit nekompromisně, stále existuje prostor pro budoucí ústupky nebo úpravy politiky.Zůstává otázkou, zda nová cla skutečně podpoří americkou výrobu, nebo zda pouze zvýší náklady pro americké spotřebitele a firmy. Vzhledem k tomu, že trhy na tuto politiku reagují nervózně, bude klíčové sledovat, jak se situace vyvine v příštích měsících.Trumpova nová cla na ocel a hliník jsou dalším krokem v jeho dlouhodobé obchodní strategii. Zatímco si kladou za cíl posílit americký průmysl, jejich skutečný dopad na ekonomiku USA i globální obchodní vztahy zůstává nejistý. Ekonomové varují před negativními důsledky, zatímco zastánci politiky doufají v oživení domácí výroby.Jisté je jedno – rozhodnutí znovu zavést výrazné obchodní bariéry přichází v době, kdy se americká ekonomika snaží vyrovnat s dalšími výzvami, včetně inflace a geopolitických napětí. Jaký bude dlouhodobý efekt této politiky, se ukáže až v následujících letech.