Tato forma financování, běžně využívaná při firemních akvizicích, se v současné době prakticky zastavila. Výsledkem je, že banky, které se zavázaly financovat jednotlivé transakce, čelí hrozbě, že jim tzv. „zůstane dluh“ – tedy že nebudou schopny slíbené úvěry prodat dál investorům a zůstanou jim v účetnictví.

Například banky jako Citigroup (C) nebo JPMorgan Chase (JPM) se ocitly pod tlakem, protože čelí dubnovému termínu pro dokončení akvizice společnosti ABC Technologies Holdings . Tato transakce zahrnovala pákový úvěr v hodnotě 900 milionů dolarů, o který však investoři neprojevili dostatečný zájem. A není to jediný případ. V posledních týdnech se podobným problémům nevyhnula ani plánovaná akvizice společnosti Converge Technology Solutions podporovaná skupinou H.I.G. Capital, kde se bankám zatím nedaří zajistit podporu investorů pro samostatný prodej navrženého úvěrového rámce.

Trh bez poptávky a zdrženlivost investorů

Situaci na trhu trefně vystihl Kelly Burton, investiční manažer společnosti Barings, který upozornil, že v současném prostředí je téměř nemožné obhájit nabídku nového rizikového kapitálu. Trh se podle něj pohybuje na velmi nejisté půdě, a proto se investoři zdráhají zavazovat k novým rizikovým transakcím. Tento postoj potvrzují i konkrétní data: v USA během posledních šesti obchodních dnů vznikl pouze jediný nový dluhopis s vysokým výnosem, zatímco žádný nový úvěr s pákovým efektem nebyl uveden.

Zastaveny byly i snahy o refinancování již existujících závazků. Například pokus o refinancování 660 milionů dolarů nevyžádaného dluhu společnosti CEC Entertainment, provozovatele značky Chuck E. Cheese, ztroskotal kvůli slabému zájmu investorů. Podobně neúspěšný byl i pokus společnosti Finastra Group Holdings Ltd., která se snažila refinancovat více než 5 miliard dolarů soukromých úvěrů.

Nejistota přechází i na evropské trhy

Na rozdíl od Spojených států se evropští dlužníci prozatím dokázali s novými podmínkami vyrovnat lépe. Například v pondělí se bankám podařilo prodat úvěry v hodnotě 7,45 miliardy eur pro financování akvizice podílu ve spotřebitelské divizi společnosti Sanofi SA, kterou kupovala investiční společnost Clayton Dubilier & Rice. Přesto i zde musel emitent investorům nabídnout ústupky, aby vůbec transakci prosadil. Cena přitom zůstala v očekávaném pásmu, což znamená, že trh v Evropě zatím funguje, ale za cenu vyšší tolerance k riziku.

Zásadní otázkou však zůstává, jak dlouho tato relativní stabilita vydrží. Pokud se situace ve Spojených státech bude nadále vyhrocovat, je pravděpodobné, že se nervozita přenese i do Evropy. Vzhledem k tomu, že evropské banky jsou často propojeny s globálními finančními trhy, by mohly začít pociťovat důsledky rychleji, než se na první pohled zdá.

Proč investoři couvají a co může přijít dál

Jedním z hlavních důvodů současného ochlazení je kombinace rostoucí ekonomické nejistoty a obav z politického vývoje. Investoři nechtějí vázat nový kapitál v prostředí, které se jeví jako nestabilní. Jeremy Burton ze společnosti PineBridge Investments uvedl, že za této situace je obtížné ospravedlnit nové investice, protože se zvyšuje riziko, že kapitál zůstane „uvězněn“ v problematických transakcích.

Podobný scénář se odehrál před několika lety, když americká centrální banka začala zvyšovat úrokové sazby v boji proti inflaci. V té době investoři rovněž ztratili chuť nakupovat dluhopisy slabších firem, protože výnosy z bezpečnějších aktiv byly atraktivnější.

Co je tedy největším rizikem? Odborníci se shodují, že hrozí návrat tzv. visícího dluhu, tedy závazků, které banky nebyly schopné dále distribuovat. Tento jev byl naposledy výrazně pozorován během finanční krize v roce 2008, kdy právě tyto „uvízlé“ závazky přispěly ke zhroucení likvidity a prohloubení hospodářského útlumu.

Zatímco někteří analytici věří, že se situace může stabilizovat, jiní upozorňují, že pokud bude Trumpova celní politika pokračovat tímto směrem, může trh s pákovým financováním zůstat zmrazený i v dalších měsících. To by mohlo zpomalit celý trh s fúzemi a akvizicemi a vést ke zpoždění dalších klíčových obchodů.

Z dnešního pohledu je jasné, že celní eskalace přinesla do úvěrových trhů novou vlnu nejistoty, která se dotýká nejen bank a velkých firem, ale i investorů. Pokud nedojde ke změně trendu, může se takzvaný dluh z hladu – tedy nutnost držet v portfoliu málo likvidní nebo obtížně prodejný dluh – stát znovu běžnou realitou.