Americký ministr financí Scott Bessent vyzval Kanadu, aby sladila svá cla na čínské zboží s USA a Mexikem. Podle něj by tím Severní Amerika vytvořila silnější ekonomický blok vůči rostoucímu čínskému dovozu. Tato výzva přichází poté, co Mexiko oznámilo ochotu zvýšit cla na čínské výrobky v rámci snahy vyhnout se obchodním restrikcím, které Spojeným státům hrozí zavést Donald Trump. Podle informací agentury Bloomberg mexická vláda prezidentky Claudie Sheinbaumové připravuje nabídku pro Washington, která zahrnuje zvýšení cel na čínské zboží a závazek nakupovat více zboží z USA. Tento krok je reakcí na hrozbu amerických cel ve výši 25 %, které Trump plánuje uvalit na mexické produkty, pokud Mexiko nebude více spolupracovat s USA. Mexičtí představitelé doufají, že pokud se přiblíží americké obchodní politice vůči Číně, mohou se vyhnout tvrdým ekonomickým dopadům nových tarifů. Přestože přesná podoba mexických cel není zatím jasná, podle zdrojů by se mohla týkat automobilů, automobilových dílů a dalších hotových výrobků dovážených z Číny. Mexické ministerstvo hospodářství zatím oficiálně žádné podrobnosti nepotvrdilo. Kanada už částečně přizpůsobila svou obchodní politiku Kanada už letos přijala cla na čínské elektromobily, ocel a hliník, aby se přizpůsobila americké politice. Další kolo cel, které by se mělo týkat polovodičů, kritických nerostů a solárních panelů, zatím nebylo zavedeno, ale podle některých informací by mohlo být použito jako součást vyjednávání s Trumpovou administrativou. Kanadská ministryně zahraničí Melanie Jolyová naznačila, že Ottawa je otevřená obchodním rozhovorům s USA, včetně těch, které se týkají Číny. Ministr financí Dominic LeBlanc se chystá v nejbližší době projednat tuto otázku přímo s ministrem financí USA Scottem Bessentem. Bessent v rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že pokud by se Kanada rozhodla sladit svá cla s USA a Mexikem, bylo by to „pěkné gesto“, které by podpořilo jednotný obchodní blok Severní Ameriky proti čínskému dovozu. Trumpova cla zvyšují tlak na obchodní partnery Začátkem února Trump zavedl dodatečné 10% clo na čínské zboží dovážené do USA, čímž rozšířil předchozí opatření týkající se elektromobilů, polovodičů a dalších produktů. Tato cla navazují na tarifní opatření, která byla přijata už v první Trumpově administrativě a která se stále vztahují na čínský dovoz v hodnotě více než 300 miliard dolarů ročně. Trump spojuje své obchodní kroky nejen s ekonomickou ochranou USA, ale i s problematikou nelegální migrace a obchodu s fentanylem. V minulosti kritizoval čínské investice v Mexiku, zejména využívání čínských součástek v mexických automobilech určených pro americký trh. V roce 2024 dovoz čínských automobilů do Mexika dosáhl rekordních hodnot a zdvojnásobil se oproti roku 2018. Čína se stala jedním z hlavních dodavatelů automobilů nejen do Mexika, ale i do Ruska a Německa, přičemž v Mexiku rostou zejména značky jako BYD. Mexiko se už letos rozhodlo zpřísnit dovoz levného zboží z Asie, především z Číny. V rámci tohoto opatření bylo zavedeno clo ve výši až 35 % na hotové oděvy ze zemí, které nemají s Mexikem dohodu o volném obchodu. Tento krok je vnímán jako signál směrem k USA, že Mexiko je ochotné přizpůsobit svou obchodní politiku, aby udrželo dobré vztahy se severním sousedem. Mexiko se ocitlo v citlivé situaci – na jedné straně se snaží udržet výhodné obchodní vztahy s USA, na druhé straně nechce zcela ztratit čínské investice, které v posledních letech výrazně vzrostly. Obchodní jednání mezi USA a Mexikem nejsou jediným tématem diplomatických diskuzí. Bezpečnostní spolupráce je dalším důležitým bodem, který Mexiko používá jako vyjednávací nástroj. Ve čtvrtek mexická vláda vydala 29 osob obviněných z obchodování s drogami a dalších trestných činů, aby čelily obviněním v USA. Tento krok byl interpretován jako snaha ukázat dobrou vůli v bezpečnostní spolupráci. Mexický ministr zahraničí Juan Ramon de la Fuente a představitelé mexické armády a veřejné bezpečnosti se ve Washingtonu setkali s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Podle společného prohlášení bylo jednání "velmi pozitivní", přičemž hlavními tématy byla spolupráce v boji proti obchodu s drogami a zbraněmi a výměna zpravodajských informací. Trump dlouhodobě tlačí na Mexiko, aby posílilo bezpečnostní opatření na hranicích. V reakci na to mexická vláda nasadila 10 000 vojáků Národní gardy a zintenzivnila zabavování fentanylu a jeho prekurzorů. Jaké budou další kroky? Nejbližší dny ukážou, zda se Mexiko a Kanada rozhodnou plně sladit svou obchodní politiku s USA. Očekává se, že mexický ministr hospodářství Marcelo Ebrard a americký obchodní zástupce Jamieson Greer budou pokračovat v jednáních, jejichž cílem je vyhnout se americkým clům. Současně mexický ministr financí Rogelio Ramirez de la O plánuje setkání se Scottem Bessentem, kde budou jednat nejen o celních otázkách, ale i o opatřeních proti praní špinavých peněz a financování drogových kartelů. Zatím není jisté, zda Kanada přijme stejnou strategii jako Mexiko. Pokud by se tak stalo, mohlo by to posílit ekonomickou jednotu Severní Ameriky a zároveň vytvořit bariéru proti levnému čínskému dovozu. Mexiko už naznačilo svůj postoj, Kanada zatím váhá. Vývoj situace v následujících týdnech rozhodne o dalším směřování obchodní politiky celé Severní Ameriky.